Bata, un cordonnier à la conquête du monde
Batastories
BATAstories
Obsahy(1)
Film přináší nový pohled a fakta o historii rodiny Baťových. Originálním a výsostně vizuálně silným způsobem vypráví o jejich průkopnictví a globálním významu metod, kterými řídili svoje světové obuvnické impérium. Dokument je koprodukcí České televize a francouzko-německé televizní stanice ARTE. Vznikl do prime-time vysílacího okna Documania, v rámci kterého společnost ARTE uvedla i český dokument Život podle Václava Havla realizovaný k 25. výročí Sametové revoluce. Film nevšedním způsobem vypráví o československém podnikateli Tomášovi Baťovi, „králi obuvi“, tvůrci světového obuvnického impéria a starostovi Zlína (1923–1932). Zároveň se soustředí i na jeho pokračovatele a sleduje příběh Jana Antonína Bati a Tomáše Bati mladšího, kteří rovněž významně přispěli k rozvoji rodinného impéria. Tomáš Baťa spolu s bratrem Antonínem a sestrou Annou založil v roce 1894 ve Zlíně obuvnickou firmu Baťa. Postupně z ní vytvořil rozsáhlý komplex zahrnující výrobu, obchod, dopravu, služby a finance. Stal se tak jedním z největších podnikatelů své doby... Snímek reflektuje Baťovy originální metody řízení výroby a obchodu a také jeho systém motivace zaměstnanců (Baťova soustava řízení). Základním úhlem pohledu je chápání Tomáše Bati jako prvního světového globalisty. Jeho postupy byly v rámci tehdejší úrovně podnikání revoluční a jsou dodnes využívány jako příklady v top managementu. Baťa rozsahem svých aktivit (35 oborů výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí) působil na úroveň podnikání v Československu, nízkými cenami svých bot ovlivnil profil tehdejšího spotřebního průmyslu. Tomáš Baťa spolu s budováním svého továrního areálu dokázal podle svých představ až futuristicky proměnit celé město Zlín. Jeho komplexní vize se spolu s dalšími továrnami a znalostmi z jeho Školy práce šířila do dalších míst v Československu, Evropě, Africe, Indii a Americe. Film vznikl ve spolupráci se společností ARTE a kreativní producentkou Madeleine Avramoussis, která je vedoucí vysílacího okna Documania. Odborné spolupráce a spolupráce na scénáři se ujal spisovatel, scenárista a dramaturg Pavel Hajný. (Česká televize)
(více)Recenze (25)
Dokument, který mě moc oslovil. Za pár dnů vyrážím poprvé do Zlína, a tudíž se musím zajímat i o tu nejdůležitější reálii, jenž definovala a přetvořila Zlín. Zahanbaně se přiznám, že jsem neměl ponětí o tom, že se jedná o sedmou největší obuvní společnost, že má pobočky ve všech světadílech, jak to bylo během války a kde jsou roztroušení dědicové. Každopádně formát dokument, jenž ukazoval dopad této značky v celosvětovém měřítku na mě silně dopadl. Vidět, jak se malý kluk v Nairobi na smeťáku domlouvá, aby získal gumu na sandále, v příslibu obchodu, mě prostě bere za srdce. Lidé jsou mozky, stroje odvedou dřinu. Před chvílí jsem četl jak neefektivní byli pracující v gulagu v porovnání s lidmi, se kterými se správně zacházelo. Možná, že kdyby si Stalin a jeho gorily přečetli životopis Baťi, jenž udělal jedinou chybu, když nabubřele, ve stylu pana Kelnera nařídil vzlétnout ve špatných podmínkách, tak by možná bylo uděláno více práce. Inovativní, revoluční a novátorský přístup, nesmíření se živoření mezi lenivými a prostými, prostě někteří mají pestrá křídla. ()
Že byl Baťa průkopníkem v mnoha ohledech o tom není pochyb. Mnohé metody, styl práce i vedení či průkopnické metody by uspěly i dnes. Je s podivem, kde všude uspěl a já jsem se toho hodně o našem Československém podnikateli dozvěděl. Nakonec záběry z cizích kontinentů působí exoticky, zajímavě a samozřejmě celý projekt oživují, národní hrdost a ego přeci jen polechtá. Pravda, Boleslavu Polívkovi opravdu není moc rozumět, to byla ta horší volba, navíc bílý text na leckdy bílém pozadí opravdu nešel téměř přečíst. Tyto nedostatky ale vylepšuje zajímavý dokument s potomky a následovníky rodu Baťů, z nichž jeden si dnes už ve fabrice při manuální práci poradit nedovede a také zajímavá sonda do továren na jiných kontinentech. Druhou stránkou je, že třeba v Jižní Americe se syn Bati choval v duchu toho, co dnes kritizujeme. Vyhlédl, zacinkal penězi, vykácel a pak to stejně krachlo. Alespoň díky tomu mají most. Nicméně řadu zajímavých faktů jsem se dozvěděl. ()
Dokument, který ve mě vyvolal pocit, že jako studentka ve Zlíně mohu být na zakladatele tohoto města opravdu pyšná. Samozřejmě, jistě realita pracovníků oné doby nebyla tak růžová, jak se vypráví, ale přeci jen vybudovat veliké město z vesnice, k tomu školu, nemocnici, kino, ateliéry a podpůrné závody... a následná expanze do celého světa - celá Baťova rodina patřila k pravým vizionářům, kteří své sny opravdu uskutečňovali a to je vskutku působivé. ()
Baťa je fenomén, motivátor vlastným príkladom, vlastným životom. Zábery z baťamestečiek, z tovární v rozvojových krajinách, do ktorých expandoval, potešia. Je to špeciálne keď vidíte nápis BATA niekde v Indii a ako miestni o ňom pekne hovoria. Na druhej strane snímka často bez rozmyslu skáče medzi témami zo súčasnosti a minulosti, z príbehov zo Zlína na príbehy z Afriky či Ameriky. Dokumentom nás sprevádza občas rozprávač Bolek Polívka, ktorého hlas, pri epizódach z USA či zo zahraničia, znie pateticky. Celkovo však film má čo informačne priniesť pre každého diváka. ()
Kvalita tohoto dokumentu je nevalná, ať již se jedná o podivuhodné výlety do Indie a Keni, chronologické vyprávění přerušované nemístnými skoky, nebo o logopedovo fatální selhání, které nažvatlalo komentář společně se Stivínovou. Jenže Baťové byli tak nesmírně zajímavé osobnosti, že jsem se překvapivě solidně bavila i přes skutečnost, že Polívkovi už není rozumět prakticky vůbec. ()
Galerie (8)
Photo © Česká televize / ARTE France
Související novinky
Kino na hranici - on-line na konci listopadu
Po dvou nezdařených pokusech uspořádat filmový festival Kino na hranici v tradiční podobě se organizátoři rozhodli, že letošní ročník uspořádají on-line. Bude se konat ve dnech 23.–29. listopadu.… (více)
Reklama