Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Majitelka panství "Krásná skála", Alena Skalická, vrátí se po letech pobytu v cizině na statek, aby se sama ujala jeho vedení. Její strýc Skalický a inž. Miloš Miláček, kteří až dosud statek spravovali, chystají slavné uvítání. Uvítací řeč má pronést hajný Štětivec. Nadlesní Eisenkulka ho zkouší. Štětivcova žena, hubatá Barbora, trne strachem, aby její Matěj neprovedl nějakou hloupost... [dobový program]

Alena Skalická se vrací po studiích na své panství, které zatím spravoval její strýc. Jeho pravou rukou je lesní inženýr Miloš Miláček. Alena s sebou přivezla docenta Bulfínka, který má statky zmodernizovat, a sňatkového podvodníka Gustava Horowitze, jenž se jí vlichotil a nechal se najmout do jejích služeb. Dívka stroze odbude slavnostní přivítání a projeví nedůvěru k dosavadnímu způsobu hospodaření, což jí později Miloš vyčte. Připomene jí také společné zážitky z dětství. Po nedorozumění opustí mladík spolu s propuštěným hajným své místo, jež převezme podnikavý Horowitz. Docent Bulfínek se zamiluje do Hanči, dcery hajného Štětivce. Alena, zmatená Horowitzovými plány i obletováním, se radí se strýcem, ale s Milošem se smířit nedokáže. Aby posílila jeho žárlivost, oznámí své zasnoubení s docentem, přestože on se uchází o jinou. Ale nakonec zamilovaní najdou k sobě cestu. [NFA.cz] (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (25)

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Zpívat se naštěstí začíná až v 50. minutě a vůbec operetnost Tý louky spočívá jen ve třech písních (z nichž ta hlavní je sice epochální šlágr, ale z úplně jiného světa) a v jednom nepochopitelném čísle kašírovaného cirkusového baletu v bikinách, představeného jako toulaví cikáni. Cokoli lze shrnout pod termín "obraz" nenabízí nic nadprůměrného nebo zajímavého, doslovnost dialogů je často příšerná a ústřední zápletka se sňatkovým podvodnímem jen zpočátku sexy, posléze mizerná. Naštěstí (!) je tu při povšechné sympaticky rozverné bukoličnosti přehršle docela dobrých, přirozeně padnoucích fórů, hlavně Kohoutových a Lamačových, přičemž Lamač dívčích srdcí je dík jedinečné práci s hlasem ve své stylizované komické póze nejen neodolatelný, ale i kromobyčejně nadčasový. Takže zdravím Oskara. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

"Já bych chtěl mííít tvé fotóó...!" Karel Lamač byl výborný režisér komedií Vlasty Buriana a i kdyby za celý život nenatočil nic víc než U pokladny stál, choval bych ho v hluboké úctě. Ale ani při své maximální toleranci k prvorepublikovému filmu ho NESNESU jako herce. Nevím, jestli ho snad nakazila Věra Ferbasová tou svou našpulenou pusou, koketním pomrkáváním a ušišlaným zpěvem "Venoušku, Venoušku, že dostaneš", ale Lamač je tady nekonečně trapný. Nemožný. Hrůza. Děs. Vyloučeno. Mimochodem, je obdivuhodné, že tuhle podbízivou stylizaci ustál a v podobných filmech tehdy ještě hrál i Oldřich Nový. Celou svou divadelní kariéru zasvětil boji proti tomuto druhu operet a jejich kultivaci do podoby hudebních komedií s důrazem na činohru. A pokud možno zcela prostých lyriky. Inu, potřeboval reklamu pro své divadlo a účast ve filmech nevalné úrovně k tomu patřila. 10% ()

Reklama

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Chybou je, že se všechny písničky téhle polooperetky dají spočítat na prstech jedné ruky - jinak by to bylo ještě mnohem sladčí a pro většinu diváctva tedy ještě nestravitelnější. Bujaré veselí v nás nevyvolá - nejvtipnější je snad myslivecká latina a lovení zajíců na tabák. Karel Lamač nebyl zrovna nejvhodnější typ na hlavní roli - Věra Ferbasová je však neuvěřitelně rozkošná lolitka - jestli se tento termín dá aplikovat na náš předválečný film. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Děj filmu je naprosto stupidní a nemá smysl se jím zabývat. V podstatě jediné, co povyšuje toto dílo na kult, jsou hlášky hajného Štětivce. To, co z něho padá jsou perly českého humoru na úrovni nejlepších štípáků Buriana nebo Haase. Jára Kohout je prostě bůh a Betty Kysilková mu zdatně přihrává. Táto, ne abys dneska přišel až zejtra...žijeme spolu jako na dívadle, samej výstup...a další. Válele jsem se smíchu. Zapomenutá pecka. 85% ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Vedle soudobé české taneční hudby patřila k fenoménům třicátých let také opereta. Popěvky, které v nich zaznívaly, dosahovaly nepředstavitelné popularity u široké veřejnosti, ochotně sdílející prostou upřímnost interpretovaných textů. Mezi nejúspěšnější tituly náležel bezpochyby právě Benešův kus. Karel Lamač, pobývající od konce dvacátých let v Berlíně, se sice do Československa vracel pravidelně, ale jen obtížně věnoval svůj čas také české produkci, která hledala své nástupce v nových, mladých osobnostech. Pro zaneprázdněného Lamače připadala v úvahu další filmová práce jedině s podmínkou vlastní herecké účasti. Hravý i dravý žertovný příběh z českého venkova byl skutečně vyplněn plejádou líbivých písniček, z nichž dodnes některé přežily, a také se mohl pyšnit exkluzivní sestavou prvorepublikových komiků v čele s Járou Kohoutem, Oldřichem Novým, Theodorem Pištěkem, Věrou Ferbasovou či Růženou Šlemrovou. Film, pro mnohé patrně nepřijatelný, je i po více jak sedmdesáti letech cenným svědectvím o době a lidech. Esence podřadné zábavy, prýštící z nejednoho záběru, získává v konfrontaci se současným neumětelstvím pojednou toužebně očekávaný klíč k hledanému úniku. Psal se rok 1936, žízeň po nekomplikovaném humoru byla silnější než cokoli jiného a nebyl tedy nejmenší důvod hledat vady na kráse. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (6)

  • Roli hajného štětivce hrál na divadle s velikým úspěchem Ferenc Futurista, kdežto Karel Lamač obsadil Járu Kohouta. Ferenc se cítil tak dotčen, že prý chtěl Járu Kohouta zastřelit, ... zasahovat musela dokonce i policie. Futurista si poté pár měsíců poležel na psychiatrii. Když se v posledním dnu natáčení splašil kůň a Jára Kohout si pádem do náhonu, z něhož omylem obsluha vypustila vodu, zlomil nohu, považoval to Futurista za spravedlivou odplatu - prý neměl podepisovat smlouvu na roli, která patřila jinému herci. (Kulmon)
  • Filmovanie prebiehalo v okolí České Kamenice. (dyfur)

Reklama

Reklama