Reklama

Reklama

O slavnosti a hostech

  • angličtina The Party and the Guests (více)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Sedm lidí je pozváno na slavnostní hostinu k narozeninám jakéhosi papaláše. Hosté tvoří vlastně vzorek celé společnosti. Brzy začnou vycházet najevo nepříjemné paradoxy celé situace: účast na hostině je sice dobrovolná, avšak nelze ji odmítnout. Každý smí kdykoliv odejít, avšak odchod je považován za urážku hostitele. Počáteční přátelskou atmosféru brzy vystřídá napětí, nejistota a tušení nebezpečí. Kupodivu se většina hostů snaží mocenský nátlak a manipulaci přehlížet. Pouze jeden projeví morální úroveň a odejde. Na odpadlíka, který si dovolil odvrátit se od ostatních, je nakonec uspořádána štvanice… Symbolické podobenství o totalitní moci je dílem režiséra Jana Němce, avšak jeho autorství je nutno připsat i scenáristce a výtvarnici Ester Krumbachové, tehdejší Němcově životní partnerce. Závažný a divácky náročný snímek získal v roce 1966 zaslouženou přízeň filmové kritiky a patří mezi díla, která nelze v souvislosti s českou Novou vlnou pominout. Za normalizace film pochopitelně putoval do pomyslného trezoru. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (155)

ancientone 

všechny recenze uživatele

Jan Němec inak, a znova úžasne. Kamerové nuansy z Diamantov noci, nárazy statiky a roztrasenej dynamiky, snov a skutočnosti vystriedala jednoliata absurdita v decentných nájazdoch kamery, kľudnejších a vyrovnanejších záberoch, pripomínajúcich triezvu formu Luisa Buñuela. O slavnosti a hostech sa koncentruje výraznejšie na obsah než na formu a podoba s Buñuelom neostáva len na povrchu. Motív zvláštne prebiehajúcej hostiny, slúžiacej ako ironické, politicko-spoločenské podobenstvo nemôže nepripomenúť snímky Anjel skazy a Viridiana. Postavy vedú absurdné monológy, neschopné sa na seba súvisle napojiť, dovolené je robiť čokoľvek za predpokladu, že sa to zhoduje so želaniami a predstavami hostiteľa, alebo ak to neodporuje väčšine. Jediným prehreškom je odlíšiť sa, nehrať spoločnú, masovú hru, byť individuálnym. ........... Jan Němec a spol. nemajú so svojou víziou a jej spracovaním problém predbehnúť väčšinu svojich novovlnových súputníkov. Poetika autorových filmov hrá prím v jedinečnosti aj medzi postavami ako sú Cytilová, Jireš, Juráček, Vláčil, zo Slovákov zas Jakubisko alebo Uher. ...... Jan Němec mi v niečom pripomína delo predčasne zosnulého Ela Havettu. Obaja totižto dokázali v minimálnom počte snímok (Elo - Slávnosť v Botanickej záhrade, Ľalie poľné, Němec - Diamanty na dne, O slavnosti a hostech) vytvoriť vskutku unikátny, veľmi koncentrovaný a maximálne výpovedný rukopis, bez zaváhaní prerastajúci scénu, z ktorej vzišiel, prezentujúci v kocke vrcholnú formu československej kinematografie. ()

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

Ansámblové podobenství O slavnosti a hostech od režiséra Jana Němce má relativně nevinou premisu: sedmice obyčejných lidí je na pikniku v lese, a posléze jsou pozvání na honosnou hostinu tajemného boháče, jež se záhy zvrhne v temnou procedurální hru... Jedinečnost tohoto snímku však netkví pouze v jeho těžké uchopitelnosti, ale i ve zcela otevřené interpretaci autorského vyznění, které si divák může vyložit k obrazu svému. Kvůli záměrně chybějící návaznosti dialogů tak divák na pomezí pouhých 68 minut neustále tápe a dumá, o čem "příběh" tohoto prapodivného filmu vlastně je. Pochopitelně, někdo na něj bude pohlížet jako na minimalistickou mozaiku o slavnosti a hostech. Avšak ti, kteří se pokusí číst mezi řádky, si skrytý význam snímku vyloží tak, jak byl původně zamýšlen – tedy jako sociálně-kritickou alegorii na tehdejší režim až kafkovského střihu, která prostřednictvím groteskního situačního humoru, žoviální symboliky a metafor paroduje mechanismy totalitarismu a autoritářství. Abstraktní postavy jsou zde totiž záměrně napsány tak, aby byly nositelem podstaty, ale i kritiky soudobé komunistické ideologie. Snímek tak nápaditě využívá alegorické stylizace do té míry, aby se vyhnul tehdejší ideologické cenzuře a zároveň se jí tak vysmál přímo do tváře. Sice se mu to stalo osudným, jelikož rozhořčil samotného prezidenta Novotného a byl tak poslán do trezoru, což ale nemění nic na tom, že i v současnosti jde o geniální podobenství a jeden z etalonů kinematografie české nové vlny. ()

