Na tenkém ledě

Když jsem zjistil, že Netflix připravuje sportovní seriál, tak jsem věděl, že se na něj dřív nebo později podívám. Tak nějak jsem čekal, že to bude další z řady sportovních počinů, který správně nadávkuje všechna ta klišé a bude dobře bavit, i když nepřinese nic objevného. Ale pletl jsem se, začal jsem kvůli sportu, ale zůstal kvůli tomu okolo. Krasobruslení není zrovna můj sport, ale myslím, že ho zvládli ukázat skvěle a zajímavě. Slabší to bylo s lyžováním, ale o to tam vlastně nešlo a spíš se o něm jen mluvilo. Sportovní linka byla vlastně vcelku předvídatelná, ale ani to nevadí, protože je to vynahrazeno dostatečně zajímavým příběhem postav. Postavy jako Kat a Carol jsem ještě asi jinde neviděl. Já toho moc o bipolární poruše nevím, takže nedokážu říct, jak moc dobře je to tady zobrazeno. Ale díky tomu mi to rozhodně dalo víc než jsem čekal. Problémy s duševním zdravím jsou určitě něco, co si zaslouží větší pozornost. A jako bonus mě bavilo se sledovat Kayu Scodelario, která si po Effy ze Skins připisuje další zajímavou postavu. (05.01.2020)

Po prvych 4 hodinach vkuse: Moje nove guilty pleasure. Vsetci herci sa na svoje postavy hodia, Jenn tej drame obklopujucej hlavne sestry dodava zabavnu iskru a zvlast predstavitel Justina je ako zalubeny rich-manwhore-goodguy-actinglikeadick nieco co mi zda sa na obrazovke chybalo. Malokde sa o to tvorcovia snazia a este menej kde taku postavu spravne vybalancuju, ze nie je prilis na cezdrzku. Akykolvek happyend, ci uz vztahovy alebo sportovy, sa zda byt silne nepravdepodobny, ale drzim im vsetkym palce. A len lutujem ze rano vstavam, inak by som hned sledovala dalej. (06.01.2020)

Z toho, jak se drtivá většina postav snaží ze všech sil si podělat život, mě bolí žaludek. Devastující podívaná. Pitomé je, že nejen kvůli silnému námětu. Ten všudypřítomný patos a otravná doslovnost tomu nesluší, nadstavbové vedlejší linky jsou v podstatě zbytečné, osekat stopáž alespoň o dvě hodiny by celek potřeboval jako sůl. Je opravdu škoda, že seriál o umění je natočený mechanicky, bez citu pro náznak, empatii. Když nic jiného, je ale vtipné o Spinning Out přemýšlet jako o fanfikci o Tesse Virtue a Scottu Moirovi. Přičemž shlédnutí jakéhokoliv jejich vystoupení je lepší využití času nežli věnování se tomuto nedodělku. (14.01.2020)

První díly vypadaly slibně, na krasobruslení se hezky dívá. Ale nakonec to vůbec o sportu nebylo a z děje se stala nastavovaná kaše plná slz, hysterických výkřiků a oduševnělých poselství. Přibývalo postav, které nikoho nezajímají a bipolární poruchou v seriálu včetně hrdinky trpěl snad každý. Nespočetněkrát v seriálu zazní "I'm sorry for that" a nebo "can we talk", repetitivnost a předvídatelnost situací je nesnesitelná. Přitom by se zápletka krásně vešla do jednoho filmu. Sportovní kariéra, stresy v rodině, zdravotní problémy, cesta Black Swan k vysněnému Kenovi. (21.02.2021)

Ale jo, docela to šlo. Na krasobruslení se kouká vždycky dobře. Příběh průměrný, ale nějak mě to dokázalo vtáhnout a celou sérii jsem zkoukla za dva dny. Musím říct, že mě trošku mrzí, že Netflix seriál zrušil po první sérii, podle mě existuje mnohem více mnohem horších seriálů, ktteré mají více sérií... (04.02.2020)