Happy End

Muselo dát makačku celý ten film vymyslet pozpátku i dopředu, aby dával smysl tím i oním směrem. Plyne z toho množství vtipných scén, kdy ty posunuté dialogy dávají zcela jiný význam ("Netlačí vás ta lavice?"). Zpočátku jsem se snažil sumírovat si děj pozpátku, když je pozpátku vyprávěn, než mi došlo, že tenhle pro nás lineární děj je nedůležitý a tvůrcům šlo hlavně o tu zpátečku a na ní se vyřádit. Což se jim skvěle povedlo. A popravdě, i v této komediální a experimentální zkratce dokázali velmi dobře postihnout charaktery některých postav, což vážně klobouk dolů. Ale přece jen některé pasáže mne nudily, vlastně se opakovaly a nic nerozvíjely ani jedním směrem a nic nového jsme se nedozvěděli. Jsem rád, že jsem viděl pana Štercla, i když tady neměl moc velkou roli. Zjistil jsem, že dělat z Obermairové tehdejší feme fatale při jejím objemu zadku a tlustých nohách nebylo možná zrovna to nejlepší rozhodnutí (i když očima mrká skvěle). Tak nějak mne překvapil konec, kde jsem čekal alespoň úvodní titulky nebo nějaký nájezd, jak prostě filmy začínají. Mimochodem, rád bych vyzdvihl i kameru, některé scény (třeba svatební hostiny a těch skleniček v lajně) jsou dokonalé a dokonce vytvářejí často bonus navíc. A moc mne pobavilo, jak lidem z úst vypadávají koláčky. :) A ještě jedna poznámka - na tomhle filmu je vidět, jak to dopadne, když někdo geniální předběhne dobu a neocení ho ani jeho současníci podobného umění znalí. (15.11.2019)

Nestačím žasnout, jaké klenoty se dají v pokladnicy 60.let vyhrabat. Originální nápad a hlavně do detailů propracovaný a promyšlený příběh, který běží pozpátku, ale mimoobrazový komentář ho interpretuje trošku jinak. Takhle jsem se už hodně dlouho nebavila, inteligentní a přitom tak vtipná. "Svého soka v lásce jsem se tentokrát rozhodl utopit. Ne nějak potají, ale hezky přede všemi. A jak vidíte, ještě mi tleskali. Nesnáším to jeho vyskakování z vody nohama napřed a jiný frajeřinky." (23.04.2007)

Roztomilá hříčka s příjemně krátkou stopáží. Protože kdyby to natočili Amíci jako tříhodinovej epos, jak mají ve zvyku, nebylo by to stravitelné. Takhle je to velmi příjemná podívaná, o které budete ještě dlouho přemýšlet. Happy End vyžaduje zvýšenou pozornost, protože v opačně pojatém ději se i dialogy odehrávají pozpátku a jestliže otázka následuje až za odpovědí, můžete se snadno ztratit v ději. Přesto i v tomto pořadí, kdy cítíte logickou návaznost, občas i v opačném sledu vykrystalizuje z dialogů kouzelná hříčka, nad kterou jen žasnete; scénář musel dát nepochybně dost práce. Scéna, kdy žárlivý manžel likviduje byt a milence své ženy, je odkazem k němé grotesce. V 60. letech by to byla otřepaná scénka, ale v tomto pojetí je neodolatelná. A nakonec, je příjemné podívat se na mladou Jaroslavu Obermaierovou v době, kdy ještě nehrála uštěkané domovnice. (05.01.2009)

Forma vítězí nad obsahem, ale ve své době samozřejmě bomba. Lipského experiment předběhl dobu. Snímek absolutně nevhodný pro ospalé filmové večery s vypnutým mozkem. Divák musí zachytit každé Menšíkovo slovo, jenž nesedí s obrazem, který ještě k tomu běží pozpátku a tím pádem i dialogy vyžadují trénovanou paměť. (01.04.2020)

Nikdy bych nečekal, že takový masterpiece natočí režisér, který s filmovou vlnou šedesátých let vlastně neměl nic společného. Převrácení dějové linie dává do rozporu obraz, synchronní dialogy a asynchronní monolog a přesto právě z tohoto kontrastu čerpá Happy End svoji sílu. Neuvěřitelně dokonalá scenaristická práce a bez všech klišé - komedie, která nestárne. (11.10.2009)