Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Řezbář Geppetto vychovává oživlou loutku Pinocchia jako vlastního syna. Pinocchio však není zrovna nejvzornější klučina a nechá se lehce svést k rošťárnám, díky nimž prožívá nespočet napínavých dobrodružsví. Jednoho dne je podveden, unesen a honí ho bandité tajemným světem plným neuvěřitelných nestvůr – z břicha obří ryby se přes zemi hraček dostane až na pole zázraků. Podaří se Pinocchiovi uniknout a splnit si svůj sen stát se opravdickým klukem? (Bohemia MP)

(více)

Videa (6)

Trailer 3

Recenze (58)

Marze 

všechny recenze uživatele

Režisér Garrone ve své kariéře střídá sociální dramata s pohádkami. Benigni je zde jak vyžaduje tradice této nejslavnější italské národní pohádky pohádek křehký a dobrosrdečný. Pinocchio je digitální. Má ukazovat touhu každého vytvořit něco lepšího než je naše okolí. Tu obří hlemýždici, která zanechává klouzavou slizovou stopu bych chtěl mít doma. Garrone pohádku odkouzluje a zpomaluje, což samozřejmě neuvítají široké masy. Garrone režijně zbavuje pohádku magična a kouzelnosti a dělá ji méně odsýpavou. Minusem je ponurá popisnost a umělé atelierové prostředí. Vyniknly bídné životní podmínky předchozích generací. Pohádka klade otázky jaký je rozdíl mezi robotem a člověkem, mezi náhlým stvořením Bohem a postupnou evolucí. O pocitech sociálního vyloučení, vracení se ze světa zpět za rodiči a neschopnosti jim vyjádřit lásku a vděk. Žánrově to je směs sociálního dramatu a fantasy. Je zde hodně výchovných řečí a strašení dětí. ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Nedávno jsem viděl Garroneho Pohádku pohádek, jež mě velmi oslovila, a proto jsem se rozhodl jít do kina na Pinocchia, od něhož jsem si sliboval obdobný zážitek, protože samotný námět je vskutku temnou pohádkou. Rozhodně jde o syrovou verzi, která se neštítí zobrazit násilí, týrání zvířat a celkově špatné (nejen) lidské vlastnosti. Některé scény jsou uhrančivé a děsivě podmanivé - viz oběšený Pinocchio či transformace v osla. Příběhově nemá snímek moc čím překvapit, protože se jedná o relativně známý materiál. Oceňuji práci maskérů, kterým se vedle Pinocchia podařilo vytvořit hned několik (více či méně) děsivých postaviček (viz Šnečka a Cvrček). I přes tato pozitiva jsem měl ale stále dojem, že se z toho dalo vytřískat přece jen o něco více. Vizuálně je to krásné, bizarní a děsivé, příběhově už mě to však tak moc nezasáhlo. ()

Reklama

EvilPhoEniX 

všechny recenze uživatele

Temná, loutková a bizární pohádka o Pinokiovi z Itálie. Nevím jestli bych s dětmi na film vyrazil do kina od Disney pohádek to má hodně daleko, ale je to fajn. Vizuálně atraktivní a Pinokiové dobrodružství plné nástrah mě poměrně bavilo. Byť nejsem vyloženě cílová skupina, tak jsem se zabavil a fandové žánru si mohou hvězdu připsat. Příběh****, Akce>Ne, Humor***, Násilí>Ne, Zábavnost****, Hudba***, Vizuál****, Atmosféra***, Napětí***. 6.5/10. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

