Climax

Nejsem si vůbec jist, zda se mi to líbilo. Nejsem si vůbec jist, kolik kvalit film vlastně má. Nejsem si jist, zda všechny symboly jsou vlastně symboly - hned na úvod, kdy v televizi sledujeme představení jednotlivých tanečníků, je možné si všimnout knížek kolem. Dobře jsou vidět tituly o Fritzi Langovi, Murnauovi, knihy s názvy Suspiria a podobně... ale nejsem si vůbec jist, zda to mělo nějaký reálný dopad ve filmu a šlo o inspirační zdroje, nebo se jednalo jen o náhodu. Dost se mi totiž při sledování Climaxu vybavoval dialog ze Simpsonových, když si Vočko změnil hospodu a dal třeba židle na strop: "To je PM, dobrý, ne?" - "Co?" - "Postmoderna!" - "?" - "No dobře, samoúčelná úchylárna." A přesně tak na mě Climax působí. Jak jinak si vysvětlit závěrečné (?) titulky, které proletí filmem zhruba uprostřed stopáže? Nepochybuju o tom, že jinde než v kině se na to dívat nedá. Už první půle, kdy se střídaly jednotlivý dialogy, jak by kdo koho chtěl ojet, se táhla. Druhá půle, kdy všichni byli sjetí, se sice netáhla, ale v počítači bych ji nedal, taky by mě nudila. Paranoie a šílenství jsem nějak nemohl uvěřit. A filozofickýmu podtextu, ujasňovanýmu na průběžných rádoby hlubokomyslných citátech, už vůbec.I navzdory účasti Sofie Boutelly, kterou jsem si dosud jako blondýnu neuměl představit, a taková je z ní kočka. Gaspar Noé mým oblíbencem ale fakt nebude. Pokud tento film tak moc ohromil Cannes i - co tak čtu ve zdejších komentářích - Karlovy Vary, je to další doklad toho, proč se podobným akcím vyhýbám a vyhýbat vždy budu. (25.10.2018)

Prvých 50 minút nezmyselných tancov a rečí o sexe som nejako pretrpel a následne prišiel celkom napínavý, mierne chaotický nábeh na poriadne psycho zážitky po účinku drogy. S lepším scenárom zameraným na jednotlivé zážitky (nevedomých) užívateľov drog to mohla byť celkom zaujímavá weird jednohubka. Takto ide skôr o pozoruhodný priemer. Kvôli prvým pomerne nudným 50 minutám nemôžem ísť vyššie než na 3 hviezdy. Celé drogové divadlo jednoducho mohlo začať omnoho skôr a príbehy konkrétnych tanečníkov by tak boli určite lepšie zakončené. Škoda, v námete som cítil silný potenciál, spracovanie ale išlo silenou artovou formou, ktorej veľmi nefandím. (07.04.2019)

Prostě nepříjemný. Někdo mluví o provokaci, někdo o brutálnosti, někdo o předvídatelnosti, někdo o prvoplánu... Pro mě to byl "jednoduše" nepříjemný film. Se vším všudy. Aka nezapomenutelný zážitek. // Překousnu hodně, jak ty mačistické kecy, tak ty vypatlané hlášky ze stran "něžného pohlaví" (téměř archaismus, což?), ale křik dítěte mě bude strašit dlouho. // Kamera a podmanivá hudba (rozuměj: jsi tam a tohle všechno se ti fakt děje) je na výbornou, jen to rozpoložení časové linky se mi zdálo neúměrné. (05.11.2018)

Jsou to přestylizované orgie. Od prvního výjevu dává Climax najevo, že ho zajímá jen obrazová exhibice. Závěrečný večírek na soustředění skupiny tanečníků, který se zvrhne poté, co do pití někdo dá LSD, se inscenuje jako ateliérové divadlo. Uvedou jej videovizitky aktérů, kteří se vyznávají ze vztahu k umění, drogám či sexu včetně osobní orientace, načež se tančí a slaví. Ovšem na parketu se provozují spíše vyzývavé pózy výstředních hvězd modelingu z přehlídkuoiového mola; na rozdíl od Hříšného tance se dusná erotika staví až karnevalově na odiv a pro ctitele StarDance není Climax určen ani omylem. V první půli se vlastně nic neděje, postavy ve více či méně bizarních úborech střídavě pijí, tančí, šňupají, korzují a konverzují, přičemž nejslušnější slova vhodná k citaci zní „orál, anál, gaťky dolů, bez gelu“. Monotónní sbírku siláckých řečí o sexu střídá efektní snímání tance či spíše rituálního svádění a pohazování hřívou z ptačí perspektivy. Náladu nevěstince se slečnami u tyče násobí rudá barva a dusající hudba zrychluje tempo až do stavu transu. Ovšem jak pro koho: buď mu divák také propadne, nebo pouze chladně přihlíží přepjaté Pařbě bez humoru, jejíž hrdinové připomínají členy sekty natáčející reklamu. V druhé půli se zábava podle očekávání zvrhne a člověk tipuje, co ještě Noé zapojí: rány do břicha těhotné ženy, smrtící výboj nůž, oheň, krev, vyměšování, lynč, zvířecí sex na všechny způsoby. Přičemž děs je působivější spíše ve zvuku než v orgiastických výjevech: Noé rozhodně není prvním ani posledním, kdo aranžuje Dantovo Peklo jako pornografický klip. I když je Climax hodně nepříjemný film, odtrhnout se od něj nedá. Čistě technicky lze ocenit kameru, pestrou typologii aktérů a příznivci techna se mohou k hodnocení připočíst účinnou muziku, byť třeba Rolling Stones by mohli tvůrce za využití motivu Angie žalovat. Otázkou nicméně zůstává, koho chce Climax oslnit. Pokud by hledal upocené alibi ve školometském varování „Milé děti, neberte drogy“, na to už je po osmnáctém roce pozdě. A starší diváci zase dekadentním schválnostem neskáčou na špek tak snadno, přestože jsou právě v módě. (13.04.2020)

Jak vidím Gaspar Noé, hned jsem v pozoru. Počítám s abstraktním námětem, absurdním zpracováním a celé to bude na atmosféře devadesátkového francouzského techna a houseu. Tady prostě není moc co řešit. Filmařsky je to skvost. Úvodní taneční scéna představuje, že i v tom největším tanečním zmatku se dá najít obrovský kus linearity. Výbornej vstup do světa tanečníků, kteří následně trošku nudně kecají nesmysly do kamery, aby se představili. V tu chvíli režisér zajímavě odkazuje na osmdesátkové horory, čímž si u mě taktéž vysloužil respekt…no a pak to vypukne. Nemá smysl cokoliv psát, tohle se musí vidět. Šílenství na filmovém plátně, záběry, které si hrají se zvuky, obrazy, s pozadím, kamera, co vytváří neuvěřitelné kreace…a především dění, které si nevymyslíte. (16.06.2021)