Láska pod kapotou

Vyborna vec. Krasne civilne, obdivuhodne citlive a rovnko tak vtipne a pocas zavodov vkusne adrenalinove. Toto nie je tradicny dokument a pokojne ho vdaka jeho pribehovosti a dramaturgickym oblukom zvladnu aj divaci mimo tradicnej cielovky. Velmi pekna praca a jedna z najlepsich tuzemskych "filmovych" dvojic za dlhe roky. (25.08.2021)

My se prostě nechceme snažit pochopit lidi, kterýma pohrdáme a se kterýma odmítáme soucítit, protože jsou podle nás hloupí "na základě jakési volby". Minimálně odmítáme přijmout, že k těm fotkám na koncertech "vlasteneckých kapel" a k plackám s přeškrtnutou mešitou vede komplikovaná životní cesta, mnohdy dlážděná pohrdáním nebo jen nepochopením ze strany intelektuální či názorové "elity", kterou si může projít každý druhý soused od vedle, do kterého bychom takovou "blbost" přece nikdy neřekli. Postavit ten film přesně takhle, jak ho Miro Remo odvyprávěl, bylo naprosto klíčové. Nehledě na to, že je to audiovizálně zábavné a protkané perfektními leitmotivy. (03.01.2022)

Trochu víc než variace na oblíbené téma: Kdo může za můj podělanej život. Jarda chce tvořit něco pozitivního a neutopit se v alkoholu jako táta. Výborně zpracovaný dokument, který dává zapomenout na suchopárnost a působí jako kompletně hraný film. Divák může vstoupit do Jardova světa, do světa někoho, kdo se rozkmotřil s rodinou, protože nejspíš obě strany se zabejčili natolik, že zadupali do země možnost dohody a teď se vláčí po soudech. Přitom na jedné straně, on by stál o hezké vztahy, ale nedokáže překročit svůj horizont. Jak to bylo doopravdy s údajně ukradeným autem těžko říct. Každopádně Jarda neustupuje a pere se nejspíš celkem zbytečně. Uzavírá si tím víru v budoucnost, protože líp už podle něj bylo. Na konci smutná pachuť z toho, že na takto zacyklených lidech si živí kariéru ti, kdo dokážou najít zástupné viníky – viz popěvek od Ortelu. Podobně i Jardova matka – syn nemohl za komunistů na obor, který ho strašně lákal, páč neměl správný původ, ale stejně bylo za komunistů líp. (01.09.2021)

Vždycky považuji za příjemný divácký zážitek, když něco rozkoukám s nulovým očekáváním a pak o tom dva týdny vyprávím, v tomto případě na to vzpomínám i po půl roce. Láska pod kapotou je mimořádně dobře natočený dokument. Závodění je zábavnější než v Rychle a zběsile (Jitka válí), protože je reálné a bolí každý ohnutý plech, který bude nutné zase spravit. Jaroslav má obrovskou duši, do které se vejde víc, než by předsudky dovolovaly. A jeho interakce s maminkou a rodinou si nezadá s Dědictvím od Věry Chytilové. Až na ty chybějící miliony :) Pěkná sonda někam, kam nezavítáme každý den a je to pohodová zábava, u které se dobře přemýšlí o tom, kde kdo vlastně v životě jsme ukotvení a jak s tím umíme žít. (10.12.2021)

Miro i Remo proste vedia! Super práca s muchami. Tie slúžia ako metafora problémov. Mucha ako niečo otravné, ktoré by sme najradšej tu a teraz zlikvidovali. Často sa nám to však nedarí a ak áno, čoskoro príde ďalšia. Je to večný kolobeh. Presne ako situácia nášho protagonistu. Jeho problémy sú ako muchy. Stále sa vracajú a neraz možno aj tie isté. Muchy ako démoni jeho minulosti i prítomnosti. Vyrovnávanie sa s minulosťou, dobrý nostalgický soundtrack, už tradične umný strih a dobré postavičky zo života. (20.09.2021)