Zlaté rybky

Skupina rozdílných postav Vs Humor. Dlouho jsem se nezasmál a díky postavě Rainmana my tento komfort byl umožněn.Němci umí natočit skvělý komedie,kde je ten jejich humor docela blízký i mému.Zde bych řekl,že je to až lidský příběh o propašování slušnýho balíku přes hranice.Žádná romantická sonda,jen náznak.Pravda je,že druhá půlka je skvělá a první se malinko drží.Každopádně zpracování fajn,které pobaví. (23.02.2021)

"Zlaté rybky" nenabízí v rámci žánru sice nic inovativního, nicméně jde o pohodově a svižně natočenou komedii s několika opravdu humornými momenty, o které se postaraly zejména Luisa Wöllisch a Birgit Minichmayr, takže člověk filmu odpustí onu dějovou předvídatelnost. Vedle komediální linie se našlo i pár vážnějších scén (Goldie, Oliver + matka), které nebyly úplně prvoplánové a působily přirozeně. Ve výsledku se u mě film pohybuje mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, jelikož jsem se ale pěkně bavil, tak v tomto případě přidám. (16.07.2020)

Musela jsem se dost přemlouvat, abych tuto šílenost shlédla až dokonce, ale překvapilo mě, že jsem na konci uznala jistou originalitu a vtipné momenty. Připomnělo mi to komedie, při nichž ani nevíte, jestli se vám to nezdá, jak jsou šílené. Tato navíc byla trochu uřvaná a herci tam trošku přehrávali, ale jinak se s tímto tématem popasovali velmi dobře - nebudil lítost, ale smích. (31.01.2021)

Trochu přidávám, ale šel jsem do toho s rizikem, že to třeba i vypnu. A to se nestalo. Možná do půlky to plynulo v poklidu a humoru pomálu. Potom už to byla příjemná, nebo chcete-li úsměvná komedie. Potěšilo mě i zpracování. Komedie z prostředí zdravotně postižených zrovna neláká na velkou veselost. Ve skutečnosti je tu penězi ovlivňovaný chlápek na vozíku, slepá alkoholička od rány a tři autisté se svými představami o štěstí. A tahle kombinovaná parta na výletě za velbloudí terapií dokáže způsobit pár malých katastrof, i kdyby nechtěla. Nebudu dávat 68%, ale dám rovnou 70%. (14.11.2020)

Bláznivá Bundesrepublik Deutschland roadmovedie, při které jsem si místy připadal jako za starých dobrých časů francouzské situační komedie. Ovšem, když jsem řekl „A“, je tpotřeba přidat i „B“. Chvíli neskutečná jízda, chvíli ticho po pěšině, chvíli klišé jako Burdž Chalífa. Osobně jsem měl lehké problémy s hlavním hrdinou – asi bych si dovedl představit nějakého většího „hajzlíka“ (na první dobrou mne třeba napadá Elyas M'Barek). Dále se dalo vytřískat víc z vedlejších postav hendikepovaných účastníků zájezdu a vyvarovat se zažitým klišé jako je „co se škádlívá….., láska mne změní“ a podobně. Každopádně danke schön, bavil jsem se. (20.10.2020)