Trouble Every Day
Trouble Every Day
Gargoyle
Milujem ťa až na zožratie
Trouble Every Day
Trouble Every Day
Trouble Every Day
Trouble Every Day
Trouble Every Day
Režie:
Claire DenisKamera:
Agnès GodardHudba:
TindersticksHrají:
Vincent Gallo, Tricia Vessey, Béatrice Dalle, Alex Descas, Florence Loiret Caille, Nicolas Duvauchelle, José Garcia, Hélène Lapiower, Aurore Clément (více)Obsahy(1)
Pan doktor Shane Brown se před nedávnem oženil a právě se svou manželkou June vyrážejí na svatební cestu do Paříže. Nutno podotknout, že paní Brownová vůbec netuší, koho že si to vlastně vzala. Její muž kdysi pracoval na lékařském výzkumu sexuálních úchylek spojených s kanibalizmem a bohužel se na něm experiment, jehož byl svědkem, velmi podepsal. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (134)
Tohle je mimořádná kombinace nudy, otřesného scénáře, vyložene nesympatického obsazení, zmatečného děje a několika samoúčelně brutálních scén vytrhlých z jakéhokoli kontextu, že to až člověka musí udivit. Tímto krátkým popisem jsem v několika vteřinách v podstatě obsáhnul 100 minut dlouhý nesmysl. Som nepochopil, bracho! ()
Nevšedný filmový zážitok plní ľudskej zvrátenosti. Síce nie až tak vyšperkovaný ako ostatné unikátne New French Extremity ale rozhodne si nezaslúži takto nízke hodnotenie. Jediné možné vysvetlenie tohoto je to, že väčšina divákov na to išla s pocitom, že pôjde o horror, čo nieje tak úplne pravda. Keby som na to išiel takto naladení, rovnako ako poctivý hororrový fanúšik, tiež by som z toho nebol dvakrát nadšený. Snímka má dve hlavné dejové synopsie v ktorých sú polepené ešte ďalšie menšie príbehy. Dokonca však všetky zapadnú ako ozubené kolieska do hodiniek. Niektoré vyvrcholenia pri dôležitých momentoch mi síce nesadli, ako podpálenie domu spolu z chorou manželkou doktora ale ináč vskutku podarený kúsok plní kontroverzie pri ktorom som občas zakrývať obraz pred spolubývajúcimi. Kanibalizmus ako sexuálnu úchylku som zvrátenejšie nakrútenú nevidel ()
Tak bez keců, kdo to vydržel dokoukat do konce?(pokud jste to měli jako zvukovou kulisu, nebo jste u toho usnuli tak se to nepočítá).Něco tak nezáživnýho a nudnýho jsem snad ještě neviděl a jak už tu někdo psal, kdybych si nepřečtl text na kazetě, tak bych vůbec nevěděl o co šlo a proč se tam dělo to co se dělo. ()
Další film, co jsem jako mladší chtěl vidět. Na rozdíl od většiny uživatelů tady nepovažuji Claire Denis za špatnou režisérku. Nebo alespoň ne tak špatnou, jen k artovým filmům přistupuje jednoduše, ale to někteří současní režiséři taky a jsou zde za to neskutečně oslavovaní... Trouble Every Day má slušné herecké výkony, děj sám o sobě taky není vůbec špatný, naturalistické scén má působivé, styl kamery mi teda většinou nesedl, ale má světlé momenty. Na psychologii postav to taky chtělo ještě zamakat, jelikož o nich víme minimum. Takhle to zní, že toho vlastně není moc co vytýkat, ale nezmínil jsem ten hlavní problém, který dokázal ten film úspěšně zabít - atmosféra je na bodu mrazu. Dokonce jsem tu ani žádný pořádný pokus o ni nezaznamenal. Celý ten film se naprosto nudně a pomalu posouvá dopředu, nějaké oživení ve formě hudby či zajímavějšího zvuku se nekoná a díky tomu to nemá čím upoutat. A to zvlášť když trvá dobrou půlku filmu, než se něco začne dít. V tomhle ohledu to Denis skutečně dost pokazila. V rámci toho, čím ten film je, není obsahově vůbec špatný, ale vizuálně dokáže max. za krátký čas uspat. 2* ()
