Reklama

Reklama

Slavný den

  • Francie Le jour de gloire
všechny plakáty

Obsahy(1)

Rok 1944. Malá dedinka Saint Laurent sa na konci vojny stane dočasným sídlom ustúpujúcej nemeckej armády. Obyvatelia tejto dedinky sa mylne domnievali, že ide o osloboditeľov, Američanov, a tak ich nadšene vítajú. Nemci sú milo prekvapení ich prijatím. Až keď si dedinčania uvedomia svoju chybu, začnú rôznymi sabotážami znepríjemňovať Nemcom ich krátkodobý pobyt. (Volodimir2)

(více)

Recenze (7)

Oskar 

všechny recenze uživatele

Další z francouzských příspěvků na téma "partyzánem proti své vůli" má nosný základní nápad. Vesničané z blízkosti strategicky významného mostu s nevšední ochotou přivítají německé okupanty v domnění, že jsou to Američané. Ledva se z toho vykroutí a získají si důvěru svých nepřátel, bohové komedie na Němce sešlou spršku menších i větších atentátů. Frantíci pak mají pořád co vysvětlovat. :-) Škoda, že s přibývajícími minutami pramen legrace vysychá a Jean Lefebvre v hlavní roli se mi nezdá tak zábavný jako třeba Darry Cowl coby agilní slabozraký farář. 60% ()

Nancy 

všechny recenze uživatele

Opravdu vtipná (!) komedie s výborným Jeanem Lefebvrem. Už dlouho jsem se u ničeho tak nenasmála jako právě u Slavného dne. Hlavně první půlka byla vynikající - obyvatelé malé francouzské vesničky schovávají jídlo a dobytek před německými vojáky (při scéně v kostele už jsem se opravdu málem válela po zemi), druhá sice trochu pokulhávala, došlo na klasické komediální prvky (hrdina po někom pátrá, nakonec se minou, dojde k nedorozumění atd.), ale ani to mi zážitek z první části nezkazilo. Slavný den sice není žádný velkolepý film, jako televizní úplně stačí, ale možná proto mě tolik překvapila jeho vysoká úroveň. Tyhle tři hvězdičky jsou možná nejlepší tři hvězdičky, jaké jsem kdy udělila. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„To je generálova čepice... když už jsem byl u toho, tak jsem ho zastřelil. Nedělám nikdy nic na půl.“ Svérázný Besnardův obraz povahy francouzského národa, doprovázený řadou hudebních motivů evokujících hymnu Marsellaisu (na jejíž 2. verš odkazuje už samotný originální název filmu), plyne s vyloženě kouzelním groteskním jemnocitem. Jean Lefebvre nikdy nepatřil mezi mnou oblíbené a obdivované herce, ale tady se mi hodně líbil, i to, s jakou vervou ztvárnil postavu prostého hrdinu z lidu Grégoira a fakt mě mile překvapil, jak do jaké míry rozehrál svůj komediální talent, třeba ve scénách bujných vyprávění o panu Blankenbergovi. :-) On pan Besnard asi věděl, proč „toho ňoumu“ opakovaně obsazuje do tak velkých rolí, tady vážně přišel slavný den i na Lefebvra, podle mě se jedná o jeho vůbec nejlepší výkon v hlavní roli (z toho, co jsem zatím viděl), přičemž Tornarde s Cowlem mu stejně tak zdařile sekundují. Besnard se opět projevil jako mistr na velké dění v uzavřeném prostoru se spoustou vtipných gagů a nápadů, přičemž dlouhou scénu z kázání v kostele bych se nebál zařadit k tomu vůbec nejvtipnějšímu, co kdy natočil (spolu s první půlhodinkou Grandu restaurantu pana Septima a velkou akcí na záchodcích v Krást se musí umět), s vtipem si režijně hezky vyhrál i v případě groteskních honiček prchajícího Grégoira na kole před útoky ozbrojených sil. K celkové mojí spokojenosti z filmu postavy na různých stranách barikády výstižně zobrazovaly vybrané charaktery (sice trochu ploše, možná až s lehkým spádem ke karikatuře, ale u komedii čert to vem), samotný děj skvěle fungoval nejen v mnoha vtipných scénách, ale i jako celek, měl i hlubší smysl + výborné zakončení, s nadčasovým poselstvím si beroucí na paškál mj. nestoudný oportunismus. I přes pár malinko slabších míst jsem se skvěle bavil a vůbec nelituji, že jsem se dneska rozhodl si pustit hned trojici mnou dosud neviděných Besnardových filmů a zakončil to touto zajímavou vtipnou hříčkou na pozadí posledního roku 2. světové války. [75%] ()

bloom 

všechny recenze uživatele

Jean Lefebvre a Pierre Tornade ve válečné komedii mimo sérii Sedmé roty, ve které oba excelovali. Napsal ji autor námětu prvního Četníka Richard Balducci a režíroval režisér Jacques Besnard (Grand restaurant pana Septima, Blázen z laboratoře 4, Krást se musí umět, Situace je vážná, nikoli však zoufalá). Dojem filmu kazil brněnský dabing, který byl i tentokrát příšerný. Některé scény jsou opravdu vtipné (závěrečná pointa s odhalením desky), potěší některé stálice francouzské komedie (kromě Lefébvra a Tornadea jsou to Jacques Marin a Darry Cowl), ale asi nejslabší francouzská válečná komedie. Na zmíněnou Sedmou rotu či teprve Velký flám vůbec nemá. ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama