Shirley Valentinová

Kleopatra vystihla dokonale podstatu celého filmu, nemám potřebu psát víc, jen to, že Paulina Collins zahrála Shirley skvostně a teď mě omluvte, jdu vyhledat zájezd do Řecka, ovšem pouze pro jednu osobu a žádná spolužačka se konat nebude. P.S. Divadelní představení se Simonou Stašovou musí být opravdu velmi silný zážitek, je to jedna z našich nej hereček !......apropó, dabing byl také vynikající. (21.12.2014)

Jeden z nejdokonalejších britských filmů všech dob. Pauline Collinsová, která roli Shirley hrála o rok dříve na West Endu (a dostala cenu Oliviera) a na Broadwayi (a dostala Tonyho), si svůj triumf zopakovala i ve filmové adaptaci (ale na Oskara to nestačilo) - a kromě ní je ve filmu i naprosto božské obsazení vedlejších rolí (například v nevelké roli nóbl sousedky to je skvělá Julia McKenzieová, prominentní britská divadelní herečka a režisérka, držitelka dvou Olivierů). A hlavní výsadou filmu je potom samozřejmě dokonalý vtipný scénář a jakési neuchopitelné vnitřní kouzlo, které se u filmu často nevidí- No, podívejte se sami. :-) (20.01.2008)

Mluvení hlavní postavy směrem k divákovi moc nemusím; jakžtakž to zvládám u švestkohlava, ale v případě postarší paní mě to trochu přivyděsilo. I když se z mé strany nevyžadovala nějaká interakce měl jsem pocit, že mi něco vyčítá. Možná je to tím, že (mou optikou) je postava Shirley "použitelná" dvaačtyřicátnice...tzn. ještě pro mě není "neviditelná".... . Vidíte a podobně hovadský přístup nejen jejího manžela stojí za tím, že se Shirley ve svém životě, krabici s názvem manželka, matka, hospodyně, necítí dobře. Natož aby byla šťastná. Překvapilo mě, že scénář napsal muž. Polovinu filmu jsem měl pocit nepatřičnosti, že sleduju film zacílený na ženy a jejich trable...tzn. něco, čemu se většina mužů vyhýbá jako čert kříži. Málokterý chlap se chce dobrovolně vžívat do pocitů ženy...snad i ze strachu, že to naruší tu tvrďáckou fasádu, za kterou se schovává. Byl jsem proto rád, když se pomalinku stávalo zřejmým, že je tento příběh nejen o zdomestifikovaných ženách, ale o lidech obecně. Že je to vlastně existencionální šťouchaneček pro ty, kteří rezignovali na lásku k sobě a k životu. Pro ty, kteří se začali smiřovat s tím, že jim stačí občasné záblesky štěstí a spokojenosti. Hlubší emoce a niterné prožitky berou jako něco, co už si vybrali, na co už vlastně nemají nárok. Zazní věta: já nemiluji jeho, já miluju...život. Tohle probuzení odstartuje změnu, která působí zcela přirozeně, logicky...jako jediná správná věc. A přesto je zřejmé, že jde o velice výjimečný počin. Jak mě první půle moc nenadchla...tento styl humoru mě dost míjí, tak ta druhá byla prodchnuta oduševnělostí, několika moudrými větami a krásnou a optimistickou pointou. Někdy je potřeba zredukovat hodnocení na prosté líbí, nebo nelíbí. I když mám sám zlomené srdce z rozchodu se životem; s přejícím úsměvem všem Joeům, kteří měli to štěstí a našli svou Shirley, dávám 5*. (10.05.2024)

Keby sa niekomu zdalo, že je divné, keď sa štyridsaťročná manželka Shirley rozpráva so stenou svojho bytu, vedzte, je to normálne. Normálne vo vzťahu, ktorý táto žena prežíva. Preto sa niet čomu diviť, keď nájde odvahu začať žiť svoj život... Veľmi príjemná britská sonda do manželstva, plná múdrostí a láskavého humoru. (24.02.2020)

Láska tak ta už obvykle v takovém manželství neexistuje, ale ten zvyk ..... ten ..... co to ještě drží při životě, tak ten existuje zatraceně !!! „Ahoj stěno“ (je důležité mít si doma s kým popovídat) „Dej si ještě víno Shirley“ (je důležité mít se doma na co těšit). Je to na víc než 5*. Je to prostě chytré, vtipné, nádherné. Mám pouze jediný problém ..... zatím jsem se sice úplně nerozhodla, ale nejspíš tenhle film nikdy nevrátím !!!! (24.04.2005)