Jiří Trnka: A Long Lost Friend
Obsahy(1)
Dokument Jiří Trnka: Nalezený přítel je vyprávěn pohledem režiséra, který pátrá po osudu Jiřího Trnky, autora filmů jeho dětství, které viděl ve Francii jako malý v dělnickém kině, které promítalo východoevropskou animaci. Při svých cestách do Československa se v pozdějších letech seznámil s Terezou Brdečkovou a společně se snaží nalézt odpověď na otázku, kdo byl Jiří Trnka. Věnují se jeho nesnadným začátkům, ovlivněním českou loutkářkou tradicí, téměř osudově náhodnému přizvání k vedení studia animovaného filmu. Sledují jeho cestu za světovým úspěchem v temných 50. letech až k jeho konfliktu s komunistickým režimem na sklonku života. (Cinemart)
(více)Videa (1)
Recenze (20)
Dokument má prvky detektivního pátrán. Zařadil animační motivy, hrané pasáže, opírá se o zdroje z archivů . V této česko-francouzské koprodukci je hodně pozoruhodných detailů. Kde potkal svou druhou životní lásku, podle níž vyrobil několik loutek, jak za války vyráběl hračky pro své potomky apod. Pobavily mě rodinné historky jako třeba jak milovník rychlých aut závodil s policisty zatímco dcera v autě zvracela nebo jak si zvířata z legendární Zahrady testoval na synovi. Životopisný formát pochopitelně také zahrnuje dobové souvislosti včetně Trnkovy nevole, když po komunistickém puči dosadili do studia kádry místo umělců, a jeho posledního, trezorového titulu Ruka. ()
Čekal bych přínosnější dokument o legendě takového formátu, jakým Jiří Trnka byl. Mě vždycky vadí, když si režisér vylívá nostalgickou náladu a se samotným tvůrcem to nemá v podstatě nic společného. Ale buďme rádi, že vůbec takový dokument v dnešní době vznikl, i když scénář Terezy Brdečkové má taky svoje hluchá místa. Jiří Trnka byla obrovská osobnost, kterou už nikdy nikdo nepřekonal a v rámci loutkového filmu zůstane navždy jeho bohem. ()
Nevím, jestli těch úvah na téma Trnka a tehdejší komunistická moc nebylo ve filmu až příliš, přece jen bez konkrétního osobního svědectví, jak soudruhy a jejich moc vnímal, jsou to trochu jen domýšlené úvahy druhými, ale i tak je dobře, že vzniknul tento další film o Trnkovi: Jeho tvorba i jeho vlastní hlas i postava má vždy nové kouzlo. A také se určitě podařil ten začátek přes vzpomínky bývalého francouzského dítěte na jeden konkrétní film i třeba na ten titulek česk. filmů "konec". ()
Nápadité zpracování přibližuje látku beztak poutavou - Trnkou jsme se bezpochyby dotkli světovosti - zvlášť nápaditým způsobem. Česká průvodkyně Tereza Brdičková, dcera jednoho z Trnkových spolupracovníků v scénáři filmu, na němž se Trnka jakoby podílel, promlouvá výtvarnou i filmovou řečí kolážemi z jeho skrz naskrz autorských filmů. Tato básnivost se přitom snoubí s věcností a střízlivostí. Trnka vystupuje jako princ Bajaja naší současnosti ve vší rozporuplnosti i geniálnosti své neopakovatelné jedinečné osobnosti. ()
Ne že by tenhle film neměl svoje slabiny. Nejvíc mi vadila strojenost rozhovorů Joëla Fargese s Terezou Brdečkovou, ze kterých byla cítit marná snaha o přirozenost, protože předpřipravenost jejich obsahu byla do očí bijící. Na druhou stranu nemůžu popřít, že i přes tahle rušivá místa mě film dokázal vtáhnout do poetického světa Jiřího Trnky. -------- V titulcích filmu uvedeno: český název Jiří Trnka nalezený přítel. ()
Galerie (33)
Photo © CinemArt
Zajímavosti (1)
- Tereza Brdečková na diskuzi v centru RoSa řekla, že na filmu pracovali 7 let. (Lukrecie)
Reklama