Svůdná krása

Bertolucci musel mať krásne detstvo a dospievanie. V jeho filmoch má totiž ten vidiek s krásnymi ženami, kvetmi a vôňou slamy až éterický charakter. Toto som videl až po Dreamers. A dodnes oceňujem spôsob ako je tu snímaná Liv Tyler. Ako dievča do ktorého sa nejde nezamilovať. Viem, že ako žena sa mi nikdy veľmi nepáčila. Tu som sa na ňu ale nevedel vynadívať. Ono Bertolucci bol vždy tak trošku fiškus. Ale to ako jeho sexuálna otvorenosť korešpondovala s krásne nasnímaným prostredím, dodávalo jeho dielam nezabudnuteľný charakter. Pričom treba povedať, že toto rozhodne nie je, jeho najlepšie dielo. (06.03.2021)

Z nějakého důvodu řadím tenhle snímeček mezi své nejmilejší. Je to jeden z těch bezdějových filmů, kterým stačí jen atmosféra, aby divákovi učarovaly. U Stealing beauty mám téměř pocit, jako bych seděl na zahradě na vyřezávané lavičce, bosýma nohama čechral trávník a spolu s Jeanem Maraisem z povzdálí pozoroval ty malé bezvýznamné příběhy všech obyvatel onoho toskánského sídla.. prostě pohoda, jazz. Na příjemně namíchaném soundtracku zazní mj Portishead, Hoover, Hole .. a také časem ověřené goldies Niny Simone, Billy Holiday či Stevieho Wondera. (14.12.2007)

Svůdná krása je film, jehož prostřednictvím jsem si zamiloval Toskánsko. Ať se na něj podívám v kteroukoliv roční dobu, tak líně příjemná atmosféra mě vždycky aspoň na chvíli pohltí a mám pocit, že venku koncertují cikády a ve stínu olivovníku se kochá jsoucnem Liv Tyler, jak jí táta Steven stvořil. (16.07.2013)

Čechovovsky laděný, lyrický film o hledání otce si mě jednou provždy získal. Částečně také proto, že moje první láska byla velmi podobná Liv Tyler, ale především proto, že se jedná o jednu z mála povedených adaptací literárních děl. Jeremy Irons předvedl svůj tradiční standard, děj je zasazen do kouzelných exteriérů italského venkova a vše doplňuje výborná hudba. (16.04.2007)

Nepochybuji, že Bertolucciho Svůdná krása je tím nejhlučnějším okamžikem ozvěn těch nejtišších písní Bilitiných, pro něž žádné zemské hranice neplatí: „Krásná lodi, jež jsi mne sem vezla podél břehův iónských, zůstavuji tě třpytivým vlnám a lehkou nohou vyskakuji na břeh. Vrátíš se do země, kde dívka jest přítelkyní nymf. Nezapomeň poděkovati neviditelným rádkyním a přines jim v obět tuto větévku, již jsem utrhla vlastníma rukama. Byla jsi borovicí na horách, a mocný Notos roznícen otřásal tvými jehličnatými větvemi, tvými veverkami a ptáky. Nechť Boreas tě nyní vede a žene tiše k přístavu, černá lodi, provázená delfíny za příznivého vlídného moře.“ (10.10.2011)