Örök tél

Tohle už není tápání, fabulování, experimentování, improvizování, vzlet nápadů a jejich nápaditá realizace, čímž se vyznačovala maďarská kinematografie dosud, tohle už je maďarský "hollywood". Samozřejmě v tom nejlepším smyslu - až má člověk chuť, chytit jej na hruškách, alespoň v detailu, když v celku to nejde. Na hruškách nebo na jablku: žádný vězeň v gulagu by po sobě nezanechal ohryzek (aby se s ním kamera mohla mazlit). Z jablka zbude vždy jen stopka a čtyři zrníčka (ale i ty by se daly výtvarně využít!). V tomto smyslu byly velice působivé i obrázky tábora a okolní krajiny, kterými byl děj spoře prokládán. Rajmund měl 5 pravidel jak se chovat, aby tábor přežít. Neznal však to jediné, jak se chová a myslí žena: Žena mluví vždycky pravdu. Ta pravda je ale pravdou jen tehdy, když to říká. A stěžovat si na ženy v tomto smyslu, nemá žádný smysl. (12.12.2019)

Na tému Gulag asi najlepší alebo min. jeden z najlepších filmov aké som videl. Maďari naozaj zabodovali, film má úžasnú atmosféru, herecky výborne obsadené i zahrané. Záverečná scéna s naťahovaním diváka, či sa hlavným hrdinom podarí ísť spolu, je absolútne skvelá, jedna z tých nezabudnuteľných. Presne takto sa to dialo nielen v Maďarsku, ale aj u nás v Československu, myslím, že štatisticky o dosť viac na Slovensku ako v Čechách. Mám zopár kníh na túto tému a vždy si rád prečítam akúkoľvek. Osobne pracujem v stavebníctve a raz sa mi stalo, že ma oslovila jedna staršia pani, či by som jej nevymaľoval izbu. Popri práci sme sa nejako dostali k vojne (starších ľudí sa vždy pýtam ako bolo) a po dojímavých slzách z nej vyšlo, že po vojne prišli Rusi do Medzeva (pri Košiciach) a manžela jej bezdôvodne naložili do auta a už ho nikdy nevidela. V Medzeve, rovnako ako v tomto filme rovnako žije nemecká menšina takz. "švábi". Aj takéto príbehy píše život...Skvelý film. 100%. (31.10.2020)

Attila Szász mě ještě nikdy nezklamal. Nádherný intimní, ale neskutečně silný jak ve vyprávění, tak v zakončení. Výborný civilní herectví v podání Sándor Csányiho a především Marina Gera, s tou ženskou jsem odžil a protrpěl. Současná maďarská kinemtografie má životní formu, podobnou jako před několika lety Polsko, na tom si trvám. (14.10.2020)

„Proč bych neměla snít?“ - „Jinak zemřete.“ - „Sny nám dávají sílu, ne? Abychom vydrželi.“ - „Ne. Tady ne.“ V tomhle táboře totiž platí jiná pravidla… Aneb menšinoví němečtí obyvatelé prohrávajícího fašistického Maďarska začali sklízet to, co jim (nejen) jejich vláda zasela. A kukuřice to věru nebyla…Vcelku kvalitní záležitost. Sympatické Irén nemá divák problém naplno fandit, a přestože se film nezaobírá holocaustem, odvážení nahých mrtvol před zrovna dorazivšími pracovníky opravdu nevěstí nic dobrého. Smyslem života se stane co nejrychleji splnit denní normu, aby měl člověk alespoň min. šanci na trochu jídla a spánku. Film působí docela uvěřitelně až do 55. minuty (resp. scény, po které jsem odmítal uvěřit, že by Irén směla žít dál). Určité chvilkové rozezlení se ale u mě brzo začalo vytrácet, protože od momentu, kdy hlavní hrdinka změní přístup a snaží se řídit „pravidly“, dostane film nový náboj a začne zas naplno bavit. Samotný konec se dal víceméně čekat (přesto mi to bylo líto), celkově téhle (doslova) mrazivé podívané dávám slušné 4*. (19.01.2020)

Irén může ještě hovořit o štěstí, že se po čtyřech letech nesmírného utrpení a těžké dřiny vrátila z gulagu domů. Tisíce jiných tolik štěstí nemělo. Silný a důležitý film, který přibližuje život v pracovním táboře, což bylo nejspíš to nejhnusnější co dokázal ten zkur.... komunismus vyprodukovat. Však němečtí nacisté se jimi nechali inspirovat a s úspěch je využívali před i během druhé světové války. (02.01.2020)