Sanrio danši

Na Sanrio Danshi jsem narazila náhodou díky své známé a obávala jsem se, cituji: „Co mi zase za blbost doporučuje.“ Překvapením pro mě bylo, jak příjemný seriál to ve skutečnosti je. Není to pro každého a musíte mít na to správnou náladu. Oddechové, klidné, střelené, někdy místy i šílené. Ale v tuto chvíli jsem hledala něco podobného. Plyšák Pompompurina (sakra, to je dlouhé jméno) mi trochu připomínal Woosera (postava z jiného anime). Co se týče zájmu hlavních hrdinů – každý je jiný a oni mají celkem roztomilou úchylku. Za mě rozhodně vede Shunsuke (Shushu) se svou Hello Kitty :D i zbylé postavy se mi líbily a postupně jsem si k nim našla cestu, ale Shushu si mě získal ihned. Možná k tomu vedla ta originální přezdívka, možná jeho charismatický hlas (možná to byl jeho vzhled – bílé vlasy… ano, pořád jsem úchyl na bílé vlasy). Příběh jako takový, kdy s hlavními hrdiny zažíváte všemožné trable (nedorozumění, snášení odpudivých pohledů svých spolužáků za svůj koníček, hledání Pompompurina :D a mnoho dalšího) a úsměvné scény (modlení se ke svalům), se mi líbil. Grafika taky pěkná. Nečekala jsem moc a dostala jsem poměrně dost nazpátek. Jistě, je to plné klišé, ale co v dnešní době není, že jo. Takže pokud máte náladu na šílenost, směle do toho. 7/10, tudíž slabší 4* (12.08.2019)