Zabíjení

Dobrý, ale ne dechberoucí... Velmi rozumná minutáž a dramaturgická sevřenost tomu dost pomáhá.. stejně jako nenápadný Ichikawův background... Kamera je místy úžasná, místy chaotická (na to jsme ale u Shinji tak nějak zvyklí ..a vlastně to vyžadujeme..) .. Myšlenkově je to ale uchopitelné už o poznání hůře.. Nejsem si úplně jistý co tím chtěl Tsukamoto říct.. jasně, je tam ústřední banalita o samurajích a zabíjení, ale ono se to celou dobu tváří, že by to chtělo říct snad i něco více.. jen nevím co..... Z mého pohledu to je ale mnohem silnější než předchozí Nobi.. (13.06.2020)

Typický Cukamotov štýl roztraseného detailu, tentoraz na historický spôsob. Prostredie využité na maximum. Súboje šťavnaté - len zase raz zamrzí, že ich je tak málo. Jediný problém, ktorý Cukamoto vždy mal, bolo vykreslenie vzťahu medzi postavami. Tu síce na akejsi úrovni vzťah medzi samurajom čo ešte nikdy nezabil, a prostou dedinčankou ako tak funguje. Ale finálny stret dvoch samurajov mi prišiel trochu prázdny. Čo bol možno Cukamotov účel. Veď na konci plače dedinčanka práve preto, že sa z jej milého stal niekto úplne iný. A že sa tejto zmene snažil samuraj úpenlivo vyhnúť. Významovo bohaté a vo svojej krátkosti aj zábavné. Minimálne to dáva zaujímavý pohľad do kontextu žánru filmu o samurajoch. Invenčné, krvavé a iné. Nie dokonalé ale pre mňa po všetkých stránkach (až na tie postavy) aj funkčné. (13.08.2020)

Tenhle film očekává podle mě až příliš trpělivosti od diváka na to, že ho střídavě pak šokuje brutálními oddělováními končetin a fontánami krve. Nenašel jsem v poetických scénách zdaleka tolik pokojnosti, abych je ocenil jako kontrastní, nebo abych se rozlítostnil nad tím, že tyto momenty světu samurajské krédo vezme. Sawamuru jsem jako postavu cenil na jakési symbolické rovině, jako jezdce apokalypsy, který do konfliktu a zmaru zatáhne všechny, okolo koho se ochomýtne. Že by ale v kombinaci s Tsuzukim byl bránou k hlubšímu prozkoumání bezectnosti a amorality zabíjení, které k samurajování patří, to mi nepřišlo. Tsuzukiho nemoc možná měla být fyzickým projevem jakési duševní paralýzy, učinila z něj však postavu nečinnou, což mělo za následek kompletní ztrátu morální nejasnosti, která mohla být výrazně silnějším motivem, než eventuální rozdělení na ty špatné a na ty ještě horší. Obzvláště mě to zamrzelo u bandy jeskynních roninů, kteří samozřejmě museli udělat to nejhorší, co byste od nich čekali. Konec snímku byl celkově extrémně slabý. Myslím si, že bych byl vyloženě nadšený, kdyby Sawamura, nacházeje vyčerpaného Tsuzukiho v lese, zabodnul zmíněného samuraje do prdele, a rozběhly se titulky. Místo toho se mezi oběma ještě odehraje rychlý duel, a film po jekotu ženské postavy skončí artovým blouděním po lese, za který by se měl stydět i béčkový horor. Není to nakonec tak, že by mě Zabíjení nudilo nebo něčím urazilo. Ale po filosofické stránce jsem tu nenašel nic objevného, po vyprávěcí rovině mi film nepřišel ničím výjimečný, a přesto se dusí v sevření nadměrné stylizace. (09.03.2023)

kviff54 Takto pri sobotnim dopoledni mi Zan opravdu sedl. Nejsem fanda shaky cam, ale v zelenem feudalnim japonsku vytvari zajimavy kontrast k tradicim. Je to fajn pohled na samurajske tema, ktere jsem mel vzdycky rad, a z kterym, kdyz tak nad tim premyslim, se opravdu pytel neroztrhl. Jen houst. (01.07.2019)

Zabití. Extrémně sugestivní, experimentální. Místy až neprofesionálně působící ruční kamera podtrhuje celkový dojem. Otázkou je, nakolik je film dobrý. Pokud ho mám hodnotit subjektivníma nejaponskýma očima, pak si myslím, že je velmi realistický, tudíž i dobrý. Nemusí se to ale každému líbit a ani já si nejsem jistý. ■ Dívám se na osobnost režiséra a zjišťuji, že divoká kamera, experimentování a underground jsou pro něj typické. Pokud jsem měl neurčitý pocit, že mi jeho práce připomíná některé starší experimentální české filmy, pak to taky nebylo zcela mimo. (30.10.2019)