Režie:
Sofia CoppolaScénář:
Sofia CoppolaKamera:
Lance AcordHrají:
Bill Murray, Scarlett Johansson, Akiko Takešita, Anna Faris, Giovanni Ribisi, Takaši Fudžii, Nancy Steiner, Kei Takyo, Makisuke OkamuraVOD (3)
Obsahy(2)
Jak se asi řekne japonsky „Stojí to za..."? Moderní Tokio ve své supervelkoměstské anonymitě. Agresivní, pulzující, nevšímavé, fascinující, zábavné i odtažité... Cizí – alespoň pro dva Američany, kteří se tady náhodou ocitnou ve stejnou dobu – a ve stejném hotelu. Herec Bob má v Tokiu natáčet reklamu na whisky, o hodně mladší Charlotte doprovází manžela fotografa. Oba si tady připadají ztracení, nerozumějí jazyku, kultuře; oba mají spoustu času – a oba trpí nespavostí. Náhodné setkání, pár společných dní a pocit blízkosti pomáhají oběma překlenout osamění v neznámém prostředí – a možná oba dva získají i něco navíc... (Česká televize)
(více)Recenze (1 222)
Film,u kterého se velmi těžko určuje ona škatulka a žánr,osobně bych řekl,že je to romantické drama s komediálními prvky.Příběh dvou lidí,kteří jsou si věkově poměrně vzdálení a najdou si k sobě cestu v,dosud pro ně nepoznané,Japonské kultuře je úžasně citlivě a příjemně napsaný,skvěle režírovaný((po kompak Sofia Coppola zdědila kvalitní režisérské geny?) a geniálně zahraný.Bill Murray je opravdu skvělý herec a je opravdu velká radost ho sledovat.Ze Scarlett Johanson roste opravdu vynikající herečka a myslím,že se na každou její roli budeme těšit víc a víc.Jejich pomalé přibližování se k sobě a zžívání se s Japonskou kulturou je opravdu příjemné a v pravém slova smyslu krásné sledovat.Každý detail a každá věta má svůj význam a režisérka divákovi vše servíruje patřičně pomalu,aby nasál onu atmosféru a začal dýchat s oběma hrdiny a ztratil se v překladu.A daří se jí to excelentně!Na druhou stranu není tenhle film jednoduché sledovat a tudíž není pro každého.Někdo se poveze na vlně pohody a cizí kultury,někdo na vlně deprese a smutku.A o tom výběru a přístupu to právě je.Já měl z obojího trochu a celé jsem si to výsostně užil také díky skvělým hercům,takže dávám 90% a v překladu jsem se prosím neztratil. ()
Na tenhle snímek jsem měl možnost kouknout už před pár lety, ale nechtělo se mi do něho jít z jediného důvodu a to je ten, že jsem se bál, že bych v poměrně nízkém věku nedokázal ocenit jeho kouzlo.Tak jsem počkal pár let a lehce jsem si představoval závěrečnou scénu o které jsem četl něco co mi utkvělo v paměti celých šest a těšil se až jí konečně spatřím.A když ten moment konečně přišel, cítil jsem v mrazení v zádech a věděl jsem, že vidím něco nádherného a přesto obyčejného.Ale i zbytek filmu nabízí několik nádherných okamžiku jako první setkání Boba a Charlotte, nádherné zobrazení osamocení a ztracenosti či záběry z oken.Murray a Scarlett Johansson podávají nádherné výkony, které nepůsobí vynuceně.Od filmu dostanete přesně co slibuje název Ztraceno v překladu. ()
Emoční, ne příliš pozitivní, jako v kostce, smutné. Pro mě úžasný film s klubovkovým námětem. Dva osamělí lidé v hotelu daleko od domova, kdy si každý z nich řeší ať už práci, blízkou budoucnost i čerstvou minulost. Oba hlavní herci k sobě skvěle pasovali a jejich smutek a černé oděvy byly v kontrastu se šílenými kýčovitými Japonci jako pěst na oko. Výborný film, klidný a neubližující. ..co jí asi pošeptal do ouška při loučení..? ()
Koncentrovaná filmová poezie ()
Výborné! ()
Dva dny jsem to nechal uležet v hlavě a musím říct, že mě to nenadchlo, ale některé scény mám stále vryté v paměti... Asi jsem si přál jiný konec :) ()
v roce 2004 asi místním komentátorům nevadil nemalý věkový rozdíl mezi hlavními hrdiny nebo ani slabý příběh. v podstatě jsem se na film koukla jen kvůli nádhernýmu japonsku a soundtracku. [now playing: "kaze wo atsumete" - happy end] ... 平和 ✌🏻 ()
