Dva bratři

Pokiaľ Annaud nenatočí ďalší zvierací film, dávam malú šancu, že nejakému inému udelím ďalšie plné hodnotenie. Po neodolateľnom a nepretromfnuteľnom 'The Bear' stavil Annaud na istotu a predstavuje nám infantilnejší, no takisto srdečný, milý a zároveň smutný a dojemný príbeh, ktorý stavia proti sebe človeka a zviera. A znova si s touto látkou poradil majstrovsky. Citovo je to pôsobivé dielko, ktoré využíva jednoduchosť a prirodzenosť príbehu a zároveň však nezachádza do krutých krajností citového vydierania u divákov. A čo sa týka môjho rozpoloženia počas filmu, prikláňam sa k 'Eridan'ovi - minimálne. 95%. (12.10.2008)

Pekny, mily film, s vypovednou hodnotou, ktora opat cloveka ako rasu zahambila. Pozrieme sa na kynozenie tigrov, ako na boj o bezpecnost ludi zijucimi v ich okoli, ci ako agresiu nenasytnych obchodnikov a lovcov trofeji? Mat doma kozuch, ci prehriznute hrdlo? Ale v kazdom pripade, za prekrasne zabery prirody a tigrov palec hore! (02.12.2011)

Řekl bych, že určitě jeden ze slabších filmů mého velmi oblíbeného režiséra, ale i tak se jedná o poctivý kus dobré filmařiny za čtyři hvězdičky. Annaud opět předvedl jak brilantně dokáže pracovat s kamerou a zvířecími "herci", které si musí zamilovat i ten největší cynik. Scénář je narozdíl od staršího a dosti podobného Annaudova filmu Medvědi, daleko průhlednější a více zaměřený na mladší diváky, i tak jsem mu to ale zase sežral i s navijákem :-) jako dobrodružný příběh pro celou rodinu můžu jen doporučit a milovníci zvířat si klidně můžou hodnocení ještě zvednout :-) (27.10.2008)

Režisérovi to kdysi vyšlo s medvědy, tak po letech zkusil tygry. Záběry přírody jsou sice nádherné, ale příběh (obzvlášť lidí) je o ničem. Takže pokud se chcete rozplývat nad roztomilými koťátky, která za celý film nic neuloví a stravují se spořádaně jim předhozenou stravou (div, že si nevezmou příbor!), je to film pro vás. Pokud chcete film o zvířatech z divočiny, zkuste se poohlédnout jinde. (22.10.2008)

I když se jedná o film povýtce dětský, musím uznat, že mě Jean-Jacques Annaud nepřestává překvapovat. Jako by si své filmové příležitosti co nejvíce šetřil a současně se snažil každý svůj film natočit tak, aby absolutně v ničem nepřipomínal ty předchozí. Tak se po celkem konvenční, i když kvalitní komedii Hlavička stal autorem svého patrně nejlepšího (a to nejen v rámci jeho filmografie) filmu Jméno růže a také o nic horšího, silně experimentálního Boje o oheň, a teď dokazuje, že si poradí i s dětským divákem a s téměř už úplně profláknutým žánrem "zvířátkovského" rodinného filmu. Aspoň o ten kousínek výš ho určitě posunul. (10.01.2019)