Reklama

Reklama

Chvála Bohu

(festivalový název)
  • Francie Grâce à Dieu (více)
Trailer 4

Obsahy(1)

Alexandre žije v Lyonu s manželkou a dětmi. Náhodou se dozvídá, že kněz, který jej zneužil jako malého skauta, stále pracuje s dětmi. Začíná bitva, v níž se k Alexandrovi brzy přidávají François a Emmanuel, další knězovy oběti. Konečně mohou vyslovit nahlas, co prožili, ale jejich přiznání bude mít dopad na všechny zúčastněné. (Festival francouzského filmu)

(více)

Videa (3)

Trailer 4

Recenze (8)

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Studie mechanismu boje obětí s establishmentem, se strukturálním násilím, ozřejmující v nejobecnějším smyslu jak klady, tak i těžkosti takového opožděně (ale ještě ne úplně pozdě, aby to nemělo cenu) započatého procesu, a především jeho výsledku - oběti nejen že už nikdy nezískají, co ztratily, ale naopak ještě o mnoho podstatného z toho, na čem dvě nebo tři další desetiletí budovaly svou existenci, přijdou, a přece nic jiného nedává smysl, jakmile jsou s pravdou o svých životech ve vzájemném posílení konfrontovány. A samozřejmě získají mnohem pevnější základ, oč svoji další existenci opírat, když nelidskou instituci nahradí pevné lidské vztahy s druhými, kteří se sobě navzájem i dalším stanou skutečnou podporou. **** Je pozoruhodně podružné, že se v tomto případě jedná o dětské oběti sexuálního zneužívání uvnitř vlivné církve, fungovalo by to podobně v případě každého rozsáhlého institucionálního násilí na zdánlivě slabých, izolovaných jednotlivcích, kteří se vzchopí a chtě nechtě nakonec zkonsolidují ve skutečné společenství. **** Snímek tak poskytuje nejen praktický vhled do všemožných nuancí a fází problematiky společenského osvobozování se od nežádoucího tlaku a znevolnění, ale ve skutečnosti až téměř facilitační systematický výcvik, podněcující třeba i k občanské revoltě proti korporátnímu násilí, jež používá stejný mechanismus a staví společnosti a lidem v ní stejné vnitřní i vnější překážky. **** Dobrá práce, řekla bych. *~ ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Moje prvé stretnutie s Ozonom. Francúzske filmy nevyhľadávam ale náboženskú tému v akomkoľvek formáte a príbehu si rád pozriem. Film sa dotýka pomerne silnej témy, ktorá je každému známa. Oproti americkým zárezom, kedy majú podobne ladené príbehy silnejší tlak na atmosféru, herectvo a dramatizáciu si Ozon ide pomerne sofistikovanejšou cestou. Priznám sa, že na začiatku som bol na pochybách. Príbeh hlavného predstaviteľa Alexandra ma až tak nenadchol a to, že neustále naráža na mantinely zlého systému, je niečo, čo rovnako každý z nás pozná. Potom ale začnú prichádzať ďalšie postavy a hlavný hrdina sa neustále mení. S ním sa mení aj atmosféra a aj prístup k celej problematike.Na konci tak vyvstáva kolektívny hrdina, ktorý sa snaží zmeniť nezmeniteľné. Film sa nesnaží byť dramatický. Aspoň nie tvárou v tvár zlu voči ktorému zbrojí. Tie dramatické situácie vo filme sa tu väčšinou odohrávajú medzi najbližšími. Skutočná tragédia je, že sa tým bojom nič nemení. A po nejakom čase si to začnú postavy uvedomovať. Vždy som bol zástancom toho, že viera je pre človeka dôležitá. Nech je to viera v čokoľvek. Ak to nikomu neubližuje, nech sa z nej každý teší. Ale inštitúcia kresťanstva, kostolov, kňazov a podobných nezmyslov sa ukazuje len ako ďalší systém, ktorý nefunguje a chráni si to svoje. Otázka vo filme - Veríš ešte vôbec v Boha? - sa tak stáva definujúcou. ()

Reklama

Leník 

všechny recenze uživatele

Zajímavý film k aktuálnímu tématu. Ze začátku jsem měla obavy, aby se nejednalo o film ve stylu "mluvící hlavy", když příběh vlastně vyprávěl jeden člověk. S postupným rozkrýváním celé aféry se ale film přelévá k dalším postavám a nabízí srovnání, jak se s tíživou zkušeností zneužívání ze strany kněží jednotliví hrdinové vyrovnávají. Na představitele katolické církve to tedy nevrhá moc dobré světlo. Film je inspirován skutečným případem francouzského kardinála Barbarina, který byl před pár dny (březen 2019) odsouzen k podmíněnému trestu za neoznámení sexuálního zneužívání. Kněz obviněný ze zneužívání teprve na svůj proces čeká. Otázka je, jak moc bude film působivý, až to to téma (snad už) nebude aktuální, ale to ukáže teprve čas. ()

zolo 

všechny recenze uživatele

I když celkové zpracování je na profesionální úrovni, od půlky začíná film nudit. Asi nedokážu docenit traumata postižených, protože s církví jsem se vždy míjel jen vzdáleně a rozhodně nejsem její obhajovatel, ale tak nějak mám dojem, že Ozon spíš podlehl (post)moderní vlně à la "kdo si ještě nekopl, tak to honem napravte". Nicméně filmařské umění se Ozonovi upřít nedá. Zbytečně nedramatizuje, neždímá city, děj rozvrhl do několika příběhů, což asi byla pro mě největší motivace film dokoukat do konce. Ať tak či tak, polský film Klér, který zpracovává podobné téma, mě zaujal více. ()

Majkak 

všechny recenze uživatele

Citlivě zpracované drama o traumatu zneužívání. Velmi dobře psychologická stránka. Zranitelnost obětí, problémy v partnerských vztazích, vzájemná opora. Reakce rodičů, situace ve společnosti, prolomení bariér bránících vyjít s touto bolestí na veřejnost, což se týká Alexandrovy manželky, která konečně poprvé nahlas vysloví, že byla zneužita sousedem. Dobře ví, že by nikdy nenašla odvahu říct to třeba jen rodičům. Proto podporuje svého manžela. Není to nijak exaltované, o to víc uvěřitelné. ()

Galerie (27)

Reklama

Reklama