poster

Mistr kung-fu

  • Francie

    Kung-fu master!

Drama

Francie, 1987, 80 min

Režie:

Agnès Varda

Scénář:

Agnès Varda
(další profese)
  • Sarpele
    ****

    V prvním plánu krásný a jímavý příběh o lásce rozvedené ženy a čtrnáctiletého chlapce, spolužáka její dcery, ve kterém se objevují typické znaky konce 80.let (popularita hracích automatů a kampaň proti šíření AIDS). V druhém plánu pak zajímavé prolínání filmu a mimofilmové reality. Jane Birkin v podstatě hraje samu sebe - napůl Francouzsku a napůl Angličanku, její rodiče, žijící v Anglii, hrají skutečně její rodiče žíjící v Anglii (herečka Judy Campbell a David Birkin), její dcery hrají její skutečné dcery (Charlotte Gainsbourg a Lou Doillon), jejího bratra pak překvapivě její skutečný bratr (scenárista Andrew Birkin, např. Betonová zahrada nebo Parfém: Příběh vraha). Objekt touhy hlavní hrdinky (nutno říct, že opětované touhy) hraje tehdy čtrnáctiletý syn Agnès Vardy Mathieu Demy. A pokud máme věřit velice zajímavému dokumentu Jane B. očima Agnès V., impulsem ke vzniku filmu bylo přiznání Jane Birkin Agnés Vardové, že ji přitahuje její syn. (Za které ve zmíněném dokumentu dostane zpoza kamery pořádnou facku.) Jane Birkin je ostatně uváděna jako autorka námětu.(27.12.2006)

  • Jellini
    *****

    Naprosto mi vystačí odkázat na komentář "Bubble74", který je možná až moc doslovný a prozrazuje trochu moc o ději a o tom, co od filmu čekat (i během sledování). Když u tohoto filmu nevíte předem vůbec nic, něco to s divákem přece jen dělá.(4.3.2013)

  • Bubble74
    ****

    „Zamiluje se každá žena někdy do chlapce nebo jen ty, které nemají syna?“ Milá Mary-Jane, samozřejmě, že ne, ať se syny, či bez. Ale všechny touží po opětované lásce, po něžném objetí, po štěstí. Potkat svůj romantický ideál. Je pak o to tragičtější, když se to podaří a ona spřízněná duše sídlí v nevhodné tělesné schránce. Le petit amour naznačuje, jak to dopadá, když někdo nedbá morálních ani společenských zásad a zaslepeně se poddá svým citům. Chytne své nenadálé štěstí za pačesy i s vědomím, že ho dlouho neudrží a ponese patřičné následky. Je dobře znát, že na direktorském křesle seděla žena. Varda volí nenásilnou, přijatelnou formu, jak by ji chlap stěží dokázal vycítit. Fyzické sblížení nesourodého páru není pro diváka nechutné ani odpuzující, protože zkušená režisérka záměrně nepřekročila ošemetnou hranici, za níž by reakce odporu jistě vyvstala. Její úmysl neukázat činy ale emoce se vyplatil.(17.10.2011)

  • Houdini

    Zlatý Medvěd - výběr(5.5.2006)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace