Reklama

Reklama

Sbohem, synu

  • Čína Di jiu tian chang (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Čínský snímek Sbohem, synu je pečlivě vystavěná, tříhodinová rodinná sága zachycující několik desetiletí z nedávné čínské historie prostřednictvím příběhu manželského páru postiženého osudovou tragédií. Film uznávaného režiséra Wanga Xiaoshuaie reflektuje skrze osobní lidské drama odvrácenou stránku čínské kulturní revoluce a zejména politiky jednoho dítěte, a mimo jiné dokazuje, že velké city nepotřebují velká filmová gesta. (Film Europe)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (36)

Matty 

všechny recenze uživatele

Časovým záběrem rozmáchlá, vykreslením postav zároveň detailní rodinná freska, kterou politika prorůstá nenápadně, ale se zničujícími důsledky. Wang tak přes zdánlivě apolitické zaměření na rodinné vztahy pokračuje v kritickém zkoumání dřív tabuizovaných témat a dopadů mocenských rozhodnutí na životy minulých i současných obyvatel Číny. Nadále tím naplňuje hlavní charakteristiku tvorby čínských filmařů tzv. „šesté generace“, k nimž je řazen. ___ Wang nevypráví přímočaře, čímž nám ztěžuje přístup k citům postav. Portréty obou rodin i jejich doby skládá z nechronologicky řazených fragmentů. Středobodem vyprávění, k němuž se film jako k neodbytné myšlence několikrát přímo nebo implicitně vrací a obohacuje jej o nové vrstvy, je smrt jednoho syna. Informace nezbytné ke kontextualizaci událostí se opakovaně dozvídáme až ex post z dialogů nebo výpravy, kostýmů a barevné palety specifické pro dané období. Malá sdílnost režisérovi ale neslouží k tomu, aby nás zaměstnával skládáním komplexního narativního puzzle. Jeho vyprávění je spíše intuitivní než architektonické. Flashbacky a flashforwardy nijak neohlašuje, neboť ani pro postavy nejde o zřetelně oddělené bloky. Svá minulá já si neustále nesou v sobě. Složitá struktura, kdy se vyprávění opakovaně propadá zpátky, pomalejší tempo a delší doznívání záběrů, zároveň vedou naši pozornost k motivu paměti, časovosti a smrtelnosti. Hrdinové by tok času rádi uchopili, zastavili či vrátili zpět. Minulost ale „vyřešit“ nemohou. Posledního hodina, odehrávající se již pouze v jedné časové rovině, je mimořádně intenzivní právě díky tomu, že se vyprávění konečně „usadí“. ___ Sbohem, synu oproti klasickým melodramatům neštěstí nevyjadřuje jeho estetizací, ale věcně a s pokorou. S kamerou vždy umístěnou tak, aby emoce postav neexploatovala, aby něco zůstalo skryté. 80% ()

Lucretius 

všechny recenze uživatele

Snímek má dějovou kostru odvykládatelnou v minutě a ve svých tří hodinách k ní moc nepřidá. Jako by ani nevyužíval filmové médium. Čekal bych, že mi něco ukáže o čínské rodině, za to bych tvůrcům odpustil jak tempo, tak stopáž, ale zvláštním způsobem a velmi překvapivě to nedělá. Jako by mu o to nešlo a spoléhal se výhradně na psychologickou rovinu, ta je bohužel ale řídká. 2,5. ()

Reklama

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Charakterová drobnokresba v podobě přes několik desetiletí rozkročeného rodinného dramatu během historických veletočů Číny. Strukturou jde o ztělesnění "velkého románu ve filmové podobě". Jakkoli to má tři hodiny, tak pocitově je to minimálně na dvojnásobku. Ovšem nejde o výtku, jelikož Wang umí podmanit natolik, že ve finále nemáte pocit "že jste něco viděli", ale "že jste něco prožili". A pokud odcházíte z kina s právě takovým pocitem, tak pak není problém odpustit i mnohé nedostatky. A že jich tu pěkných pár je; silný emotivní katarzní závěr rozmělněný snad třiadvaceti konci, kolem poloviny stopáže se honí až příliš zajíců než se to navrátí k jádru pudla, ne vždy je to konzistentní (paradoxně nejlepší scéna komorního snímku je proletářská davová výpověď, která je však jak z filmu jiného režiséra), střih působí úděsně amatérsky či že fenomenálnímu ústřednímu duu ne všichni zvládají zdatně sekundovat. ()

Enšpígl odpad!

všechny recenze uživatele

Střihače bych nechal někde na dvoře zmrskat a jestli mně vleze Wang na oči, tak po něm hodím pantofle. Takhle zdegenerovat silný příběh, ohavnou vyprávěcí strukturou a mě ukrást tři hodiny času, už dlouho jsem neodcházel z kina takhle nasranej jak dneska a to tak moc, že i to málo co se mě líbilo na filmu, prostě zasypu odpadem a už nikdy více. ()

Pete 

všechny recenze uživatele

Jakoby na mě někdo na tři hodiny hodil de(p)ku, a zaplaťpánbů je alespoň konec o moci rodičovské lásky katarzní. Ve stylu evropských dramat nasnímaná sága čínské rodiny působí jak stvořená spíš právě pro západní trh, se snahou získat nějakou tu festivalovou cenu. Střídají se tu silné momenty s velmi dlouhými nudnými pasážemi, a celkově je snímek snad až příliš vážný, což je naprosto vysilující. První část zbytečně rozsáhlé stopáže divák hledá záchytný bod v matoucí časové posloupnosti vyprávění, marně se snaží utvořit si vztah k nějaké postavě, a to za nesnesitelného, neustálého doprovodu čínské verze notoricky známé "Auld Lang Syne" (neoriginalita soundtracku film sráží). Sbohem synu vyžaduje hodně trpělivosti, ale jak zajímavé pozadí čínské "perestrojky", tak zejména ty výstižné intimní rodinné momenty za to nakonec stojí. ()

Galerie (67)

Zajímavosti (2)

  • Celosvětová premiéra filmu proběhla 14. února 2019 na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (ČSFD)
  • Film byl natočen za 3 měsíce. (ČSFD)

Související novinky

6. ročník Be2Can startuje už 2. října

6. ročník Be2Can startuje už 2. října

25.09.2019

Zlatý medvěd a oba držitelé hereckých cen z letošního Berlinale, cena za režii a cena poroty z Cannes a mnoho dalšího představí 6. ročník přehlídky Be2Can. Letos se koná od 2. do 8. října v pražských… (více)

Reklama

Reklama