Režie:
Hirokazu Kore'edaScénář:
Hirokazu Kore'edaKamera:
Rjúto KondóHudba:
Haruomi HosonoHrají:
Lily Franky, Kirin Kiki, Džó Kairi, Miju Sasaki, Sósuke Ikemacu, Moemi Katajama, Sakura Andó, Maju Macuoka, Kengo Kóra, Akira Emoto, Čizuru Ikewaki (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Osamu je gastarbajtr, který si přivydělává kradením v obchodech. Do řemesla zasvěcuje i svého syna. Oba žijí v provizorním domě na periferii a s dalšími členy domácnosti tvoří rodinu, na které je podivné mnohem více než jen způsob obživy. Do rutiny krádeží zasáhne holčička, která si osaměle hraje v mrazu na balkoně. Osamu se rozhodne, že vzít si dítě, které rodiče zanedbávají, není zločin. Jeho čin vede k odhalení tajemství uvnitř rodiny zlodějů a zpochybnění toho, co vlastně pod pojmem rodina rozumíme. Koreedův film je citlivým, vrstevnatým a rafinovaným dramatem o bezpodmínečné lásce a důstojnosti chudých. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (103)
Dráma z „krajiny vychádzajúceho slnka” o „chudobnej rodine” (, ale bohatej na duchu, alebo, chudoba chudobu bije ?), ktorej minulosť je obalená rúškom tajomstva, že zakrátko pribudne ďalší “člen” domácnosti , ktorého zasvätí HLAVA RODINY do zlodejských praktík, vystrihnutých, ako z Olivera Twista, len ako sa tradične hovorieva :, „že s krčahom sa chodí po vodu, pokiaľ sa nerozbije” , situácia sa skomplikuje a zdramatizuje, kedy začnú na povrch vyplávať samé nepekné skutočnosti, o ktorých som nemal ani najmenšieho zdania. Zdali sa mi akýsi divní, vôbec som si ich nevedel zaradiť do hocakej kategórie, skrátka - prevažoval, taký zvláštny pocit niečoho znepokojúceho, čo sa bežnými citáciami nedá absolútne popísať. Čím záhadnejší scenár Hirokaza Kore'edu bol, tým viac ma interesovala réžia taktiež Hirokaza Kore'edu. Najsilnejší je film bezpochyby - cca. posledných 30-45 minút pred koncom, kedy som sa intenzívnejšie ponoril do sledovania, ktoré ma predtým bohvieako neinteresovalo, čiže tým pádom sa miska váh naklonila na stred : ani zlý, ani dobrý, taký priemerný, malo to čosi do seba, čo ukázal úplne posledný záber malej Juri, ktorá sa asi mala lepšie, ešte zase predtým, než sa opäť vrátila tam, kde ju to nenapĺňa, vyzeralo to, že áno ? Hirokazu vidí k-a-z-y všade tam, kde to iní vidieť nedokážu, čím si vytvára realistickejší pohľad na realitu, ktorá je medzi nami ! ()
Čo označuje pojem rodina? Skupinu ľudí, ktorých spája spoločná krv a genetika? Alebo ľudí, na prvý pohľad si cudzích, ktorí v jednom okamžiku život spojil a oni si postupne vybudovali spoločný domov a prepojili sa vzájomnou láskou? Režisér Hirozaku Kore´eda vo svojom poslednom filme podáva naturalistický obraz života ľudí v chudobnej štvti, ktorých súčasťou sú materiálne i nemateriálne hodnoty. Nekriticky a pomalým tempom. Film vo vás po celý čas vyvoláva množstvo otázok, na ktoré azda neexistuje správna odpoveď. Zaujať jednoznačný postoj k danej téme a striktne oddeliť, čo je správne a čo už nie, je veľmi diskutabilné. Smutný príbeh, po ktorom ste vďační za to, čo máte. ()
Nepřiznané volné pokračování Jaký otec, takový syn. A jakkoli se Koreeda věnuje shodnému tématu, tak nahlíženo je na něj ze zcela jiné, o nic méně zajímavé a nezvyklé, perspektivy. Jak již je u něj dobrým zvykem, tak opět platí, že navzdory tématu, které k tomu vyloženě vybízí, je to prosto jakéhokoli patosu či citového vydírání. Nikoli však emocionálního dopadu. V současné světové kinematografii stěží najít "lidumilštější" snímky než jaké točí s železnou pravidelností právě Koreeda; veškeré jeho postavy jsou ve své nedokonalosti dokonalé a živoucí jako málo jiných. Má je všechny rád, žádnou neodsuzuje. A divák s ním. ()
Velmi prijemny(?) film. Postupne davkovanie informacii pomaly dekonstruuje zprvu idealizovany pohlad na netypicku rodinnu jednotku. Motivy vsetkych zucastnenych su s odkryvanim novych skutocnosti vystavovane novym otazkam a divak je nuteny prehodnocovat svoj postoj k jednotlivcom i rodinnemu celku. Na zaver potesi/zamrzi mierne pateticka koncovka. Vysledny dojem zavisi od divakovej oblube otvorenych koncov. V tomto pripade je narativna cast uzavreta. Nebyt zaverecnej, mierne moralizujucej sceny, ktora navadza k istej forme interpretacie s ktorou sa stotoznim, uzil by som si film viac. K zaverom dojdem radsej sam, nez sa k nim necham doviest za rucicku. Z tejto perspektivy je zavercena scena cisty patos a nikam film vo vyznamovej rovine neposuva. Nicmenej emocny efekt je devastujuci! Inymi slovami, wow(naracne) and aww(emocne).. ()
V něčem se Koreeda vrací k temnější, sociálně realistické notě svých starších filmů, ale mistrovsky ji mixuje s vřelou melancholií Naši malé sestry a Po bouři. Shoplifters jsou brilantním prolnutím Jaký otec, takový syn a Nobody Knows. Film o tom, že láska mezi rodičem a dítětem není předurčená a rodina je, jako téměř každý sociální útvar, věcí společenské dohody (nebo jejího radikálního porušení). Precizně vystavěné, emocionálně uměřené, vrstevnaté a v něčem strašně skličující i plné naděje. Koreeda totiž ukazuje, že rozpad tradičních rodinných modelů nemusí znamenat konec. Ve světě inklinujícím k úplně jiným hodnotám se může vztah dospělých a dětí přerodit v něco docela jiného. Víc než co jiného jsou Shoplifters oslavou empatie a bezpodmínečné lásky nezávislé na genetických vazbách. Mistr na vrcholu. ()
Reklama