Válka o fazolové pole

Prostě jsem se na ten boj jedince s tlupou nějak nenaladil. Nicméně čistá filmařina, okouzlující scenérie, neohledění herci. Zajímavost: REDFORD je v prvé řadě velice zajímavý člověk, hodně přemýšlivý a pokorný, nesmírně pracovitý a sečtělý, a potom i výborný herec, kterého ale hlouběji film zajímá než hvězdy podobného kalibru. Proto taky pořádá kursy pro filmaře, i začínající, kde se jim věnuje s obdivuhodnou pozorností a trpělivostí. A určitě i solidní režisér, avšak bez nějakých výrazných filmů. (01.06.2010)

Nenápadný film, který mísí pohádkové s klasickým příběhem o jednotlivci, jenž se vzbouří proti nespravedlnosti. Robert Redford zřejmě nečekal, že Válkou o fazolové pole vzbudí nějaké pozdvižení, ale natočil si ji pro radost, která je cítit z každého okénka... a Christopher Walken je v hlavní záporné roli prostě skvělý. (16.01.2005)

Reziser Robert CervenyFord /Ordinary People, Zarikavac Koni/ natocil vyborny film o zavlazovani pola a o tom, ako tato nevinna aktivita spusti lavinu na to nadvazujucich udalosti, ktorych je divak priamym svedkom. Vitzualna stranka filmu je genialna, CervenyFord ako reziser si dal zalezat na kazdej jednej scene. Obycajne dialogy prevazuju, to dodrzuje aj tento film. A ked si zoberiem kvalitnych hercov ako Richard Bradford /V Zajeti ledu 1993, nezvestny 1982/, dalej skvelu Soniu Braga /Hranice Smrti 2006/, rovnako vybornu Melanie Griffith /RKO 281 z roku 1999, Nejsem Blazen 1994/. Plus nesmiem opomenut ani Juliu carmen /Silenstvi 1994/. Hranice fantazie a reality sa casto prekryvaju, tazko je zistit co je fantazia a co uz realita. Fascinujuce, zaujimave, genialne zrezirovane, vynimocne : 89 % (04.11.2017)

I když jde o „zájmy lidu“, nemusí se ještě nutně jednat o levicové dílo. Příběh spíše dýchá jakousi donquijotskou sentimentalitou. --- V jednom z projevů to film říká skoro polopatě. Ony jsou dva druhy chudoby. Jedna je ta tradiční, daná nízkou úrovní polytechnického vzdělání, investic a inovací. Je to stagnace, která nepostrádá jistého prvku stability a starosvětského šarmu. Druhý typ chudoby nastává, když se do starého světa vřítí ten moderní, s technologiemi, investicemi a přistěhovalci, a původní obyvatelé do toho vlaku neumějí dost zdatně nastoupit. Když se to stane Indiánům, Palestincům nebo jihoafrickým černochům, které nemáme denně na očích, uroníme slzičku. Když cikánům, které arci na očích máme, máme je za parazitní a zdegenerovanou chátru. --- Ostrůvek starobylého hispánského osídlení a kultury v Novém Mexiku stojí tak někde uprostřed; jeho bilingualita je charakteristická. Obyvatelům svérázné a pitoreskní vesnice Milagro hrozí semletí modernitou a Redford nám jejich příběh líčí s neskrývanými sympatiemi a notnou dávkou mystické poezie mizejících časů. --- Film je tendenční a svým způsobem idealizující (on ten pokrok do Milagro nakonec dorazí, nedělejme si iluze), na druhou stranu je příjemně zdrženlivý. Snadno by se mohl zvrhnout v obdobu laciných westernů, kdy mocný rančer terorizuje chudé sousedy, ale tuhle mez příběh nepřekročil. Až tak divoký Západ už není. Při vší naivitě ukryté v pozadí si můžeme užít hezký příběh, rázovité charaktery a folklór, nepřecukrovaný happy-end. Má to tuzemskou obdobu ve Vesničce střediskové, ale tenhle Redfordův opus je neporovnatelně hlubší, stylovější a méně lže. (23.09.2011)

Jeden by neřekl, jaké pozdvižení dokáže nadělat jedna zasetá myšlenka resp. klíčící fazolka. Umlčet resp. udržet obyčejné lidi v nevědomosti, není zase takový problém. Ten nastává až v okamžiku, když se proti vám postaví samotný duch (patron) vesnice. Potom stačí fouknout a ......než se jeden naděje, v místním koloniálu jsou jednoznačným hitem sezony patrony a místní sveřepý businessman zavile vyje do krajiny a rozkopává plaketu s golfovým hřištěm. Místní usedlíci mají totiž tuze tuhej kořínek a ikdyž to z počátku tak nevypadá, dokážou držet zatraceně při sobě. Tendenční a romantizující resp.idealizující? Zcela určitě. Na čí straně jsou sympatie R. Redforda, není potřeba dodávat. Na druhou stranu, jak bychom mluvili, být v kůži místních starousedlíků. Pokud se vám podaří přenést přes tu jistou předpojatost, dostane se vám příjemně lidského, poeticko-mystického příběhu, o svérázných lidičkách jedné zapadlé mexické vesničky, kde zákony fungují poněkud jinak, než je měšťák navyklý. To není zase tak málo. Málem bych zapomněl. Pár užitečných rad, pokud byste náhodou, někdy v budoucnu, zamířili do Milagra resp. se ubytovali v přepychovém vzdušném apartmánu u J. Mondragona. Pište si. Pokud budete potřebovat nějakou ojetinu, „značka spěchá“, řekněte si Ch. Walkenovi. Nespěte v posteli s hlavou na západ, pokud tedy nechcete dostat žaludeční potíže. Schovat boty, pokud nestojíte o přítulné škorpióny. Venku v kadibudce se nenaklánět dozadu, pokud tedy netoužíte potom, aby se vám varlata skřípla pod prkýnko. Máte to? Neděkujte! Znáte to, od té doby, co jsou peníze....[To golfista: čekal bych, že budeš kopat za druhou stranu. Každý další golfový plácek se přecí hodí (a)nebo ne? :-)]. (21.12.2013)