Bez věcí nad věcí

Co první říct... rozhodně to není film pro každého. Celý film se nese v pomalém duchu, což filmu zároveň prospívá, ale i ubírá. Samotná myšlenka vzdát se všech věcí a každý den si vzít pouze jednu věc je neskutečně zajímavá a má téměř neomezeno možností. Úhlavní duo je hodně fajn. Nakonec bych ještě chtěl vyzvednout samotný závěr, který byl naprostý strop celého filmu. Dabing také nebyl špatný. Z Německa přišel nejosobitější a nejlidštější snímek za tenhle rok. 70 % . Doporučuji lidem , kteří nejsou až moc zaujatí na dnešní Blockbustery :) (02.08.2019)

Velmi zajímavý nápad - kolik věcí vlastně skutečně člověk potřebuje? A činí ho vlastnění mnoha věcí šťastným, nebo je jen otrokem reklam a vlastních děr na duši? - ale podaný tak divně. Ti dva věčně nahatí chlapi mi časem lezli těžce na nervy, bo nejsu teplóš, ale autor asi jo, a celé to mileniální vyznění, které s vaničkou spláchne i dítě, to mne dost naštvalo. Jako by totiž existovali jen bohatí a chudí, a nic mezitím. Buď máte moc peněz, nebo bankrot. Víc by mne potěšilo, kdyby film šel víc do hloubky, protože takhle vypadá jak předem předvídatelná pohádka, která plave po povrchu, a tam, kde by pod povrch jít mohla, přešaltuje na skopičiny. Vlastně ani nejsou představeny různé možnosti, co by člověk mohl chtít za věci. A možná by mne i víc potěšilo, kdyby se nezačínalo od nuly, ale prostě si měli vybrat na měsíc předem sto věcí, a k tomu by docházelo k zábavným i filozofickým situacím u přemýšlení, co jo, a co ne, nebo že by vybrali úplně nepodstatné blbosti, asi jako když moje žena balí na dovolenou, o nichž by později zjistili, že jsou jim v reálu k ničemu. Takhle je to promarněný nápad v povrchním a nic nedávajícím provedení. Jo, a jinak se ti dva pánové fakt chovají jak puberťáci, ale ne jako dospělí. A film je po polovinu delší, než by měl být. (06.09.2020)

(6.5/10). Originální, svým způsobem dost revoluční snímek od soudruhů z NDR. Hlavní herec mě svým hereckým koncertem opravdu překvapil a celkově jsem byl hereckými výkony dost unešen. Soudruzi nám opět ukázali jako třeba v Narušiteli systému, že umí. To téma je samo o sobě dost silné a udrží si vaši pozornost po většinu stopáže. (05.06.2020)

méně vtipné než sem čekal,přesto zábavné i přesto,že se hlavně ke konci zamotá do souboru klišé.Plusem je,že se tvůrci nebojí i vážnější noty,nicméně v tomhle směru sem jim to sežral tak napůl.Samozřejmě konzum je zlo a všichni máme doma spoustu věcí které by sme určitě mít nemuseli,na druhou stranu ten druhý extrém,že jsem nejvíc free a happy ve chvíli kdy nemám nic taky není zrovna to pravé ořechové...60% (01.12.2019)

Kdo by čekal, že německá komedie, kde ještě pořád cejtím Pedolfa, bude za poslední měsíc to nejlepší a nejvtipnější, na co jsem mohl v pirátském webu natrefit. Jako správný gerotorent, nebo spíš torrent (ani nevím, co ty slova znamenají), tak i já bohužel jsem otrok moderní konzumační sféry. Denodenně mám plnou lednici žrádla (nějaká klobása a plesnivej sejra), mám co nosit každý den něco jiného, a nenosit pořád ty samé hadry (triko co mám na sobě, nosím už asi tejden), a mám dostatek prachů, abych si mohl kupovat každý půl rok nejnovější model Ajphounu (mám jen místo toho starý siemens, kterému ještě k tomu nefunguje klávesa na zapnutí), a mám i dostatečně rychlej internet, abych si dokázal na 100% legálně (kecám) stáhnout film, který mi přímo do ksichtu říká, že jsem ta nejhorší osoba na světě. Píčifix. Už je asi na čase, abych si taky udělal takový rádoby "celibát" bez věcí, bez kterých byl nepřežil ani den. První den - jít do centru města, bez spoďár a kaťat a uvědomit si, že exhibicionismus je dost nahovno věc, a ne každou to tak oslní, že mi ho rovnou přeblafne u knihovny, kde potkám svojí bývalou učitelku matiky. Uuh, ta krůta mi vždycky rozjasňovala pelikána. Druhý den - vynést celou lednici, rovnou i s tím smradlavým sejrem, a nechat před popelnicí, ať si místní feťák a Majsneros pochutná, já nepotřebuji konzumní trh. Mě stačí stonek cibule, která mi zrostla na podlaze, a já si můžu hezky vychutnávat dlouhé a zimní (už pomalu letní) večery. No, a jelikož 100 dní je na mě příliš moc dní (hlavně kvůli tomu, že do té doby bych dávno skapal s nedostatkem porna), takže třetí den - Finální - když jsem ztratil veškeré své cennosti a oblečení, tak si počkám až soused půjde nasekat špalek do kamen, a já přeskočím oknem, zamknu dveře a všechno totál zeseru, pomrdkuju a pochčiju, vezmu mu zbytek žrádla a jeho starou, podpálím mu chajdu do základú, a vezmu si to dom a konečně pochopím, jaký to je mít lepší život. Soused je asi milionář či co, a ta zmije lakomá mi nechce dát ani búra na pivko, takže konečně chápu tenhle "celibát". Súsede, zkusili jste taky tuhle nekonzumní čelindž? (21.05.2020)