Galerie (55)
Photo © Le Studio Canal+
Máme v sobě skutečně každý zakotvené kanibalské choutky? Tohle chce (možná) naznačit film francouzské režisérky Claire Denis Miluji tě k sežrání. Profláknutý kontroverzní film posbíral velmi rozpolcené reakce, který mnoho lidí jednoduše nenávidí a už během svého uvedení na Filmovém festivalu v Cannes roku 2001 bylo jasné, že Miluji tě k sežrání rozdělí společnost. A dává to smysl. Erotický hororový thriller rozhodně není takovou katastrofou, jak by ho chtělo prodat třeba aktuálních 26% na CSFD. Mnohem více k filmu sedí třeba takové hodnocení na Rotten Tomatoes s 49%, adekvátně poté Metacritic s 40%. Miluji tě k sežrání má opravdu daleko k těm vyloženě nejhorším filmům všech dob a divák ho tam automaticky nemůže tak snadno zařadit i kvůli tomu, že tam člověk vidí alespoň to, že Denis točit umí. Samotný námět poté určitě potenciál měl a téma o zakódovaných kanibalských choutkách v lidském organismu by mohlo být klíčem například k zajímavým filozofickým pohledům. Jenže nic z toho Miluji tě k sežrání nemá. A ve finále nejvíc film zabíjí právě vyprávění celého příběhu. Miluji tě k sežrání možná do hororového žánru v jistě formě přineslo svěží vítr a divák se ve filmu klidně může snažit najít různé symboly, ve finále to ovšem celé nestačí k tomu, aby se Miluji tě k sežrání dalo ocenit jako dobrý film. Ze samotné látky a atmosféry se toho ve finále moc nevytěží, pár násilných scén s kousáním tomu všemu moc nepřidá a ve finále film snadno vyvolá pocit ´´ rádoby uměleckého filmu, který má strašný přesah ´´. Což pochopitelně neznamená, že na samotném počátku by tam jistý přesah a snaha ten přesah převést do celistvé fungující podoby nebyl. Jen to ve výsledné podobě není dvakrát vidět. Celý scénář je jednoduše jalový, hlavní myšlenku prodat nedokáže a samotné postavy na tom nejsou o moc lépe. Problém tak ve finále je i s představiteli hlavních rolí, kteří sice nejsou špatní, po chvilce se ovšem ukáže, že Vincent Gallo ani Tricia Vessey vlastně nemají co hrát. Je ve finále jedno, že by jim divák z fleku ty lidi s perverzními choutkami uvěřil. Ty postavy jsou totiž ploché. Miluji tě k sežrání proslulo i díky kontroverzním scénám, těch ovšem v součtu také vlastně moc není. Denis v podstatě točí psychologické drama, které jen místy vybočí z řady a dojde na stříkání krve a jeden skutečně výrazný sex. Přitom se ovšem nedá říct, že by psychologická rovina fungovala. Zároveň se přitom skutečně nedá říct, že by Miluji tě k sežrání bylo pouze rádoby artový film. Ty stavidla tam totiž jsou, slušná řemeslná stránka ovšem nespasí fakt, že Denis napsala společně s Jeanem-Polem Fargeauem skutečně plytký scénář, který ani pár světlých momentů ve finiši nespasí od faktu, že potencionální zajímavou myšlenku naprosto promarnil. Dost možná by to chtěl být film, který diváka přivede k existencionální krizi. Dost možná by to chtěl být film, který diváka donutí k zamyšlení se sebou samým. Dost možná by to chtěl být film, který by chtěl něco vzkázat světu. Dost možná jsme všichni v hloubce naší duše sexuálně úchylní kanibalové. Dost možná je Miluji tě k sežrání skutečně nepochopený film. Možná! () (méně) (více)