Záleží, co člověk čeká. Pinocchio byla vždycky divná pohádka, protože to není pohádka. Surové sociální drama o lidech na okraji společnosti, kde chybí snad už jen pohlavní zneužívání dětí, respektive je zde zaměněno za bolestnou přeměnu chlapečků v oslíky, kteří jsou prodáváni na trhu komukoli, na těžkou práci. Příběh s prvky, které dospělý člověk jen tak nedostane z hlavy, jako například oběšení dítěte, surové bití rákoskou učitelem, topení osla v moři, dětská rakev, do které je nutno nějaké dítě dát, osamělost, putování nebezpečným světem, přepadení, podvody, lži, nástrahy a tak dále. V „pohádce“ není radosti a štěstí co by se za nehet vešlo a je zřejmé, že to nebyl ani záměr. Je to sice příběh bezesporu poučný, však svému dítěti bych to v této aktuální formě nepustila. Ale pokud tedy vyřadíme z obecenstva dětského diváka, (ty děcka dneska viděla už všelico, ale tak řekněme šestileté nebo citlivé desetileté dítě bych na to do kina opravdu nevzala), jedná se o vizuálně nevšední podívanou, s krásnou Dariovou hudbou, s kostýmy, triky a parádní výpravou, která pokulhává na zbytečné délce, snímek začne chvílemi nudit, dále jsou otravné neustále opakované fráze a věty, ať už u dvojice zlodějů, nebo vlastně kohokoli, kdo cokoli řekne a třeba slovo Pinocchio zazní asi tři sta krát. Ono to leze na nervy, ne že ne. Roberto Benigni si po vyloženě nepodařené verzi z roku 2002 zahrál tatínka chudého z nejchudších a role tatínků mu prostě mimořádně jdou. Nad ním by se kámen ustrnul. Ztělesnění prosté lásky, velikého srdce i přes hromadu neštěstí, kterou se neustále prohrabává. Z něho to dobré srdce přímo čiší, pohladí po duši i z plátna. Loutka je hezká, obsazení dětí pěkné, odkaz na Karla Zemana zřejmý. Pochmurné, tíživé, nekonečné, přičemž konec náhlý, rychlý, jakoby utnutý. Netuším, jestli by z toho šlo vyrazit víc, mě knižní předloha nikdy nebavila a nějaké ty animáky mi v paměti nechaly jen prodlužující se nos při lhaní. Tohle byl mix Polanského Twista, starších počinů Terryho Gilliama a Tance v temnotách. Matteo Garrone se k tomu postavil čelem a určitě svůj potenciál nepromarnil. Doporučuji se na film připravit, určitě bych do něj nešla v melancholické náladě za upršeného podzimního podvečera, i když… možná jo. Možná zrovna to bude to pravé. Závěrem zajímavost, která se nedávno objevila na sociálních sítích, stránka Kabinetu kuriozit, stran reálného Pinocchia, tedy s dovolením cituji: „Před patnácti lety hledala skupina archeologů poblíž Florencie zbytky etruského osídlení. Koncem prací navštívili místní baziliku San Miniato al Monte, na jejímž dvoře se nachází hrob slavného spisovatele Carla Collodiho (1826-1890) vlastním jménem Carlo Lorenzini. Nedaleko si povšimli malého opuštěného hrobu, očistili náhrobní kámen a četli jméno Pinocchio Sanchez. Požádali tedy o exhumaci ostatků a skutečně nalezli ostatky malého muže s dřevěnými končetinami a nosem, na jedné z protéz nalezli značku se jménem Carlo Bestuldci. Archivy následně odhalily, že pravý Pinocchio se narodil roku 1760 a měřil pouze 130 cm. V osmnácti letech vstoupil spolu s otcem do armády a sloužil zde jako bubeník. Domů se vrátil o patnáct let později jako mrzák – přišel o ruce, nohy i nos. Zde se seznámil s lékařem Carlem Bestuldcim, který pro trpaslíka vyrobil dřevěné protézy. Mladík si přivydělával v místním divadle, kde jej obdivovalo publikum jako provazolezce. Bohužel při jednom z triků ztratil rovnováhu, spadl a se zraněním si nedokázal poradit ani nejlepší lékaři. Později si chudý spisovatel Carlo Collodi, vzpomněl na nešťastného muže jménem Pinocchio, a tak se zrodila pohádka o dřevěném panáčkovi, který chtěl být člověkem. () (méně) (více)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Čo viedlo tvorcu Gomory a Dogmana k tomu, aby nakrútil detský film na motívy dôverne známej predlohy, vie snáď len on sám. Každopádne nakrútil absolútne prefabrikovanú verziu známych scén, s nie príliš úchvatným vizuálom a prapodivnými maskami. V tomto smere určite vedie halucinogénne-dadaisticky vytvorená slimáčia žena a ak ste sa tešili na veľrybu, asi budete so šedého-nijakého výsledku sklamaní. Prečo má film pre deti vyše dve hodiny, je ďalším zvláštnym autorským rozhodnutím, ktoré nechápem. Ako dospelý divák, ktorý sa ocitol v kine ako jeden z mála bez detí, to bolo subjektívne dosť utrpenie. Objektívne ale uznávam rozporuplné kvality tohto filmíku a aj to, že ak by som mal vedľa seba dieťa, ktoré Pinocchio baví, bavil by som sa aj ja viac. ()

Galerie (92)

Zajímavosti (7)

  • Herec Rocco Papaleo, ktorý vo filme stvárňuje postavu kocúra, nadaboval v animovanom filme Pinocchio (2012) postavu Mangiafuoca. (_marduk_)
  • Pinocchiovi roste nos pokaždé, když zalže. Tento fakt tvůrci opoměli ve scéně, kde Pinocchio lže u soudu o tom, co údajně ukradl. (Candice)

Reklama

Reklama