Vlastníci

Marhoul obcoval s kozlem, českým Lvem i Ferdou Mravencem. A vyhrál co se dalo. Havelka pozval duchovně na svoji schůzi vlastníků bytových jednotek Formana s Polanskim. A založil novou tvůrčí vlnu, která boří mýty o tom, že film není stavěn na divadelní minimalismus. Do jedné místnosti sezval unikátní hereckou sestavu, která ukazuje precizní studii lidské malosti, pokrytectví a nectnosti v mnoha podobách. A je toho ještě víc, což už nebudu zdlouhavě rozebírat, neb na to má film k dispozici Terezu Rambu, Vojtěcha Kotka, Jiřího Lábuse, Dagmar Havlovou, Kláru Melíškovou a mnohé další. Všichni do jednoho jsou jedineční. Na diváka se od samého počátku valí dialogové/konverzační tsunami, a kdo není připraven, bude smeten. Doporučuji, abyste se před zhlédnutím tohoto vskutku divadelního kusu nezatěžovali díly konverzačního ražení a byli v "čerstvém" stavu, neb jen tak se stanete dalším (neviditelným) účastníkem schůzování. Příznivci divadelních her jsou určitě v mírné výhodě a tedy dobře vědí, do čeho jdou. Film si prochází vývojem. Rozjíždí se na realistickém půdorysu a postupně přechází do bizarních pater, v nichž se originálně hláškuje, probíhají hysterické i rasistické a homofobní výlevy. A končí se zcela neprozřetelně a v rozporu s logikou dění. Jiří Havelka a spol. přišel s něčím ojedinělým, inteligentně a mnohovrstevně posazeným a v českém filmu vzácně (ne)vídaným jevem. 7/10 (23.03.2020)

Neskutečnej nářez. A to říkám i přesto, že jsem se se schůzí vlastníků setkal jen okrajově a spíše jsem poslouchal. Tenhle film ale všude v mém okolí, včetně rodiny a práce, vytvořil tolik diskuze, že, ač je to hrozný, jsem pochopil, že tohle je čirá a neústupná pravda. Má mi z toho lidského hnusu být ouha nebo se mám nekonečně smát? V tomto případě mohu dělat oboje. Film funguje nejen jako drama, ale i jako komedie. Asi je to zrovna o tom, jakou máte v danou chvíli náladu. Pak ho Váš mozek dokáže snadněji zpracovat. Co se ale tomuto filmu upřít jednoznačně nedá a je čisté jak lilie, tak nápad, který překračuje české filmy na míle daleko. Tohle se prostě povedlo! Scénář srovnatelný s 12ti rozhněvanými muži. Neskutečný zážitek a herecký koncert všech zúčastněných, u kterých budete 97 minut kulit oči. (04.01.2021)

Stal se asi zázrak, protože konečně v ČR taky někdo natočil pro změnu vtipnou komedii, u který nemám pocit, že se mi snaží režisér lézt do prdele. Mezi všema těma sluníčkovejma, ubrečenejma komediema od Vejdělka nebo Jana Svěráka se tento film hodně vymyká. Jestli bude Jiří Havelka v podobnym stylu pokračovat, tak se těšim na jeho další filmy. Ke konci mi to přišlo teda až moc teatrální a hodně se tam opakujou vtipy (např. "Já mám takovou malou firmičku."), ale jinak filmu nemůžu nic jinýho vytknout. Kéž by se takhle dobrý filmy v ČR točily častěji. 80% (05.07.2020)

Dvanáct rozhněvaných mužů, kteří mají víc pohlaví a místo budovy soudu jsou zavření na jednání bytového druž... Teda na jednání vlastníků. A je to velmi skvělé, zdá se mi. Předně je to výborně obsazené, sice někteří herci nejsou závratně dokonalí, ale zas jsou skvostně obsazení (takový Andrej Polák snad hraje v čechách větší role jen pokud hraje "teplé mladé muže"). Na scénáři je samozřejmě vidět, že vzešel z divadelní hry o jednom interiéru, ale podařilo se tam vecpat pár zábavných, filmových vyfikundací, které nepřekáží a zábavně osvěží. ps: Kotek a madame Ramba rostou do nejvyšší herecké ligy (05.07.2020)

Tak, jak jsem měl (nebo chtěl), jsem se bohužel nepobavil. Postavy jsou na můj vkus až příliš přehnané karikatury, ačkoliv tedy nemůžu říct, že bych zástupce každé té skupiny neznal osobně, a všechny jejich repliky a dialogové přestřelky většinou znějí jen jako dobře napsaný scénář, ale pořád ne jako něco opravdového. Herci v čele s Jiřím Lábusem a Terezou Ramba tomu sice svým maximálním nasazením pomáhají, jak mohou, ale výsledkem je zkrátka ne špatná, ale rozpačitá hořká komedie, která může k Formanovým nebo Papouškovým pitvám lidské povahy jen obdivně vzhlížet. (13.02.2021)