Režie:
Agnès VardaScénář:
Agnès VardaKamera:
Patrick BlossierHudba:
Joanna BruzdowiczHrají:
Sandrine Bonnaire, Yolande Moreau, Macha Méril, Stéphane Freiss, Jacques Berthier, Laurence CortadellasObsahy(2)
Na začátku je zmrzlá tulačka na kraji cesty a pokus o rekonstrukci příběhu, který dívku přivedl až sem. Postupně se dozvídáme něco málo o mladé Moně, která bezcílně putuje vinařským krajem jižní Francie. Lidé, kteří se s ní setkali, hovoří o zvláštní, nezávislé, až fatalisticky zaměřené bytosti, přijímající věci, jak přicházejí. Nahodilé vztahy jsou součástí jí samé, v kontaktu s okolním světem se nijak citově neangažuje, spíše sama působí jako katalyzátor, podněcovatelka sebereflexí. Vardová jakoby pomíjí otázku, proč je její hrdinka právě taková, relativizuje její životní cestu. Výsledkem je však tázání namířené proti divákovi, který se nakonec musí sám sebe ptát, co takové svobodné uvažování znamená pro něho a jak daleko by právě on byl ochoten a schopen jít. Na působivosti této zdánlivě improvizované mozaiky má zásadní podíl hlavní představitelka Sandrine Bonnaireová, oceněná za svůj výkon Césarem. (NFA)
(více)Recenze (30)
Tady někde začínají filmy čerpající z doku-realismu bratrů Dardennových. Syrové, drsné, kruté, pravdivé. ()
Oh Sandrine ()
Hluboké, ale zabít tě může i mělký příkop. // Road movie snímaná z mnoha pohledů a odchozená povětšinou pěšo v jedněch botech. // Kombinace filozofických směrů pro dotvoření komplexnosti cesty hlavní hRRRRdinky, které se stalo osudné to, že nepotkala tak silného muže jak silná byla ona sama. *** kino Ponrepo 35mm ()
kobejn: "depresivní film o tom, jak "úžasný" je být svobodný a o tom, že v zimě se venku spát nedá." :) ()
Tento film je najmä o pohybe- o pohybe z miesta na miesto, o konfrontácii pohybu a stagnácie, resp. ustáleného spôsobu života, o pohybe-ceste, ktorú si musí človek každý prejsť- od narodenia k smrti. Pomaly a príjemne plynúci film, s veľmi zaujímavou štruktúrou. ()
Vynikající studie absolutně zlé ("černý huby", "co je mi do platanů"), absolutně egoistické a absolutně svobodné dívky. Jenže hmotné předpoklady té svobody jsou jaksi samozřejmě požadovány od druhých: dej mi bagetu, dej mi trávu, dej mi zašukat (první milenec ve stanu), dej mi víno, dělej na mě (dělník na vinici), jak to, že mě tu už nenecháš spát, tu ukradnu sýr, tu ukradnu stříbro... Svoboda by asi měla v sobě mít kus hrdosti, a tu Mona neměla. ()
Nevhodné pro lidi s OCD! Ale ta scéna opití se se starou ženou nemá chybu :D. ()
Tento film je o zahozených šancích na lepší život. Mnohokrát měla tulačka možnost začít žít úplně jinak,ale pokaždé jde svou cestou napříč osudu.Ten je krutý a neúprostný.Nemoc a chlad vinic dokončí její život.Je to hluboký film o jedné cestě životem vstříc smrti. ()
Depresivní film, jako stvořený pro nevlídný podzim - odlidštění , lhostejnost, bezvýznamnost lidského života. ()
Učesané hrdinky nové vlny out, Mona Bergeron in. ()