Pán much

Spolu s 1984 a Králem krysou je Pán much asi nejlepší kniha o člověku v extrémní situaci, ve které se odhazují návyky civilizace, vypěstovaná zdrženlivost, všechen ten nábal společnosti, který člověku dovolí maskovat, co je doopravdy uvnitř. Pak jednou přijde chvíle, kdy tohle všechno ztratí použitelnost a zbude jen opravdovost, jen maso a krev, které nepředstírají a stanou se tím, čím doopravdy jsou. V některých případech se stane takový člověk lepším a vydá ze sebe to nejlepší co v něm je, tak jako hlavní hrdina Ralph. V řadě jiných případů je ta cesta přesně opačná, tak jako u Jacka a jeho následovníků. Film sice nedosahuje zejména ve finále drtivosti knihy, stále je ale nesmírně silným dílem o člověku, o tom, jak nesmírně úzká je hranice mezi řádem a chaosem, zdrženlivostí a neomaleností, ohledy a bezohledností. Jak snadno se dokáže člověk zbavit zábran, zvláště pokud ty zábrany nemá dostatečně ukotveny ve své osobnosti a pokud navíc zmizí riziko následků. Empatii a soucit je tak snadné ztratit, zvláště když je jedinec ve věku, kdy si tyto vlastnosti sotva začíná osvojovat. Ani více než padesát let po svém napsání Goldingova kniha neztratila nic ze své síly. Tento film je její velmi zdařilou adaptací, i když přece jen musel dbát ještě jistých omezení v tom, v jakých situacích lze vidět děti. Mimochodem dětští herci zde dosahují opravdu pozoruhodných výkonů. (04.06.2015)

Pán much - jedna z mých oblíbených knih, se dočkala dvou filmových zpracování. Zatím jsem měla možnost zhlédnout pouze tuto Brookovu, starší, verzi. Nemohu tedy srovnávat oba filmy vzhledem ke knize. Nicméně potěšilo mě, že se tato verze z roku 1963 snaží co možná nejvěrněji držet předlohy. Mnohovrstevnatost Goldingova románu samozřejmě nemohla být na plátno přenesena zcela, přesto zůstal hodně nepříjemný pohled na obnaženou lidskou podstatu... Plně se stotožňuji s pesimistou Goldingem, který nahlíží do nejtemějších koutů lidské duše. Peter Brook si rozhodně nevybral snadnou látku ke zfilmování. Vybral si ale dobré dětské představitele a na 92 minut mě s nimi přenesl na ostrov, kde se staletí budovaná lidská civilizace bude muset utkat se zákony džungle... té na ostrově i té v nás. (20.08.2009)

Příběh dětí, které po ztroskotání letadla na opuštěném ostrově přebírají vzorce chování dospělých, shlukují se do "kmenů", volí své vůdce a soupeří mezi sebou. Velmi zajímavý námět, silná myšlenka a některé herecké výkony dětských představitelů. Ale také místama zmatený střih, kdy divákovi, neznalého knižní předloze, unikají souvislosti. (01.08.2004)

Už i s Goldingovou předlohou jsem měl jisté problémy (těžko si k hrdinům přiřadit obličeje malých kluků) a film to jenom stvrzuje. Je to nefunkční jako adaptace a jako samostatný film to prohrává úplně. Zkratkovitost v jednání a motivech hrdinů tluče pokaždé, když si divák znalý předlohy udělá čárku za vynechaných deset stran. Nevěřil jsem té klukovině ani minutu. Být to rychlokvaška natočená rok po vydání, snad bych i chápal, že na scénáři někdo mohl pracovat skoro deset let, ale je ale neodpustitelné. (14.11.2010)

║Rozpočet $250,000║ Pre mňa bolo sledovať tento film nepekné utrpenie, úplne mimo mňa, surovosť scén ako v Kanibaloch a hlavne keď ich absolvujú malé deti, tak to je pre mňa fakt hnus a des sledovať. A beztak som sa pri tom nehorázne nudil a tie surové scény mi to sledovanie úplne zabili. /20%/ (22.08.2009)