Reklama

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Přestože ve filmu hraje velké množství postav, tak se celý odehrává na jednom místě. Jde o film krátký, takže kdyby byl delší, tak bychom se o jednotlivých postavách dověděli více. Doba ukázala, že tyhle filmy jsou jen úsměvným viděním lidské společnosti. Ale svého času to mohlo někoho popudit. Ve filmu je několik hezkých replik, ale to je tak vše. Inu každá doba má experimenty, a tenhle film patří k době, kdy se experimentovalo třikrát víc než je běžné. ()

LeoH 

všechny recenze uživatele

Odvaha ano, symbolismus rozhodně; před lety, ještě za bolševika a těsně po, mě tyhle věci hodně braly, stejně jako historky o zákazu kvůli tomu, že Vyskočil některým soudruhům připomínal Lenina. Takhle po letech si ale nemůžu pomoct a tam, kde dobová i (ze setrvačnosti?) dnešní kritika vidí záměrné pnutí mezi autenticitou a stylizací, cítím spíš řemeslnou nedostatečnost režiséra. Nemluvím o vizi ani nápaditosti, ale čistě o praktické schopnosti přetavit skvěle napsaný scénář do záběrů, které vůbec půjdou dát za sebe – absurdní mechanicky odříkávané dialogy postav zastupujících různé společenské vrstvy, meloucích si svoje a nevnímajících ostatní by přece fungovaly i bez toho podivně amatérského, ne symbolického, ne nějak rafinovaně podprahově zneklidňujícího, ale prostě jen iritujícího nenavazování replik a protipohledů (s kterými střihač mohl těžko dělat něco jiného než najít pro ně aspoň jakýs takýs rytmus). Chytilka, Schorm nebo Juráček si v těch letech pinkali na stejném hřišti se stejnými míči daleko bravurněji. I když Slavnost a hosté k šedesátkám neodmyslitelně patří a vzpomínal jsem na ně jako na silný film, teď s odstupem se mi na ně koukalo překvapivě nedobře a nevycházejí mi na víc než ***1/2. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Máloktorému filmu sa podarilo takým mrazivým a až na dreň idúcim spôsobom skarikovať absurditu vtedajšieho (a v normalizácii pokračujúceho) režimu. Máloktorému filmu, ktorý Orweloskou jasnozrivosťou a Kafkovským absurdnom na malom priestore zobrazil, ako funguje moc, strach, kolaborácia a únik, sa podarilo prekonať ostražitosť cenzorov a dostať sa do distribúcie. Možno bol na nich príliš zložitý, možno bol aj vo svojej dobe príliš zložitý pre mnohých divákov, ktorí iba podvedome tušili, že za tými figúrkami a ich zdanlivo nič nehovoriacimi slovami a konaním je niečo významné, čo nebolo možné vyjadriť jednoduchšie a priamejšie. A mám vážnu obavu, že dnešnej mladej generácii už nepovie vôbec nič, pretože bunky na vnímanie podobenstiev, ktoré sa vyvinuli počas socializmu, už odumreli. Nepochybne je to film, ktorý má pevné miesto v československej kinematografii. A aj keď sa mi ho dnes podarilo vidieť iba druhý krát, mám z roku 1969 Janouškovu knižku 3 1/2 podruhé, v ktorej je značná časť jeho scenára. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (12)

  • Díky igelitovému zastřešení scény bylo zamezeno nežádoucímu difuznímu světlu a mohlo se tak natáčet skoro celý den. (hippyman)
  • Číšníci ve filmu byli profesionálové - obsluhovali také na sjezdech ÚV KSČ. (hippyman)
  • Kompozice hostiny byla provedena na základě rozestavení stolů a židlí při udělování Nobelových cen. (hippyman)

Reklama

Reklama