poster

Dívka

  • Belgie

    Girl

Drama

Belgie, 2018, 105 min

Režie:

Lukas Dhont

Producenti:

Dirk Impens

Kostýmy:

Catherine Van Bree
(další profese)
  • Brylin
    ***

    V období dospívání může být přijímání vlastního těla, a platí to zejména pro dívky, poněkud problematické. Když jste ale dívka v mužské tělesné schránce a ještě toužíte být baletkou, musí to být peklo. Obdivuhodné představení Victora Polstera toto peklo zprostředkovává velmi uvěřitelným způsobem a celý film de facto stojí na jeho výkonu. Téma snímku mě ovšem nevtáhlo natolik, abych šel na čtyři hvězdičky - uděluji tedy poctivé tři.(30.6.2018)

  • terunka003
    ****

    Složité, těžké, podporující, zoufalé, statečné, baletní, frustrující. Dánská dívka v nízkorozpočtovém belgickém provedení. A o to syrovější, opravdovější. V 16ti je život těžký. O to víc, když se narodíte do špatného těla. Dramatický snímek o nelehké cestě za splněným cílem, kdy výsledky jsou vidět pomalu a vy přestanete věřit v úspěch. Poslední scéna byla vrcholem všeho. Herecký výkon Victora Polstera je neskutečně dobrý. ..ten kluk měl tak zajímavý úsměv, že jsem se taky usmívala..až mi to přišlo nemístné.. (KVIFF 2018)(30.6.2018)

  • Chilly00
    ****

    Hodně fyzický film ve všech směrech. Mladá dívka a její fyzické tělo, se kterým si neví rady. Potřebuje ho k tomu, aby mohla tančit a zároveň by se určitých jeho částí velmi ráda zbavila.... trochu již postupem času omšelé téma a motivy (balet, zkrvavené prsty u nohou...), avšak zručně natočené bez patosu a skvěle zahrané hlavním hrdinkou/hrdinou. Brutální konec překvapil. (KVIFF2018)(30.6.2018)

  • kajas
    ****

    Působivá cesta do duše transexuální Lary/Victora. Natočené s nebývalou citlivostí, na debutanta velmi vyzrále, téměř dokonale. Bavily mě jak scény z baletního studia, tak Lařiny rozhovory s otcem. Hlavní postava má pro svou proměnu ty nejlepší podmínky - chápající rodinu (ač bez matky, jejíž nepřítomnost nebyla vysvětlena) - bojuje ale s vlastní nejistotou, nedůvěrou v samu sebe. Všechny potřebné emoce dokázal mladý herec Victor Polster přenést na plátno tak přirozeně, že mi jeho výkon místy způsoboval husí kůži. Skoro 5*.(1.7.2018)

  • POMO
    ****

    Přesnější portrét dospívající trans-holky a jejího trápení se kvůli sociální odlišnosti a tělu, do kterého se omylem narodila, nenajdete. Otázkou zůstává, jestli vás v takto komorně pojatém, formálně konvenčním provedení, které od první do poslední minuty staví na čtení pocitů z její tváře, bude bavit. Mně bavilo. Důležitou a hezkou postavou je její otec, který ji psychicky prostě nemůže pomoct, ať se snaží jakkoliv. [Cannes](12.5.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace