Hrana zlomu

Film evokuje jedinou otázku: proč si chtěl Emil Křižka natočit horor? Protože při nejlepším smířlivém smýšlení je to jediný žánr, kam bych tuhle ptákovinu mohl zařadit. Asi si Kozub potřeboval vylepšit rozpočet v covidových letech. Co je labilního na postavě Pavly Gajdošíkové? Petr Panzenberger je podle mě nadabovaný hlubším a mužnějším hlasem. Zatímco příběh ve vile mi dával smysl a šlo s ním něco ukuchtit, nesmysl na statku nepatří do kinematografie. Kluci z party okolo Míru, sorry jako. (19.08.2023)

[vzpomínky na LFŠ] Chvályhodný pokus zkusit tady něco, co tu nemá skoro žádnou tradici a o co se tu doposud pokoušel na nějaké úrovni akorát Roman Vojkůvka, od jehož posledního filmu je to bohužel již více než deset let. Je to více proof-of-concept než plnohodnotný film a nejvíc mě na něm zaujalo, jak se z pro mě nepochopitelnýho důvodu vyhýbá lokálnímu zasazení jakkoli očividně vychází z tradice hixplotací a české prostředí pro takový žánr má rozhodně mnoho zajímavých kulis. (03.08.2022)

(6,5/10). Emil Křižka je neskutečně originální režisér a vždycky rád podpořím takové tvůrce. Hrana zlomu rozhodně není horor jako každý jiný. Nazval bych jej takovým českým Majákem. Sledujeme beze slov kompozici hrůzných a místy až šílených záběrů, které tvoří děsivě uhrančivou kompozici. Hrozně se mi líbil způsob střihu a práce s vyprávěním příběhu. Nahodilé, ale promyšlené odkrývání detailů je krásný způsob, jak si divák může sám krásně dosazovat střípky do této prapodivné skládačky. Postavy místy až karikatury byly sice povrchově prokreslené, ale stejně se dostaly divákovi hluboko pod kůži. Ještě ucelenější nepříjemný pocit ve vás vyvolá hra zvuku a hudby, která je asi to nejlepší na celém filmu. Štepán Kozub mě jenom ujistil v tom, že je to nesmírně šikovný klučina, který si vybírá zajímavé projekty. Chvíli jsem měl problém zvyknout si na jeho vážnější podání, ale po pár minutách už to šlo samo. Hrana zlomu je spíš artové dílo, které ocení náročnější diváci. (26.02.2022)

Příběhová skládačka je sice působivá, ale v tomto případě si její vhodností nejsem úplně jistý. Některým scénám by přímé pokračování slušelo, takto se ze zajímavě rozehrané situace rychle odchází a ta nemá čas doznít. Naštěstí to neplatí vždy, třeba nemocnice, nebo propuštění, doznívají ještě hodně dlouho, na čemž mají velkou zásluhu výborní herci. Těžko totiž v těchto scénách odhadnout, co se odehrává v hlavě Štěpána Kozuba a Pavly Gajdošíkové, co udělají dál. Barva a chlad jejich světům sedne, vizuální pojetí celkově je na solidní úrovni, zvuk znepokojivé atmosféře ještě pomáhá. 65% (17.11.2021)

Líbila se mě hra s divákem. Film se před svou polovinou zlomí a začne s vysvětlováním situací z první poloviny, které byly úmyslně podávány z určitého úhlu, aby diváka zmátly. Film je mnohem chytřejší než se na první pohled zdálo. 70% a zároveň uznání, protože podobný film jsem u nás prakticky neviděl. (18.01.2024)