F1: Touha po vítězství

„PROČ SLEDUJETE FORMULI 1? CHCETE VIDĚT AKCI. CHCETE VIDĚT DRAMA. CHCETE VIDĚT JAK SLABŠÍ AUTO ZAJEDE SKVĚLÝ VÝSLEDEK. PŘÍBĚH. KAŽDÝ ZÁVOD BY MĚL MÍT PŘÍBĚH....“ /// Informace, týmy, auta, lidi… cirkus jménem Formule 1. Krásný záběry, rozhovory, monology, emoce…. a když během závodu auto zastaví a pilot vypne motor, je to jako smrt! … Už dávno nejsem fanda F1. Mám rád sport, soutěžení, napínavý okamžiky…. A tenhle seriál je lepší než jakejkoliv závod! /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (29.06.2020)

Drive to Survive rozhodně není dokument, ale spíše reality show z prostředí formule 1. K něčemu co by se dalo nazvat náhled do pozadí dochází tak maximálně v první sezóně, které je ještě umírněná, snaží se diváka místě poučovat a seznamovat s prostředím závodních týmů a strukturou celého mistrovství světa. Jako jediná je též chronologická a jako časová osa jí slouží samotný šampionát. Díky tomu dochází i k něčemu, co bychom mohli nazvat pozvolnou gradací. V dalších řadách máme možnost sledovat více týmů, které pochopily, že jim Netflix umožňuje získat mediální prostor, o které, zatím ani nepomýšlely. K divákům týmy samozřejmě nepustí nic co by nechtěly a spíše si vytvářejí nablýskané selfpromo. Celá tahle podívaná je pompézní a dělá z téměř všech postav až ikony. V jednotlivých dílech stačí aby se jednotliví protagonisté procházeli po padocku za doprovodu dynamické hudby a je to prostě zatraceně cool a tohle dokáží tvůrci udělat skoro z každé události. V první řadě stálo za zmínku, že si autoři dokázali pro jednotlivé díly vybrat určité malé příběhy a dodat jim na hloubce, v dalších řadách už tyhle příběhy skoro až sami vytvářejí. Trochu mi to občas připomínalo The Amazing Race, kdy je divák na konci některých dílů nervózní, protože závěrečný běh vypadá v televizi neskutečně vyrovnaně, i když týmy dělí dlouhé desítky minut. Ale ono to vůbec nevadí, protože to funguje opravdu skvěle. (23.03.2021)

Formule jsem přestal sledovat před deseti lety, páč mi to přišlo vzrušující asi jako zápasy v šipkách. To ale neznamená, že mě nedojme dokument o Franku Williamsovi nebo James May skládající homage Jimu Clarkovi. Tenhle fantasticky nastříhaný a zinscenovaný dokument mi zase odpálil koudel. Dávám i tréninky, protože jestli nás něco Drive to Survive učí, pak to, že závod je jenom špička ledovce. Fascinující je kontext a zákulisí. Well done! (01.05.2019)

// "Racing is life. Anything before or after is just waiting." Steve McQueen se vlastně od závodníků Formule 1 příliš nelišil. Tahle dokumentární sonda do loňské závodnické sezóny možná není tak úderná, jak by si tenhle sport zasloužil, rozhodně ale podává poměrně realistický obraz světa formulí a toho, co se děje v pozadí. Pobaví střet šéfů Red Bullu a Renaultu, u částí s Ricciardem pak místy dokonce i dojme. Pro fanoušky F1 je to solidní předkrm před začátkem sezóny, ostatní by ale měli dohnat radši Sennu, protože ten je přece jen někde jinde. 7/10 (09.03.2019)

Nejpůsobivější na tom není nepřikrášlený (v rámci možností) bezprecedentní přístup do zákulisí i soukromí, velké emoce, průšvihy, radosti, prostořekost, rozdíly oproti vyjádřením pro média a „co se mi skutečně honí hlavou“, adrenalinem našlapané zprostředkování závodů samotných (kam se hrabe Rychle a zběsile oproti zdejší „akci“), absolutní mistrovství ve střihu (podání i rutinních na události skoupých velkých cen je dechberoucí; a co teprve těch, kde se něco děje), intrikaření plné vrážení si kudel do zad mezi stájemi a (spolu)jezdci ve stylu "Hry o trůny hadr", nelineární promyšlená struktura, sloupávání staniolu z vypulírovaného efjedničkového pozlátka, až „clarkson-hammond-mayovsky“ (to určitě vystřihnou) momentky či running joke v podobě „ignorace“ Räikkönena (mít k dispozici krále trapnosti/komedie a takto ho zazdívat, je však trestuhodné). Ne, to zdaleka nejpůsobivější na celém tom majstrštyku je, že to vrací vypulírované a předpisy svázanému motocirkusu lidskou tvář, osobitost, emoce a kouzlo, které pro mnohé z nás F1 měla v devadesátkách někdy kolem nácti let věku v dobách Senny či pozdější rivality Schumacher-Häkkinen. Navíc je to především o lidech za F1 a emocích, nejde (jak by se mohlo zdát) o tradiční rekapitulaci sezóny "ten a ten závod, takový a takový výsledek" (ostatně to ani nezachycuje veškeré stěžejní události daných sezón; což je někdy škoda). Vůbec se nedivím, že první sezóna o ročníku 2018 v důsledku přinesla zvýšení zájmu a sledovanosti ročníku 2019. A co teprve ta druhá, kdy si štáb k tělu krom „zbytku pole“ pustilo i nedostižné duo Mercedes/Ferrari (jakkoli jen na pár závodů a nikoli celou sezónu). Echt kvalitní sportovní dokuseriály s pohledem na „to jak to chodí mimo dohled přenosových kamer a tiskových konferencí“ má obecně vzato pod palcem spíše Amazon, ale Netflix s tímto (a ještě Sunderlandem) drží trumfová esa. Lépe podaný, emocemi i informacemi nabitý pohled do vrcholového sportu tu totiž aktuálně není (a že jich pěkných pár sakra dobrých je). Ovšem jak to upřednostňuje příběhy nad dokumentárností, tak v pozdějších řadách nosné a silné linie skutečného průběhu sezóny nejsou vždy adekvátně zachyceny. Dochází tak k paradoxní situaci, kdy kvalita závodní sezóny nemá až takový dopad/odraz v kvalitě dané série. Příkladem budiž čtvrtá řada zachycující památný ročník 2021. Je výtečná, ne že ne, jen s nejnosnějším možným materiálem za dobře dekádu (ne-li dvě) F1 naložila tak, že je ve stínu sérií, které se musely popasovat s méně strhujícími ročníky F1. A že by to šlo, dokazující finální dvě epizody čtvrté série. | S1: 5/5 | S2: 5/5 | S3: 5/5 | S4: 4/5 | S5: 4/5 | (02.03.2020)