Řidič slečny Daisy

Řidič slečny Daisy s sebou přiváží spousty sentimentu, za všech okolností chce vyvolávat jen a jen pozitivní pocity. Přináší-li závažnější téma, nechce jím diváka trápit, nedej bože v něm vyvolat pocit viny. To někomu může vadit - mně naštěstí jen lehce. Krom vyprávění o vznikajícím přátelství dvou lidí, nelze přehlédnout jeho pohled na vyrovnání se s přicházejícím stářím. Snaha slečny Daisy dokázat, že ještě nepatří do starého železa a v žádném případě nepotřebuje řidiče, je jasným důkazem, že i tomto film hovoří. Přátelství k člověku, v němž vidí slečna Daisy ztělesněné obvinění její přicházející nemohoucnosti, se nerodí snadno. SPOILER - První symbolické hradby se zboří až ve chvíli, kdy Daisy vysvětlí Hokeovi, jak číst. Tehdy si poprvé v jeho přítomnosti může připadat užitečná. KONEC SPOILERU. Film lehce tepe i do rasismu a předvádí stručný vývoj tohoto fenoménu v průběhu let. Výkon Freemana i J. Tandy je sympatický, Freeman se zřejmě už narodil jako stařec. Každopádně jím ve filmech je už nějakých dvacet let. Slabší **** (11.09.2008)

Starý afroameričan a stará židovka žijú svoje pokojné životy v krajine, kde vládnu rasové predsudky a ktorým sa snažia životným optimizmom (aspoň v prípade Hokeho) vyhýbať, ako sa len dá. Konfliktom a okolitému svetu sa vyhýba aj režisér a možno je to tak aj správne, pretože viac vyniknú dobrí herci a ich neortodoxný vzťah, ktorý je ale práve tým, že sú členmi spoločenských menších, o to viac umocnený. Na druhej strane je škoda, že sa Beresford drží na uzde ako dôchodca a mám pocit, akoby bol Freeman omnoho živelnejší, ako samotný režisér a chcel mu počas nakrúcania povedať, že by mal trochu ožiť a dať do filmu viac šťavy, keď už sa on tak snaží. Lenže akademizmus sa pri udeľovaní cien nosí viac, ako experimentovanie alebo aspoň realizmus a oscarová noc mu dala za pravdu. Jediná zaujímavejšia scéna je tá so zábermi syna a matky pri rozhovore v zrkadlách, ale to je všetko, statickosť kamery tak zachraňuje príjemná atmosféra. Myslím, že dnes by film tak úspešný určite nebol. Po rozležaní v hlave nakoniec usudzujem, že zvolený režisérsky a scenáristický prístup bol správny. (11.06.2013)

Vyčítat tomuto snímku, že se jeho autor vydal pouze " příjemnou " cestou a závažná témata jen tak lehce naťukává ( našlapuje opatrně kolem nich), či je zcela ignoruje je jako, kdybyste si při pojídání čokoládové zmrzliny povzdechly.....škoda, že je tak sladká, trochu hořké chuti by neuškodilo. Tento snímek totiž v prvé řadě je o tom, že život nekončí po 60 - tce a je nesmírně těžké si sobě samému připustit, že něčeho nejsme schopni bez cizí pomoci. Přesto právě takováto " nucená " pomoc, může nakonec býti tím nejlepším, co nás na sklonku života může potkat. Toto je případ i tohoto snímku podle divadelní hry Alfreda Uhryho, ve kterém excelují ( v tomto případě by se spíše nabízelo slovo hrají či ho žijí ) Morgan Freeman coby Hoke a Jessica Tandy jako tvrdohlavá americká židovka Daisy. Možná by se snímku dal vyčítat " laciný závěr " , ale v tomto případě ten konec k snímku jednoznačně patří, člověk chápe co tím básník chtěl říci a proto ho bez námitek přijímá.... (09.06.2010)

"Driving Miss Daisy" (mimochodem, české "Řidič slečny Daisy" je docela slušný kulturní přešlap, protože v češtině samozřejmě nemůžeme nazývati vdovu slečnou) je zdánlivě ničím nepřekvapivý film. Přečte-li si divák před sledováním filmu synopsi, tak přesně ví o čem to je, jaké to je a jak to skončí... Přesto tenhle film až překvapivě dobře funguje. Je neokázalý, řemeslně perfektně zvládnutý, herecky jiskřivý a především, nesmírně lidský. Netlačí na pilu, nežďíme slzy a stejně člověka dojme k slzám, nebo alespoň k tichému přemýšlení o životě a jeho hodnotách... 9/10 Zajímavé komentáře: Oskar, Subjektiv, PALINO (22.12.2008)

Tenhle film mi dlouho unikal, ale konečně jsem se podívala. A nelituji! Komorní drama, kde jsou důležití herci, příběh, vztahy... To přesně mám ráda, a proto se mi líbí i tenhle film, zvláště když je tak precizně natočen, herci hrají opravdu výrazně a skvěle (ale co taky čekat, stačí se podívat na jména a ocenění), příběh je silný, chytá za srdce. A přitom je taky tak banální a obyčejný. Ale v jednoduchosti je krása. A aby toho nebylo málo, film je okořeněn vtípky, ironií a štiplavým humorem. (16.06.2013)