Reklama

Reklama

Císařův slavík

  • USA The Emperor's Nightingale
všechny plakáty
Animovaný / Loutkový / Pohádka / Poetický
Československo, 1948, 72 min

Obsahy(1)

Volná adaptace pohádky Hanse Christiana Andersena. Malý čínský císař je obklopen bohatstvím a přepychem – ty mu ale nemohou nahradit chybějící cit. A ani malý nenápadný ptáček, který císaře okouzlí, se nenechá ve zlaté kleci uvěznit. (Letní filmová škola)

Recenze (16)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Námět: povídka Hanse Christiana Andersena. Scénář: Jiří Brdečka a Jiří Trnka. Hudba: Václav Trojan. Animace: Břetislav Pojar, Stanislav Látal aj. Už jen ty vesměs zvučná jména naznačují že se v tomto případě bude jednat o zaručenou kvalitu s celoživotní zárukou. V tomto případě mě mé zdání opravdu neklame. Trnkův první (někdy uváděn i jako druhý po Špalíčku) celovečerně loutkový snímek. Pohádkový příběh o slavíkovi a Císařovi. O tom kdo je moudřejš, zda prostý pták či sám Císař? Opět nezaměnitelná práce Jiřího Trnky, v napůl hranném a v napůl loutkovém filmečku Jeden z národních filmových klenotů a to bez debat. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Ten rámcový hraný děj mi sem moc neseděl, přišlo mi, že jde jen o natažení děje na určitou stopáže. Animovaná linie už je ale něco jiného, protože Trnka se svými lidmi dokázal skvěle vyjádřit dobu, místo, ale především pak poetiku tohohle krásného příběhu. Němé sekvence jsou opět úchvatné, ani hudba to nekazí. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Císařův slavík. Nejdříve, na základě několika zdejších recenzí, si dovolím odbočku. Prvotním úkolem televize, a o komerčních to platí stoprocentně, je prodej zboží. Je smutné, když se reklama považuje za vrchol umění, ta je z pochopitelných důvodů obklopena obsahem, který nesmí nutit k příliš hlubokému zamyšlení, a ani nemůže přinášet nitru znejistění, pochybnosti. Komercialismus dovršil destrukci nadšeného přístupu k Umění, zničil skutečné účasti při uměleckém představení. Lidé přicházejí více v honbě za senzací, a ne z ochoty vyzkoušet si život jako Umění a přese Umění. Vztah s publikem je zpřetrhán, umělec navíc přestal sám sebe považovat za dárce duchovní stravy, nepokouší se už formovat lidského ducha, neshromažďuje kolem svého díla to pravé publikum, ale začal prodávat zboží. Výjimky se najdou, a proto bývají zavrhováni, vysmíváni, osamoceni, a často se komerčnímu úspěchu s trpkostí přizpůsobují. Jiří Trnka žil naštěstí v jiné době, poválečný čas trpěl v jistém ohledu nadšením a následná totalitní doba měla svá specifika. Císařův slavík Jiřího Trnky je poměrně výstižnou adaptací pohádky Hanse Christiana Andersena, navíc ji dokázal dostat do moderní doby, k jejím pocitům a potřebám. Zde dostávají smysl termíny jako je zlatá klec, zakazující zákony, svoboda, kreativita, vězení, prožitek. Umělecká originalita versus mechanické (a pro většinu císařského dvora proto srozumitelné) opakování, jež je bez vyvolávání emocí. Trnkův výtvarný svéráz je podmanivý, umí si udržet i přes závažnost vzletný nadhled. Přizpůsobení příběhu dětem je vskutku obdivuhodné, Miloš Makovec dirigoval Jaromíra Sobotu s Helenou Patočkovou, Václav Trojan hudbu a virtuóz Ivan Kavaciuk houslová sóla. Trnkův Císařův slavík je veskrze jedinečným poetickým filmovým dílem, v němž je nepřeberně asociací a alegorií. Vždyť vítězem je život a otevřená mysl. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Andersenova pohádka je jen základem tohoto snímku, který Trnka notmě obměnil a dal mu mnohovrstevnatější vyznění. Hraný rámec dodává filmu na originalitě, když vyjde najevo, že svět skutečného chlapce se působivě odráží v paláci jeho snu, kde nic není náhodné. Film je promyšlený až se tají dech a opět dokazuje to, že Trnka předběhl svým pojetím dobu. Jednoznačně nejvrcholnější scénou je návrat smrti do své zahrady za tklivé písně slavíka, člověk má až slzy v očích, když pozoruje ono usmíření, které ho je slavíkova píseň strůjcem. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Jedna z nejpůsobivějších Andersenových pohádek natočená Jiřím Trnkou, který si s tímto autorem rozumněl (jeho knižní ilustrace, kde černá korunovaná Smrt šátrá svou vyzáblou rukou po příkrývce pod níž se krčí císař, byla v dětství mým velkým hororovým zážitkem). Pohádka pojatá jako chlapcův horečnatý sen, kde v přítomnosti Smrti žádné technické hračky nepomohou a nepřinesou naději a úlevu. Jen mne prudí, že na netu našinec narazí na japonskou stránku, kde lze koupit sebrané Trnkovy filmy, kdežto u nás prd...... ()

Zajímavosti (3)

  • Hraná část filmu se natáčela v usedlosti Turbová v pražských Košířích, kde sám Jiří Trnka v této době žil a tvořil. (Zdroj Letní filmová škola)
  • Ve Francii byl film distribuován s komentářem Jeana Cocteaua. (Zdroj Letní filmová škola)

Reklama

Reklama