Režie:
Lukas DhontKamera:
Frank van den EedenHudba:
Valentin HadjadjHrají:
Victor Polster, Arieh Worthalter, Oliver Bodart, Tijmen Govaerts, Valentijn Dhaenens, Katelijne Damen, Pieter Piron, Magali Elali, Alice de Broqueville (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Lara je trans žena, která se narodila s tělem a jménem chlapce. Podstupuje hormonální a chirurgické procedury, které z ní udělají ženu. Zároveň se zapisuje na prestižní baletní školu, kde si chce splnit sen a stát se tanečnicí. Jeden z nejsilnějších motivů Dívky, od kterého režisér Lukas Dhont od začátku do konce neuhýbá, je ten, že všichni z Lařina okolí, ať už doma či ve škole, plně podporují její touhy a snahy. Její rodina se přestěhovala do jiného města, aby Lara mohla chodit na baletní školu, její učitelé k ní přistupují úplně stejně jako ke všem ostatním studentům a studentkám, její otec pečlivě sleduje léčbu a doprovází ji na schůzky s lékaři a pokládá konstruktivní otázky. Síla filmu z velké části vychází z drsné pravdy: všechna tato podpora Laře proměnu nijak neusnadňuje. Jen zabraňuje tomu, aby byla horší, než je. (Artcam Films)
(více)Videa (2)
Recenze (67)
Síla! Ohlas z Cannes nelhal. Nesmírně depresivní záležitost podaná do hloubky hlavní postavy (a opět nádherná práce s neherci). Evropská optika vyzařující přes plátno pod kůži. Slow-motion záběry ve vodě pohlcující, záběr na horské dráze bych chtěl, aby trval hodiny. V závěru se mi těžko dýchalo. [MFF Cinematik 2018] ()
Přečetla jsem si, jak je mi zvykem, jen první větu z popisku a tak jsem byla mile překvapená celkovým laděním filmu. Většina lidí z okolí Lary je totiž ukázkovým až nereálným příkladem správného chování společnosti vůči trans lidem a za to dávám palec nahoru, jelikož jsem více méně očekávala klasický scénář ve stylu někdo se necítí ve svém těle a chce změnu, společnost to odsuzuje a dotyčné osobě se místo pomoci dostává jen nepochopení a celkový stav osoby se zhoršuje.... to je ve zkratce celá mnou očekávaná zápletka většiny filmů s podobným tématem, kterou jsem zde k mé radosti nedostala. Postava Lary byla zahrána a hlavně obsazena výborně, celou dobu jsem spekulovala, zda se opravdu jedná o trans dívku a nebo ne, tak hezky obsazená ta postava je. Užívala jsem si i taneční záběry, které pěkně vykreslovaly atmosféru bez použití slov, což je vlastně celý vibe filmu... moc se toho nenamluví a člověk je nucen číst mezi řádky jen z pohledů a chování osob a i když to je více méně můj šálek kávy zde už toho bylo moc a klidně by mohl být film o půl hodiny kratší a pokryl by všechno co by pokrýt měl. Některé pasáže mi prostě přišly zdlouhavé. V průběhu filmu jsem s Larou soucítila a bylo mi líto všeho čím si musela projít, ale po skončení filmu to ze mě hrozně rychle opadlo a to je na nic. Mám ráda, když nad filmem přemýšlím nějakou dobu i po shlédnutí a to se tady rozhodně nestane. Při sledování nemůže nikomu uniknout podobnost tématu s Dánskou dívkou, se kterou se jen "pouhá" Dívka nemůže vůbec srovnat. ()
Krásné, skoro až filmové vyobrazení citlivosti a křehkosti. Příběh o souboji mysli a těla je odvyprávěn způsobem, který divákovi nabízí místo v první linii přímo na válečném poli. Lara a její svět je plný milých úsměvů, za kterými se ovšem skrývá pláč, křik i bolest, ač se ji dostává tolerance a pomoci na úrovni, kterou si, žel i v našem okolí, asi jen těžko dokážeme v takovéto míře představit, bojuje sama...její protivník je totiž ta postava v zrcadle. Další nadprůměrně povedený debut, který doslova nutí hlídat a sledovat další tvorbu režiséra Lukase Dhonta. [Filmový klub Citadela - Litvínov] ()
"A ze žaludu uděláme klitoris." Tak díky, teď už vím všechno. Polovinu filmu si uzurpují scény z baletní školy, které nabízejí jen úmornou dřinu, pot, slzy a krev, to když kamera opakovaně zabírá zdevastované nohy titulní postavy. Druhou polovinu si pak divák s hlavní postavou prohlíží její polo/nahé tělo v zrcadle. K námitkám, že trans postavu měla hrát skutečná trans osoba, dodám jen tolik, že ani opilého nezahraje nejlépe notorický alkoholik. ()
Dospievanie, sťahovanie a začiatok náročného štúdia na prestížnej škole. To všetko sú veľmi náročné a významné medzníky v živote mladého človeka, ktoré vedia z emócii občas narobiť poriadnu húsenkovú dráhu. Lara sa však musí popri tom všetkom vysporiadať ešte s niečím iným. Narodila sa v nesprávnom tele - v tele chlapca. A tak sledujeme nie len jej dospievanie, pomoc so starostlivosťou o mladšieho brata a každodennú drinu v baletnej škole, ale aj jej návštevy lekára, hormonálnu liečbu a jej vysporiadavanie sa so samotnou premenou. Veľmi chválim režisérovo poňatie, v ktorom (na rozdiel od iných podobných filmov) nesledujeme negatívny prístup rodiny, či opovrhovanie okolím. Lara má otcovu maximálnu podporu, spolužiačky baletky ju okrem občasných menších poznámok akceptujú a nevadí im, že používajú spoločné šatne a sprchy. Ide však o to, že aj keby mala Lara podporu celého sveta, musí sa s tým vysporiadať sama A čo všetko to obnáša, si väčšina z nás asi nedokáže predstaviť... Stále veľmi citlivá téma, ktorá pravdepodobne zopár divákov zdvihla zo sediačiek v kinách ešte predtým, ako samotný film skončil. Komorné, veľmi krehké a predsa pre niektorých tak poburujúce... ()
Galerie (29)
Zajímavosti (6)
- Konkurzu na hlavní roli se zúčastnilo 500 účastníků mezi 14–17 lety. Dívky, chlapci i trans. Nikdo však nebyl tak dobrý v tanci a hereckém projevu zároveň. Tým se proto znovu vrhl do hledání, tentokrát v řadách obsazení tanečníků a Victor Polster byl objeven. Odpovídal přesně tomu, co hledali. (Kamas)
- Všetky scény, kde Lara tancuje, odtancoval Victor Polster úplne sám. Počas troch mesiacov trénoval desať hodín týždenne. (pucino)
- Celosvětová premiéra proběhla 12. května 2018 na filmovém festivalu v Cannes. (ČSFD)
Reklama