Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Václav Neckář, Josef Somr, Vlastimil Brodský, Vladimír Valenta, Alois Vachek, Ferdinand Krůta, Jitka Bendová, Jitka Zelenohorská, Naďa Urbánková (více)Obsahy(1)
První celovečerní film režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky vznikl v roce 1966 podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Po povídkovém filmu Perličky na dně a krátkých hraných snímcích Fádní odpoledne a Sběrné surovosti je i tento film dokladem nesmírné obliby, jíž se Bohumil Hrabal těšil mezi mladými umělci. Přepis útlé novely se vyznačuje na svou dobu originálním spojením nepatetického líčení okupačních let, jak se projevují na malém venkovském nádražíčku, a soukromých trablů jednotlivých hrdinů. Film ve své době vzbudil mimořádnou pozornost doma i v zahraničí, hlavně pro něžný i drsný humor, který prostupoval příběh o nelehkém dospívání mladého železničáře, i pro neobvyklý pohled na válečné dění. Snímek získal mnoho domácích i mezinárodních cen, mezi nimi i druhého Oscara pro naši kinematografii. Jako jediný zástupce naší kinematografie byl zařazen i mezi sto nejlepších filmů světa. Znovu budete mít možnost posoudit míru hereckého talentu Václava Neckáře, který v tomto filmu vytvořil svou první filmovou roli. Z dalších výborných hereckých výkonů připomeneme výpravčího Hubičku v interpretaci Josefa Somra, přednostu stanice v podání neherce Vladimíra Valenty, lidsky hřejivou paní přednostovou Libuše Havelkové a Vlastimila Brodského v roli kolaborantského rady. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (483)
Ostře sledované vlaky jsou naprosto klasická Menzelovina. Celý děj je servírován s obrovským nadhledem a pořádnou dávkou humoru. Zejména samotný začátek je úžasný, a to rozhodně nepřeháním. Ve filmu je i spousta skvělých narážek na dobu, o které vypovídá. Samozřejmě i v tomto filmu je mnoho scének, které se mému oku, a dokonce i tomu druhému, prostě nelíbily kvůli své nudnosti. Ale takové scénky jsou skoro v každém film. Zvláště pak ve filmech starších. Po herecké stránce se jedná o naprostý top. Myslím, že stejně nemůžu dát vyšší hodnocení než 3*. Menzel prostě vytvořil i lepší filmy. Stejně se ale tento řadí rozhodně k těm povedenějším. ()
Velmi milé, sympatické a přirozené, hlavně díky opravdu roztomilému mladíkovi v podobě Václava Neckáře. Film je evidentně poznamenán typickou Menzelovskou režií (a snad i jeho drobnými zásahy do scénáře?), což je jen dobře. Snad jen od závěru jsem čekal více, určitě se nedalo počítat s tím, že bude někoho šokovat, neboť knižní předloha je notoricky známá (ačkoliv jsem nečetl), ale trošku více poetiky a emocí tam určitě vloženo být mohlo. Doporučuje 7/10 orazítkovaných slečen. ()
Konečně jsem měl tu čest vidět tento slavnej film. Neni to špatný, ale čekal jsem teda mnohem víc. První polovina (do Neckářova pokusu o sebevraždu) za moc nestojí, v tý druhý polovině se pak najde několik téměř geniálních scének, který daly zapomenout na ten nudnější začátek. Ale trochu mě udivuje, že zrovna tenhle film vyhrál osrala. Schválně jsem si našel, jaký další filmy byly v nominaci, ale o žádnym z nich jsem v životě neslyšel. ()
Nechapu, co na tomhle filmu vsechny tak bere. Jiste, je dobre natocenej, ma velice dobre herecke vykony, ale celej mi prisel takovej o nicem. To, ze se Neckarovi nepovede vomrdat svoji holku a pak je z toho celej film na nervy opravdu nepovazuju za dobrej pribeh. Jediny dve sceny, ktery si z filmu pamatuju je rezani zil a razitkovani a to mi pride na film, kterej byl ocenenej oskarem docela malo. Ve filmu se skoro celou dobu nic zajimavyho nedeje, a vypada spis jako film o zivote zeleznicaru. Nektery hlasky a dialogy jsou dobry, nektere mene. To samy plati vlastne o celym filmu. Neco me zaujalo, neco me uspavalo. Pro me jen dalsi prumerny cesky film. Tak po skouknuti z dvd zvysuju na 4*, sice je to pro me porad asi nejhorsi Menzelovo film podle Hrabala, ale tentokrat jsem si film docela uzil a svy kvality urcite ma. ()
Nepochybně velice silný film. Přesto při srovnání s Hrabalovou kongeniální předlohou působí jako její dosti slabý odvar. Je znát, že se režisér teprve učil vnímat "hrabalovskou poetiku". Mnohé z předlohy buďto nepochopil, nebo mu to připadalo nadbytečné a při vytváření scénáře to osekal. Mnohé v daných podmínkách natočit asi nešlo, neboť by to bylo příliš drahé. Třeba rozstřílený německý vlak na páté koleji, nebo zmrzlé koně ležící vedle trati. Mnohé ovšem natočit jistě šlo. Zcela se ztratilo jak soucítění s trpícími zvířaty, tak především smíření s Němci skrze totéž utrpení a bolest. Výrazně potlačena byla charakteristická mnohovrstevná struktura předlohy. Utrpení zvířat se jako prostý popis situace (bez známky soucitu) mihne v dialogu železničních zaměstnanců, soucítění s trpícími Němci se ovšem ve filmu neobjeví vůbec, přestože to je, vedle citových problémů Miloše Hrmy, prakticky základní téma Hrabalova textu! Pokud Hrabal ve svém textu rozehrává obrovskou spoustu paralelních témat, pak v Menzelově filmu zůstaly pouze dva: eiaculatio praecox a protinacistický odpor. Už tady se ovšem objevuje prakticky základní Menzelův charakteristický rys, záliba v "absurdních obrazech", zde například v přidaném (!) motivu železničáře předvádějícího na stojící lokomotivě své obrazy... Menzelova poetika není s tou Hrabalovou komplementární. Hrabal vykresluje nesmírně silné, z reálného života odpozorované obrazy, které sice mnohdy jsou zcela absurdní, ale v daném prostředí a době mají hluboký smysl, poukazující na burcující zvrácenost dané situace, Menzel kreslí slaboduše absurdní "barvotiskové obrázky", které o dané době a situaci většinou nevypovídají vůbec nic, pouze v sobě mají krásu naivních malířů... Celkový dojem: 80% PS: Velice by mě zajímalo, jak by tuto látku natočil Vláčil, Forman či Passer. ()
Galerie (30)
Zajímavosti (68)
- Pro hlavní roli Miloše byl původně zvažován Vladimír Pucholt, který měl však závazky u režiséra Jiřího Krejčíka a nechtěl točit dva filmy najednou. Jeden čas Menzel dokonce zvažoval sám sebe, ale posléze došel k závěru, že byl na roli příliš starý. Nakonec byl obsazen Václav Neckář. (DaViD´82)
- Mimopražská premiéra se uskutečnila v Loděnici koncem srpna 1966. (ČSFD)
- Celosvětová premiéra proběhla v říjnu 1966 na Mezinárodním filmovém festivalu Mannheim-Heidelberg ve městě Heidelberg v tehdejším Západním Německu. (Varan)
Reklama