Reklama

Reklama

Císařův slavík

  • USA The Emperor's Nightingale
všechny plakáty

Obsahy(1)

Úzkostný chlapec, který žije ve velkém starém domě obklopený starými věcmi a drahými hračkami, se na zahradě seznámí se zrzavou dívkou, která si hraje za plotem. K narozeninám chlapec dostane mechanickou hračku slavíka. Vzápětí ale hrdina onemocní, v jeho snu se ocitáme v loutkovém světě – na dvoře čínského císaře, který také žije obklopen mechanickými hračkami... (Letní filmová škola)

(více)

Recenze (17)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Námět: povídka Hanse Christiana Andersena. Scénář: Jiří Brdečka a Jiří Trnka. Hudba: Václav Trojan. Animace: Břetislav Pojar, Stanislav Látal aj. Už jen ty vesměs zvučná jména naznačují že se v tomto případě bude jednat o zaručenou kvalitu s celoživotní zárukou. V tomto případě mě mé zdání opravdu neklame. Trnkův první (někdy uváděn i jako druhý po Špalíčku) celovečerně loutkový snímek. Pohádkový příběh o slavíkovi a Císařovi. O tom kdo je moudřejš, zda prostý pták či sám Císař? Opět nezaměnitelná práce Jiřího Trnky, v napůl hranném a v napůl loutkovém filmečku Jeden z národních filmových klenotů a to bez debat. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Ten rámcový hraný děj mi sem moc neseděl, přišlo mi, že jde jen o natažení děje na určitou stopáže. Animovaná linie už je ale něco jiného, protože Trnka se svými lidmi dokázal skvěle vyjádřit dobu, místo, ale především pak poetiku tohohle krásného příběhu. Němé sekvence jsou opět úchvatné, ani hudba to nekazí. ()

Reklama

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Andersenova pohádka je jen základem tohoto snímku, který Trnka notmě obměnil a dal mu mnohovrstevnatější vyznění. Hraný rámec dodává filmu na originalitě, když vyjde najevo, že svět skutečného chlapce se působivě odráží v paláci jeho snu, kde nic není náhodné. Film je promyšlený až se tají dech a opět dokazuje to, že Trnka předběhl svým pojetím dobu. Jednoznačně nejvrcholnější scénou je návrat smrti do své zahrady za tklivé písně slavíka, člověk má až slzy v očích, když pozoruje ono usmíření, které ho je slavíkova píseň strůjcem. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Císařův slavík. Nejdříve, na základě několika zdejších recenzí, si dovolím odbočku. Prvotním úkolem televize, a o komerčních to platí stoprocentně, je prodej zboží. Je smutné, když se reklama považuje za vrchol umění, ta je z pochopitelných důvodů obklopena obsahem, který nesmí nutit k příliš hlubokému zamyšlení, a ani nemůže přinášet nitru znejistění, pochybnosti. Komercialismus dovršil destrukci nadšeného přístupu k Umění, zničil skutečné účasti při uměleckém představení. Lidé přicházejí více v honbě za senzací, a ne z ochoty vyzkoušet si život jako Umění a přese Umění. Vztah s publikem je zpřetrhán, umělec navíc přestal sám sebe považovat za dárce duchovní stravy, nepokouší se už formovat lidského ducha, neshromažďuje kolem svého díla to pravé publikum, ale začal prodávat zboží. Výjimky se najdou, a proto bývají zavrhováni, vysmíváni, osamoceni, a často se komerčnímu úspěchu s trpkostí přizpůsobují. Jiří Trnka žil naštěstí v jiné době, poválečný čas trpěl v jistém ohledu nadšením a následná totalitní doba měla svá specifika. Císařův slavík Jiřího Trnky je poměrně výstižnou adaptací pohádky Hanse Christiana Andersena, navíc ji dokázal dostat do moderní doby, k jejím pocitům a potřebám. Zde dostávají smysl termíny jako je zlatá klec, zakazující zákony, svoboda, kreativita, vězení, prožitek. Umělecká originalita versus mechanické (a pro většinu císařského dvora proto srozumitelné) opakování, jež je bez vyvolávání emocí. Trnkův výtvarný svéráz je podmanivý, umí si udržet i přes závažnost vzletný nadhled. Přizpůsobení příběhu dětem je vskutku obdivuhodné, Miloš Makovec dirigoval Jaromíra Sobotu s Helenou Patočkovou, Václav Trojan hudbu a virtuóz Ivan Kavaciuk houslová sóla. Trnkův Císařův slavík je veskrze jedinečným poetickým filmovým dílem, v němž je nepřeberně asociací a alegorií. Vždyť vítězem je život a otevřená mysl. ()

StaryMech 

všechny recenze uživatele

Na snímku je co obdivovat : zvážení svobody a zlaté klece, z určitého pohledu vlastně přírody a kultury (stále záslužnější ve věku, kdy na ose od živého zpěváka přes gramodesky a cédéčka k rozmanitým zkratkám po síti dochází k postupnému odosobňování/odhmotňování hudby)... trnkovský šerosvit... kroky vstříc výtvarnému projevu cizokrajných kultur ... a nesmím zapomenout na Smrt, věnující se - s hravým odkazem na Candida ?? - své zahrádce ! (I mě stejně jako FRAGREho v dětství zmíněný obrázek zasáhl.) Trnka je obrem v českém umění i světovém animovaném filmu, podle mého názoru však neudělal dobře, když příběh nafoukl do celovečerních rozměrů, a navíc jej vsadil do rámce, z jehož třeskuté "aktuálnosti" by se autor malé básně v próze "Hračka chudiny" pravděpodobně osypal. ()

Zajímavosti (3)

  • Ve Francii byl film distribuován s komentářem Jeana Cocteaua. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Hraná část filmu se natáčela v usedlosti Turbová v pražských Košířích, kde sám Jiří Trnka v této době žil a tvořil. (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama