Sonata for a Red-Haired Girl
Režie:
Vít OlmerScénář:
Vojtěch VackeKamera:
Juraj FándliHudba:
Petr UlrychHrají:
Stanislava Coufalová, Laďka Kozderková, Božek Tomíček, Lubor Tokoš, Michal Dvořák, Vladimír Vondra, Markéta Valentová, Zuzana Kroupová, Marek Ajgl (více)Obsahy(1)
Dívka jménem Petra má rezavé vlasy a hodně zájmů, které se od sebe velmi liší. Hraje na klavír, je vedoucí v oddílu Svišťat a má dokonce i jeden mezi dívkami velice nezvyklý koníček - hraje s klukama fotbal. Je totiž fotbalovou brankářkou. Do Petřiny třídy posléze přichází nový spolužák Pavel a ona se do něj zamiluje... (duklak2)
(více)Recenze (41)
Holka, která v té době hraje na klavír (stejně jako já), hraje fotbal (stejně jako já), no uznejte, takřka ideální kombinace. A poznámky typu 17-ti letá hraje 11-ti letou beru jako bláboly. Co takoví Muži v offsidu, kde otec Jindřich Plachta je o 2 a půl měsíce mladší, než je jeho filmový syn Eman Fiala. A těchto skutečných absurdit ve filmu je daleko víc a nemám potřebu je řešit. K dalším poznámkám typu zrzavá holka má tmamovlasé rodiče - když už se filmařům podařilo najít ideální představitelku hlavní role, najít herce či herečku přírodně zrzavé, není asi tak snadný. Film má jistě i svoje slabiny, ale pro děti (dříve narozené) to byl zábavný kousek o holce, která hrála fotbal, a to se počítá, pánové ! A co se týče Stanislavy Coufalové o pár let později, je to snad jediná feťačka na světě, který je mi doopravdy líto. Howgh! ()
Ještě, že to dneska dávali na CS filmu, dobré připomenutí. Viděl jsem to několikrát, ale hodnotím až dnes. Problémy dětského kolektivu a řešení problémů se v 80 letech objevovaly v těchto filmech často. Petra volí dilema mezi hrou na klavír ( to je spíš mámy koníček ) a fotbalem, kde je výbornou brankářkou týmu 10-letých kluků ač jí už je 15. Do toho přichází i první láska. Jen ten Jiří Zahajský si nebyl nějak podobný, než mi došlo, že pouze dabuje pana Tomíčka. ()
Věrohodně podaný dětský film. Námět Vojtěcha Vackeho zachycuje rozpolcenost dospívající hrdinky - klavír, fotbal, kluci... "Na dvou kobylách může rajtovat jen komediant," radí Petře (Stanislava Coufalová), která se snaží zvládat všechno. Vhodně zvolený hudební doprovod (Petr Ulrych), zajímavě zakomponované Petřiny snové představy (hlavně co se týká kluků). Trošku krkolomný závěr - motorkář s puškou, ke kterému Petra nasedla vypadal jako Kájínek na útěku... Pro dnešní facebookovou generaci možná nudný film, ale zaslouží si pozornost - už jen díky přesvědčivému herectví Stanislavy Coufalové, nebo menším roličkám Matěje Formana nebo Viktora Krále. Zdálo se mi, že Bořka Tomíčka (otec) namluvil Jiří Zahajský. ()
Tenkrát doba vyloženě přála takovým filmům pro děti mládež. Dnešní doba je úplně jiná, těžko říct jestli je lepší nebo horší. O tom by se dala vést sáhodlouhá diskuze. Jedno vím jistě, takovový a jemu podobný film se už dnes nenatočí. Malé připomenutí není na škodu. Na tu Petru toho bylo trochu moc. Z filmu jsem si taky pamatovala jenom to scénu s tím chlápkem na skútru, ale nevěděla jsem, že je z tohoto příběhu. Asi to pro mě byla nějaká zásadní scéna nebo jsem si z ní vzala jisté ponaučení. ()
Příběh malé klavíristky Petry o její cestě za přijímacími zkouškami na konzervatoř. Z vod průměru dětského filmu ho vytáhl jak Griegův "Svatební pochod na Troldhaugenu" tak i tematika, která se mě bytostně týkala. I ten závěr je nakonec docela zajímavý, ale uznávám, že je to hodnocení celkem osobní. ()
Reklama