Pro mě znamená Ztraceno v překladu synonymum ke krásnému, něžnému,citlivému až křehkému filmu. Bill Murray je pan herec a Scarlett je tiež velmi přesvědčivá, holt má holka nakročeno k velmi světlé budoucnosti..:) Nevim, jak u vás, ale tenhle (ne)obyčejný příběh z japonské metropole patří k mým "srdcovkám". ()
Kvalitný scenár podporený výbornými hereckými výkonmi = jeden z najlepších filmov posledného obdobia. Najlepšie hlášky vyplývajú zo scén, keď sú hlavní hrdinovia konfrontovaní s odlišnou japonskou mentalitou... ()
Ten, komu se tenhle film nelíbil, nemá srdce. Ohromně dojemný a lidský film. jo a abych nezapomněl: "For relaxing times - make it Suntori time". ()
Je to geniální, protože se tam nic převratného nestane a přesto se člověk ani trochu nenudí. Kamera je super, střih taky a celé to působí tak realisticky, že až někdy budu v tokijském hotelu, bude to jako de ja vu. ()
Už je to nějakej rok, co jsem viděl Lost in Translation poprvé. Vzpomínám si, jak jsem po skončení projekce zašel do jednoho jazzového báru, dal si whisky s ledem a hodinu přemýšlel o všem a vlastně o ničem. Ty chvíle jsem si neuvěřitelně užíval. Dnes jsem ten pomalý, takřka rozjímající film zkoukl podruhé. Při pohledu na Johanssonku se mi vždycky vybaví čínská instantní slepičí polévka, pěknej obal, ale jinak umělotina bez chutě. V dramatu Sofie Coppoly je ale neuvěřitelně přirozená a krásná a se skvělým Billem Murrayem tvoří fungující dvojici nejisté holky na startovní čáře manželství a zralého muže, který už dobíhá a pomalu ztrácí dech. P.S. Horečka nehorečka, už vím, jak strávím dnešní večer ;-) ()
Už dlouho se mi nestalo, aby mě nějaký film o půlnoci naprosto dostal...Oceňuji výborné výkony hlavních protagonistů, náhled do dnešního "globalizovaného" Japonska a úderný situační humor..Tato záležitost je opravdu osvěžující záležitostí, i když se na první pohled netváří optimisticky..Paráda. ()
Někdy je na filmu nejzajímavější to nevyřčené. Například komentář dvou týpků sedící předemnou v kině, který sem nezaslechl, protože mluvili přliš potichu. Nikdy nepublikované režijní poznámky, vysvětlující některé detaily z osudů postav, nebo útržkovité části děje, jenž se však do filmu nedostaly. U knih bývá informace "v pozadí" schovaná v poznámkách pod čarou. Ztraceno v překladu je ideální pro ty, kteří raději vychutnávají právě takové kouzelné detaily ve filmové podobě. Krásně něžně smutně nenápadný příběh o náhodném přátelství dvou američanů v jednom Tokiu... ()
Příjemný minipříběh s hezkou kamerou a milými herci ()
Sofia Coppola vytvořila neuvěřitelně nádherný snímek, ve kterém dokázala dovézt k dokonalosti atmosféru Japonska resp. Tokya. Fantastické výkony herců, samozřejmě speciálně Billa Murryho, výborný soundtrack a TA atmosféra Japonska pro cizince, prostě výborné. Na tenhle film bych mohl pět samé superlativy donekonečna. Čili už jen v krátkosti - 100%. ()
I když o čemže to vlastně bylo?? ()
Jaké hodnocení můžete dát filmu, který začíná záběrem na pozadí Scarlett Johansson? Plné, jak jinak. Ale důvodem je také skvělý příběh o dvou osamělých duších v přelidněném, pro ně cizím Tokiu. Tragikomické herectví Billyho Murraye si užíváte a modlíte se, abyste jednou taky nevybírali ten správný vínový koberec do své pracovny. Ztraceno v překladu je krásný film o osamělosti, špatných volbách, karaoke a hlavně přátelství. Když už jsem myslel, že se rozloučí bez větších gest u výtahu, bylo mi jich strašně líto. Během minuty odbýt tolik společných zážitků? A pak přišla ta ulice, kdy jsem si říkal, že přesně tak to má vypadat... ()
Film má něco do sebe... 60% ()
Nikde to Scarlett nesluší tolik jako tady. ()
Reklama