poster

O slavnosti a hostech

  • anglický

    The Party and the Guests

    (festivalový název)

Podobenství

Československo, 1966, 68 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • francis
    *****

    Další z nezapomenutelných roliček mého favorita Jana Klusáka, tentokrát dokonce docela velká. Film jako celek má velkou sílu, jako experimentální alegorie je až neuvěřitelně dotažený a v důsledku působivý. Nevídané střídání napětí, nejistoty, uvolnění, smíchu a znovu napětí a ještě tíživější nejistoty dělá z tohohle filmu extrémně silný zážitek.(17.11.2006)

  • Jazzzz
    ***

    Na to jsem tedy ještě dost nedospěl. Po tom co jsem si přečetl o čem vlastně tenhle film je, mu dávám tři hvězdy. Zpětně jsem totiž pochopil, že má své kvality. Ty jsou už popsány, takže je nebudu znovu opakovat. Herci svými výkony neoslní, ale oni snad ani víc ve filmu podobného zaměření předvést nemohli! Pro mě film nemusí mít nějaké politické podtexty, aby pro mě byl zajmavý. Ale v tomto filmu je zajmavý jen ten podtext.(9.4.2006)

  • Vitex
    *****

    Připadalo mi to jako historie československa asi tak od roku 1946 po šedesátá léta, každý host reprezentuje jednu nebo více společenských vlastností, hostitel představuje stranu (anebo Lenina - to kdysi napověděl sám Němec - a jeho adoptivní syn, který dělá neplechu, kdykoliv je bez dohledu otce, by tedy logicky měl představoval Stalina). Velmi umělé výkony všech nehercú (žádní školení herci tu nehrajou) a také to, že je široká vrstva společnosti vždy ztrárněna jen jedním hercem, umožňuje, aby vyplavali na hladinu všechny slabosti, nectnosti a důvěřivosti, které vedli k čtyřicetiletému rdousení naší země.(17.6.2005)

  • Johny_fork
    ****

    Dovnitř už nemůžete, přes zeď se u nás nesmí a od dveří sme ztratili klíč. Nesmírně odvážné dílo na svou dobu, alegorie totality, zákeřnost a hraná zdvořilost, jedna velká povinná oslava. Člověk musí číst mezi řádky a vnímat dialogy v širším kontextu. Mrazivá pointa s hledáním ztraceného hosta.(7.2.2011)

  • lena60
    *****

    Geniální filmový zákusek Jana Němce. Absurdní jsou nejen veškeré slavnosti a oslavy, jichž se účastníme nebo neúčastníme (Evald Schorm byl úchvatný). Nesmyslná byla i pravidla hry, jež museli občané v naší nesvobodné zemi dodržovat dlouhých čtyřicet let. "Překročil čáru! On překročil čáru!"(10.7.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace