Pokoj

Co byste si přáli, kdybyste si mohli přát cokoliv? Inu s nízkým rozpočtem si toho bohužel moc dovolit nemůžete a při omezeních daných věkovou přístupností taky ne. A tak je nevyhnutelné, že si  z nudy nakonec budete přát  třeba i naprosté hlouposti, třeba dítě. Pokoj plný potenciální rozkoše a ďábelské zábavy (vždyť dokázal stvořit svět!)  se pak  stává třeba i komůrkou s lahvemi plnými sunaru. Ďábelský potomek se poté stará o thrillerovou zábavu, ale ač pokoj své schopnosti neztrácí (ba naopak), tak všichni na ně ve vypjatých chvílích zapomínají. A to vzhledem k potenciálním možnostem hýřivě zvrácených soubojů docela nasere. Ze tří hvězdiček na čtyři zvedá až sice ne až tak překvapivá, ale evolučně vcelku zajímavá tečka na závěr a rád bych dvojku. (18.11.2022)

Predstavte si dom, v ktorom je izba v ktorej sa zhmotní každé vaše prianie, no tieto výtvory z neho nemôžete vyniesť, inak sa premenia na prach. Neškodná zábava, čo ale keď si neplodná žena od izby vypýta dieťa? Relatívne krátky film rozvíja túto myšlienku a vo chvíľach, keď už sa začína točiť v kruhoch ponúkne pár zaujímavých zvratov. I napriek tomu sa mu nevyhli hluché miesta, ktoré by zvučnejšie herecké obsadenie vedelo potiahnuť lepšie (i keď Olga je krásna ako vždy). Pevnejšie režijné vedenie, rozumnejšie konajúce postavy a bola to veľká paráda, no takto len slušný nadpriemer. 7-/10 (28.12.2020)

Pokud si mermomocí vynucujete něco, co vám osud nechce dát, nedopadá to většinou dobře. Najít hranici mezi tím, kdy, jak dlouho a hlavně jakým způsobem se o něco pořád dokola snažit a kdy už raději s přáními a pokusy přestat, je někdy skoro neviditelná. Hmotné věci zpříjemňují život, na některých místech mají hodnotu, která potěší, na jiných se přeměňují v iluzorní bezcenný prach, v naprosté nic. Pokus o horor, který nestaví na lekačkách a dává víc než jen vyduchlé vyvražďovací honičky, tentokrát v mém případě nezafungoval. Hříčka o snaze vylepšit si neskromnými přáními osud mě celkem vzato příliš nenadchla, nestrhla, bylo to pro mě takové nevýrazné nic moc. Film mě osobně nevtáhl, udržovala jsem si odstup, emoce zde příliš nezafungovaly a The Room spíše nudil, než bavil. (01.12.2019)

Nekoukejte na trailery, vyhněte se spoilerům! Příjemně hravá první polovina filmu poskytne dostatek odlehčené zábavy a předznamenává, že se hlavním postavám jejich nerozvážnost zpravidla musí vymstít, a tak přijde druhá polovina v podobě bezvýchodné situace, která je vystaví několika nepříjemným zkouškám. Snímek docela solidně pracuje s pravidly, které si pro fungování titulního pokoje nastavil, aby ve finále zdánlivě neškodnou hru s přáními překlopil v thriller téměř matrixového ražení. Ústřední duo Olga Kurylenko a Kevin Janssens film dobře táhnou kupředu, a když jejich postavám diváci tu prvotní lehkovážnost po objevení pokoje odpustí, musí jim ke konci zpravidla fandit. [Sitges 2019] (16.10.2019)

Ze samotnýho závěru sice uplně chytrej nejsem, ale celkově bych The Room mindfuckem určitě nenazýval. Teda ne ve smyslu, že by se biják nedal pochopit. V případě, kdy divák přistoupí na daný "zákonitosti" záhadnýho pokoje, neni to větší problém. Ze škatulky sci-fi jsem teda moc prvků nenašel, ale mysteriozní atmosféru se vcelku dařilo budovat. Bohužel mi však uplně nesedla stylizace většiny příběhu do ukecanějšího psychologickýho dramatu. S takovymhle námětem bych si představoval mnohem víc napětí. A kabátek mysteriozního a aspoň lehce akčního thrilleru by filmu slušel rozhodně víc. Nakonec ve mně i přes nulový očekávání přetrvává zklamání z nevyužitýho potenciálu, což je fakt velká škoda. Třetí hodně slabá hvězda za snahu o originální námět a atmosféru. (04.11.2020)