Shirley Valentinová

Shirley Valentine doslova a do písmene ukazuje "povinnost," jak cítit smysl života, (za)bývat (se) sám sebou. Člověk musí být v určité životní etapě sobcem, uplatnit svou sebelásku, nechat se hýčkat tím nejlepším, aby zlomil prokletí každodennosti, "jistou" obyčejnost a stal se bytostí doslova zářící. Honosit se vítězným pocitem najití se. (06.06.2016)

Při čtení komentářů narážím na srovnávání s Americkou krásou, která (promiňte) mi příliš neučarovala. Byla na mě asi moc americká nebo co. Shirley Valentinová je za mě úplně jiná. Má své kouzlo. Možná je to Pauline Collins, která zde zahrála svou životní roli, anebo (a to bude mít možná větší váhu) je to prostě Řeckem. Kdo tam byl, tak ví o čem mluvím. A Řecko ve filmu prostě bylo a nejen co se týče výpravy. Podařilo se ukázat tu správnou řeckou atmosféru a poklid, navíc s výtečným scénářem a herci. Prostě bezva strávený čas u bezva filmu. (05.01.2019)

SPOILERY:Tak Shirley měla určitě moje stoprocentní sympatie, tím jak se rozhodla jít nebojácně vstříc novému životu i svému novému já. Člověk nemusí být zrovna rozervaným rockerem či prokletým básníkem, aby bořil hranice zavedených konvencí, někdy stačí jen odhodlání překopat svůj maličký a jediný životek, jak Shirly správně podotkla. Moc mi imponovalo, že na to šla zdravým selským rozumem a pochopila, že ačkoliv je láska úžasná věc, stejně důležité je začít mít ráda sama sebe a je jedno, jestli se to stane v nádherném, prosluněném Řecku, nebo kdekoliv jinde. Bavilo mě, jak tou nově nabytou vnitřní svobodou vyváděla z míry všechny ty lidi se zatuchlými názory a nakonec to snad trklo i jejího manžela, jak skvělou má doma ženskou. A že to byl jinak pořádný zabedněnec. (30.12.2014)

Jeden z nejdokonalejších britských filmů všech dob. Pauline Collinsová, která roli Shirley hrála o rok dříve na West Endu (a dostala cenu Oliviera) a na Broadwayi (a dostala Tonyho), si svůj triumf zopakovala i ve filmové adaptaci (ale na Oskara to nestačilo) - a kromě ní je ve filmu i naprosto božské obsazení vedlejších rolí (například v nevelké roli nóbl sousedky to je skvělá Julia McKenzieová, prominentní britská divadelní herečka a režisérka, držitelka dvou Olivierů). A hlavní výsadou filmu je potom samozřejmě dokonalý vtipný scénář a jakési neuchopitelné vnitřní kouzlo, které se u filmu často nevidí- No, podívejte se sami. :-) (20.01.2008)

Pretože som mal príležitosť sa čiastočne oboznámiť s osudmi žien vo vekovej kategórii 40+, dobre rozumiem spokojnosti tunajších užívateliek, ktoré tento film oslovil. Dokonca aj spokojnosti, ktorá v niekoľkých prípadoch prechádza do nekritického nadšenia. Rozumiem bez toho, aby som sa s nimi stotožnil. Nerozumiem však totožným komentárom tých, ktorí gramaticky (pravdepodobne i rodovo) patria k mužom. Pre nich je predsa určená Americká krása. Shirley Valentinovú považujem za dobre nakrútený film čerpajúci zo zaujímavého námetu a postavený na dobre stvárnenej hlavnej postave príbehu. Keďže je film komédiou, netreba očakávať hlboké filozofovanie, ani dramatické zvraty. Stačí sa iba nechať unášať sympaticky vystavaným príbehom, z času na čas pokyvkávať hlavou na znak súhlasu s tým, že takto nejako sa to zvykne diať, a na konci filmu mať dobrý pocit, že 108 minút nebolo premárneným časom. Z Americkej krásy i zo Shirley Valentinovej mi vychádza, že pokusy o únik zo životného stereotypu sa sami o sebe stávajú stereotypom. Očakávam, že moje obľúbené užívateľky vo vekovej kategórii 40+ ma za tento komentár nezatratia, iba sa pousmejú nad tým, že muž vo vekovej kategórii 70- nedokáže byť primerane empatický k ich túžbam, očakávaniam a nádejám. (06.06.2016)