Bílý bílý den
-
Hvítur, hvítur dagur
-
En hvid, hvid dag
-
En vit, vit dag
-
Biely, biely deň
-
A White, White Day
Drama / Psychologický
Island / Dánsko / Švédsko, 2019, 109 min
Režie:
Hlynur PálmasonScénář:
Hlynur PálmasonKamera:
Maria von HausswolffHrají:
Ingvar Sigurðsson, Ída Mekkín Hlynsdóttir, Hilmir Snær Guðnason, Sara Dögg Ásgeirsdóttir, Elma Stefanía Ágústsdóttir, Laufey Elíasdóttir, Sigurður Sigurjónsson, Sverrir Þór Sverrisson, Arnmundur Ernst Backman, Björn Ingi HilmarssonStřih:
Julius Krebs DamsboKostýmy:
Nina Grønlund67%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
Nepřístupné pro děti do 15 let
V kinech
od:
|
25.07.2019 Aerofilms |
|---|---|
V kinech
od:
|
27.02.2020 ASFK |
V kinech
od:
|
05.12.2019 Øst for paradis |
V kinech
od:
|
07.02.2020 Folkets Bio |
Matty
Nadstandardně vtahující festivalový slow burner. Zejména díky syrově-lyrickému zapojení úchvatné islandské přírody, přirozeným hercům a tomu, jak Pálmason pracuje s konvencemi (skandinávských) krimi. Film má detektivní strukturu zásluhou toho, že protagonista k vyřešení svého trápení uplatňuje modus operandi osvojený během policejní služby. Snaží se najít a dopadnou pachatele. Potíž je v tom, že zločin, který vidíme v prologu, nikdo konkrétní nespáchal (nanejvýš byl jeho spolupachatelem sám Ingimundur, pakliže šlo o sebevraždu, ne o nehodu). Hrdina si proto pachatele v podstatě musí vytvořit, aby měl co řešit. V tradici umělecké kinematografie je přitom řešen zejména vnitřní svět deprimovaného vdovce, jehož odpojení od vlastních emocí i okolního světa nejlépe ilustruje proměna jeho vztahu k osmileté vnučce. Nejdřív ji jenom škádlí, potom vystraší smyšleným příběhem o ukradených játrech (který se váže ke klíčovému a poslední scénou „vyřešenému“ motivu mrtvých navracejících se k životu) a nakonec vystraší svým reálným chováním... kromě jemné práce s motivy (dále např. neustálé odstraňování překážek, od skvrny od krve po kámen na cestě, připomínajících nezpracované trauma) jsem obdivoval také jistotu, s jakou Pálmason „buduje“ desítky vteřin (možná i několik minut) dlouhé záběry s dlouhými dialogy, složitými emocemi a množstvím akce (a možností, kdy se mohlo něco zvrtnout). Příběh prostý, zpracování podmanivé, emocionální dopad ohromný. 90%(31.7.2019)
Anderton
V podstate som dostal presný opak toho, čo som od tejto severskej vzťahovej a psychologickej drámy očakával. Preto mám dojem, že sa z toho všetkého musím ešte spamätať, aby som dokázal film zhodnotiť nejako triezvejšie a možno aj objektívnejšie. Chvíľami je to síce trochu nuda, niektoré zábery a viaceré formálne rozhodnutia ma ale dokázali vždy patrične prebrať a záverečná tretina už šľape úplne naplno. Najviac úchvatná je ale aj tak úvodná časozberná expozícia, tú by som si pokojne nechal pustenú v slučke napríklad v práci počas celého dňa.(27.2.2020)
leila22
Bývalý policajt Ingimundur sa veľmi ťažko vyrovnáva so smrťou svojej manželky, ktorá pre neho znamenala celý svet. Spočiatku bojuje potichu, vo vlastnom vnútri. Jeho pocity vnímame skrz ponurú zahmlenú islandskú prírodu, ktorá je ich verným zrkadlom. Keď zistí, že mu jeho milovaná bola pravdepodobne neverná, pátra po informáciách z minulosti a definitívne v nej viazne. Popritom sa stará o živelnú a prispôsobivú vnučku, ktorej predstaviteľka podáva maximálne dôveryhodný výkon. Vo svete dospelých, ktorým je obklopená, je to paradoxne ona, ktorá v ňom nepôsobí stratene. Minimalistické, tiché a veľmi citlivé.(22.4.2020)
POMO
Studie charakteru islandského poldy, táty, dědy a hlavně čerstvého vdovce, který odhalí tajemství zesnulé ženy. Žádná detektivka, ale silně komorní drama o životní lásce za hrob, sklamání a odpuštění. Na oko jednoduchý námět je ozvláštněný vyprávěním, kde si divák musí sám odpovídat na některé otázky, a kreativními scenáristickými / střihovými vsuvkami, které ho dělají zajímavým a osobitým (úvodní zachycení tváří islandského počasí, policejní monitory, padající kámen atd.). Plus vynikající Ingvar Sigurðsson. [Helsinki IFF](29.9.2019)
dubinak
Příjemné, nenáročné evropské drama s kapkou vřelého humoru a hořkostí uvnitř. Uvítala bych asi, kdyby synopse více odpovídala realitě, protože pak divák očekává trochu víc akce zatímco dostává spíše důslednou audiovizuální řemeslnou stránku. Asi hlavně kvůli absenci příběhu a pointy dávám jen tři hvězdy. KVIFF 2019(1.7.2019)