Reklama

Reklama

Bílý bílý den

  • Island Hvítur, hvítur dagur (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

V odlehlém islandském městečku se bývalý policista vyrovnává s tragickým úmrtím své ženy. Smíření komplikuje zpráva, že jeho milovaná vedla ještě jiný, tajný život. Obrysy její minulosti vystupují z bílé mlhy jako okolní krajina. Byla mu nevěrná? Ingimundur nemůže jít dál, dokud nezjistí pravdu. Jeho zármutek se s rostoucím napětím mění v posedlost, která ohrozí jeho i jeho blízké. Druhý celovečerní snímek Hlynura Pálmasona (Winter Brothers) byl uveden na MFF v Cannes 2019 v sekci Critics' Week a z festivalu si odvezl ocenění pro výjimečný herecký výkon Ingvara Sigurdssona v hlavní roli. (Aerofilms)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (104)

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Islandské pomalé, depresivní filmy o smutných podivínech jsou už subžánrem samy o sobě. Tenhle konkrétní se ale minimálně zpočátku hrozně vleče. Hlavním hrdinou je navíc nesympatický nerudný dědek, který sám nemá pochopení pro nic a pro nikoho, k okolí se opakovaně chová jako debil, ale od jiných lidí by vyžadoval, aby byli bezchybní. A podle filmu bychom mu měli rozumět a sympatizovat s ním. Tedy mám totožný problém jako s nedávnou islandskou Ženou na válečné stezce. Islanďané mi holt evidentně sedí víc, když je přítomen i jejich proslulý černočerný humor. #KVIFF2019 ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Mám ráda filmy, o kterých nic nevím, ale od prvních sekund mě vtáhnou do děje. Čím méně se film ukecaný, tím více se stávám divákem. Někdy mám pocit, že u 80 % amerických filmů mám pocit, že už jsem to někdy viděla a u 80 % skandinávských filmů jsem překvapená něčím novým. Bílý den není černobílý, je bílý s mnoha odstíny bílé, postavy jsou plnokrevné, dialogy stručné a výstižné, obraz zachycuje víc než slova. ()

Reklama

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

Islandská kinematografie je filmový ostrůvek, který jsem prozatím vůbec neprozkoumal. O to víc mě překvapil artový snímek 'Bílý bílý den' – deprimující, a přesto tak řemeslně poutavá a formálně uhrančivá anatomie o žalu, truchlení, melancholii, a následným smíření s úmrtím blízké osoby.... Režisér Hlynur Pálmasson natočil doopravdy brilantní psychologickou drobnokresbu zhrzeného muže Ingimundura – jehož ztvárnění se mistrovsky chopil Ingvar Sigurðsson – který pod drsnou skořápkou ukrývá mnoho citů; citů, s nimiž se kvůli nátlaku existenciální krize zprvu nedokáže emočně vypořádat, a pokouší se je filtrovat skrze vztah se svou vnučkou, a zároveň skrze renovaci domu, který Ingimundur až obsesivně rekonstruuje, což mimochodem krásně utváří motiv tichý dominanty záběrů pořízených v různých ročních obdobích – opakující se časosběrná sekvence tak ukazuje, jak se z domova stává dusivé vězení, který symbolizuje úzkostlivost a frustraci jeho osobnosti. Drobnokresba je to navíc veeelmi festivalová, tudíž je zde náležitě využito vyprávění obrazem – Pálmasson zde kupříkladu nešetří metaforami a příběhový tempo často rozmělňuje až imaginárními záběry (gag s padajícím kamenem top), který pod nánosem mlhy tak husté, že by se dala krájet, dodávají oné atmosféře ideální punc chladnokrevný syrovosti.... Samozřejmě, 'Bílý bílý den' je sice víceméně klasická festivalovka která se chce striktně vyvarovat filmovým stereotypům a konvencím, avšak jde o velice kuriózní příspěvek do severský filmotéky – jde totiž o film tak emocionálně chladný, že by tomu počasí v Rejkjavíku mohlo závidět. Finální scéna s 'Memories' od Leonarda Cohena geniální.... lepší cinefilní záležitost na rozjímání za deštivýho počasí nehledejte. ()

silentname 

všechny recenze uživatele

Ďakujem Kinu Lumiere za to, že začali posúvať filmy na live stream a tak som si mohol zo svojej obývačky pozrieť "Hvítur, Hvítur, Dagur" za platný kino lístok a technicky to môžem označiť za prvý film po dlhej dobe, ktorý som videl v kine. Napriek tomu, že som sedel doma na gauči. Ale okey, toľko k úvodu pre tento komentár a teraz si povedzme niečo o filme. "Hvítur, Hvítur, Dagur" v podstate splnil všetko čo som od neho očakával. Film bol skutočne dosť silný, veľmi emocionálne vybičovaný a dostane sa do absolútne fantastického finále, ktoré ma úprimne prekvapilo. Ale vďaka tým emóciám pôsobí veľmi skutočne. Okrem toho dokážete Ingimundura veľmi dobre pochopiť. Je ťažké vyrovnať sa so stratou blízkeho človeka, je ťažké nechať svoje emócie naplno vyznieť a dať im silný priebeh. V tomto smere film absolútne exceluje. Okrem toho poviem, že vzťahy vo filme sú veľmi dobre spracované. Obzvlášť medzi Ingimundurom a jeho vnučkou Salkou. Pôsobí to všetko veľmi skutočne. Nebudem spilovať čo sa na konci filmu udeje, no po všetkých smeroch zvládnuté fantasticky. Môj problém trošku ide k prvej polke filmu, ktorá je možno trošku ťažkopádnejšia a nudnejšia. Veľa vecí sa buduje a ostáva nám len čakať na to, k čomu film dospeje. Ale úprimne hovorím, stojí za to si počkať. Ďakujem ešte raz Kinu Lumiere a dúfam, že počas najbližších mesiacov budem mať ešte možnosť aspoň týmto spôsobom "vidieť film v kine". Hodnotenie: B+ ()

angel74 

všechny recenze uživatele

Pěkně pozvolna, bez zbytečných slov, svérázně a přitom patřičně dramaticky, tak umějí vyprávět příběhy snad jedině Islanďané. Z velké části je to jistě dáno nehostinným prostředím, ve kterém žijí. Z precizního ztvárnění ústřední role Ingvarem Sigurðssonem, absolutně soustředěným na přiblížení vnitřních pocitů a dilemat, se člověku až tají dech. (70%) ()

Galerie (22)

Zajímavosti (1)

  • Celosvětová premiéra proběhla 16. května 2019 na filmovém festivalu Cannes (týden kritiků). (ČSFD)

Související novinky

39. ročník festivalu FAMUFEST se blíží!

39. ročník festivalu FAMUFEST se blíží!

15.04.2023

Letošní bohatý program FAMUFESTu nabídne mimo projekce více než stovky filmů i zajímavé doprovodné akce. Na programu jsou divadelní představení, diskuze, výstavy, ale také koncerty. Pozvánku na… (více)

Reklama

Reklama