Synové Dánska

[KVIFF 2019] Začneme zhurta. Silně a nekompromisně. Pak přijde dánský Okamura, který snad tak nějak i vypadá. Až tak to nahání hrůzu. Film ukazuje nádherné vyzdvižení nacionalismu v dnešním 21. století. Nádherné naťuknutí situace extrémismu jak ze strany pravice, tak i ze strany migrantů. Vlastně skvělé ne? No, právě že vůbec. Tvůrci vsadili na způsob úhlu pohledu migranta. Což není zase nějaké negativum. Problém je, že je to právě jenom ono to je jenom okolo toho naťukávání a naznačování. Sledujeme zcela nudný domovní život, zcela nudný "výcvik" nového teroristy, trochu zajímavé dopadení, a pak zase nudné záležitosti tajného detektiva. A jeho nudný rodinný život. Chápeme se? A hlavně fakt, že film sám o sobě v půlce jen tak změní hlavní postavu. Jakože, prosím? Co to kurva? Poté to samozřejmě eskaluje a graduje do velkého finále. To je ale naprosto mimo a pozdě. Moc pozdě na to, aby si mne film získal. Tohle byl jeden z nejvíce nevyužitých potenciálů celého festivalu, ne-li tohoto tématu a celé kinematografie. (07.07.2019)

Ambiciózní a společensky angažovaný snímek, pojednávající o nebezpečí rostoucího extrémismu a o tom, že příslušníci určitých etnik by se neměli strkat do jednoho pytle a že každé násilné řešení vyplodí jen další násilí navíc, začíná jako drama o mladíkovi, jenž se ve snaze ochránit svou rodinu přidá ke skupině arabských radikalistů, a pokračuje jako politický thriller o strachu a nenávisti ve společnosti a o oportunistických politicích, kteří obojího populisticky zneužívají ve svůj prospěch. Ideově aktuální snímek lze pochválit za práci s důležitým námětem a přesně mířeným poselstvím, celkově jej však sráží průměrná režie, příliš pozvolné tempo a nedostatečně vtahující a zjednodušená realizace. (06.07.2019)

První polovina zabývající se především zradikalizovaným mladíkem ještě ušla. Ne že by se tematicky jednalo o něco převratného či nedejbože originálně natočeného, ale hlavní hrdina se dal pochopit a podání nepůsobilo tolik jednostranně. Pak přišel celkem zajímavý zvrat, se kterým šlo všechno do kopru. V předchozí části Salim mířil na terorismus "své" strany, ale i přes jistý odsudek se ho snažil do určité míry omlouvat. V druhé půli se pustil do protiimigračních populistů a jimi způsobeného zla, které nafoukl do absurdních rozměrů. Z filmu se tak stal rozplizlá společenská agitka, která za ty dvě hodiny času rozhodně nestojí. Blbé je to o to víc, že zrovna v Dánsku stojí podobní extrémisté daleko za parlamentní periférií. 25% (08.05.2020)

Trochu pritiahnuté za vlasy.. Chápem paralelu s minuloročnými voľbami v Dánsku, kde ultra etno-nationalistická strana Stram Kurs chcela deportovať každého kto nemá dánske pozadie a zakázať islam. V konečnom dôsledku táto strana dostala 1.8% a nedostala sa ani do parlamentu. Avšak keby že túto stranu namiesto neschopného stalkera a človeka, ktorý sa preslávil, že pálil Korán v najväčšom dánskom ghette stvárnil "sympatický" filmový Martin Nordahl, ktorý je prototyp moderného európskeho populistu veci sa mohli mať inač. Treba dodať, že film je rozdelený na "dve polovice". Hoci prvá bola realistická a celkom dôveryhodná z druhej sa stal už len rádoby severský krimi gýč s pozlatkom propagandy. Síce to nie je špičková sociálna dráma ako sme od Dánov zvyknutí,stále to je stráviteľné. (24.04.2020)

Spirála nenávisti a extremismu, v níž násilí a nesnášenlivost jedné strany budí ještě silnější nesnášenlivost na straně druhé. Aneb jedni magoři trumfují druhé magory. Téma relevantní, ale ve více ohledech mi film přišel zjednodušující a ne zcela uvěřitelný. Například se mi nezdá, že by to ta ústřední politická strana s takhle explicitně kontroverzním programem tolik válcovala. Finále celkem katarzní, zvlášť když si to člověk vztáhne na současné české prostředí - ale jen do té doby, než mu dojde, co by následovalo. Uklidnění situace jistě ne. #KVIFF2019 (07.07.2019)