poster

Žalman aneb Naslouchám tichu Země

  • Česko

    Naslouchám tichu země

    (pracovní název)

Dokumentární / Drama

Česko, 2018, 77 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Big Bear
    ****

    Žalman se táhne mým životem jak zlatá niť. A při poslechu jeho písniček si mi vybavují nádherné vzpomínky na cestování, čundry, lásky, nádherných 5 let studií v Krumlově, kamarády, Budějky... Žalman jsou i prastaré lidovky, které pozvedl z prachu a oprášil takovým způsobem že neztratili nic ze své staletosti, ale byly konzumovatelné i soudobým generacím. žalman jsou Minesengři s pro mně nezapomenutelnou Bělovláskou... Žalman a nejen on, ale i Nezmaři, Hop Tropáci, Plíhal, Nohavica ad... to je i odlesk světa, který zvolna zaniká. Folk dnes jen tak tak přežívá, mladé generaci to nic neříká stejně jako tele, usárna a vandr někam do našich lesů a luk. Kytaru dnes ve vlaku zaslechnete už jen z hodně nahlas puštěného zvuku ze sluchátek a taky - lezte v maskáčích ovoněných uzeným kouřem z ohně do vymazleného klimatizovaného vlaku což už pomalu začíná být standard i u rychlíků ČD... Žalman je Žalman. Vždycky jsem ho měl rád jako písničkáře i jako člověka. Najednou je mu sedmdesát. S povděkem zjišťuji, že zatímco jiným zpěvákům leta vzala čistotu projevu, on má hlas stále pevný a krásný. Dokument mi lecos osvětlil z jeho soukromého života a text pár písniček a to jsem četl jeho autobiografickou knihu. Čemu se asi mohl vyhnout bylo jeho ,,hraní'' dědečka či ty indiánské převleky... Já mu rozumím, chápu co chtěl říci, ale navenek to působí tak trochu jako pořady s Jardou Duškem, když rozmlouvá s kameny... On je písničkář a ne herec. A to nebylo jediné co mi v podání této výpovědi nesedlo. To je ale chyba filmařů, ne jeho ! Žalman v dokumentu vypadal tak nějak smířeně, smutně až opuštěně . Jistě, při 70 letech asi člověk dělá inventuru všeho co se povedlo, nepovedlo, ví, že ta větší část života je pryč. Přichází podzim s obávanou zimou... Přesto by se tomu dle mého neměl poddávat. Potřebujeme Tě ! Vždyť ,,Kytky stále ještě voní, bílé mraky, stáda koní - brodí se modrou oblohou.... '' * * * *(25.1.2019)

  • troufalka
    ****

    Smíšené pocity. Pavel Žalman Lohonka mě provází od mých dívčích let, na střední jsem nevynechala žádný jeho dostupný koncert, znám obsazení všech jeho Žalman&spol. Při tomto dokumentu jsem měla hodně smíšené pocity. Jako první se dere na povrch, že ten, který pro mě představoval typ romantického chlapa, je už vlastně děda a zápasí s dechem a ztrácí hlas. Tak nastoupily Pavlovi zpěvačky, které si všechny pamatuji jako mladé holky, Míšu Krmíčkovou jsem nepoznala, mám mnohem víc zafixovaný její hlas a pozdní nástupy. Místo mladých holek nastoupily ve většině případech ctihodné babičky ... To není moc potěšující, vzbuzuje to ve mě spíš smutek. Když to vezmu po stránce filmařské, tak dokumentu chybí přirozenost. Pokud bych měla hodnotit pouze postavu Pavla Lohonky, pak mu přidělím deset hvězd. Pokud mám hodnotit dokument, je to spíš slabší průměr. Ale když to vezmu kolem a kolem, přínos to pro mě rozhodně byl.(15.1.2019)

  • Vaso
    ***

    Žalmanovy písničky mě provázely od doby, co jsem začal vandrovat. Zpívali jsme je večer u ohně, pobroukával jsem si je v duchu cestou do kopce, Film, tedy vlastně částečně hraný dokument, nabízí fragmenty vzpomínek na život muzikanta. Každý si najde ten svůj kousek, do kterého patří a každému tu bude chybět víc toho jeho kousku.(17.1.2019)

  • wodacka
    ****

    Na formu dokumentu (inscenované části) jsem si musela chvíli zvykat, pravda. Ale co... není nad to, vypadnout čas od času z klidných vod a udělat něco neobvyklého. A tenhle "neobvyklý" dokument mě oslovit a děkuji za to především jeho hlavnímu hrdinovi. Bohužel mi není tolik, abych tu mohla vzpomínat na osobní zážitky z (jistě báječné) Porty s Žalmanem z osmdesátek a devadesátek, ale zas je mi tolik, že Žalmanovy písničky s velkou radostí už dobrých patnáct let poslouchám. Děkuji Vám, Žalmane, za to příjemně milé teskno ve Vašich písničkách, za tu opravdovost...(22.1.2019)

  • progression
    *****

    Pozoruhodný portrét Pavla Žalmana Lohonky od éry Minnesengrů přes všechny jeho ženy (zpěvačky) života až k Žalman&spol. Samozřejmě přibyly roky, ale jeho nenapodobitelnou osobnost mu už nikdo neodpáře. Je jednou z našich největších folkových legend, pro znovuobjevení kořenů naší krásné lidové hudby toho udělal jako málokdo jiný. Mnoho ze starých a pozapomenutých písní vzešlo znovu v podvědomí a staly se v jeho podání nezapomenutelnými. A na druhou stranu zase mnoho jeho vlastních písní díky jejich kvalitě a osobitému a nezaměnitelnému podání postupně zlidovělo. To je známka vyjímečné osobnosti a o tom všem včetně ukázek i příkladů vzniku některých písní celý dokument je. Věřím, že dalších nových i "objevených" písní se od něj budeme dočkávat ještě hodně dlouho, a že mu to bude pořád perfektně zpívat i skládat.(25.1.2019)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace