Podzemka

Nejlepší části z tohoto filmu jsou, když někdo někoho honí (nehledejte v tom žádný dvojsmysly). Ať už jsou honičky pěší (a na kolečkovejch bruslích) v chodbách a vestibulech metra nebo honička mezi Peugeotem 205 GTi a Mercedesem W126, která je na úplnym začátku. Zbytek je akorát hromada keců a marná snaha o to, aby film vypadal tak nějak umělecky a nezávisle. Jinak Christopher Lambert je dost otřesnej, Isabelle Adjani taky nic moc. Z herců byl asi nejlepší pan štábní Michel Galabru typicky v roli fízla. Můj oblíbenec Jean Reno má jenom vedlejší roli a ještě navíc skoro celou dobu, kdy se vyskytuje na obrazovce, akorát do něčeho bubnuje. Než to vidět znovu, tak snad radši budu 104 minut jezdit metrem. (03.04.2013)

Když si člověk na tento film udělá čas, dá si sklenku whisky s ledem, pustí si ho pozdě v noci za tmy na svém domácím kině (ne na PC), musí dojít k jednoduchému zjištění, tohle je kultovní film. Nejsem příznivec crossoverů, postmoderních postupů ve víceúrovňovém čtení nebo v různých odkazech na jiná díla, ale zde mi to nevadilo. Dojem na mne udělala rozverná podívaná na excentrické až nihilistické postavy žijící v pařížském metru symbolizující alternativní undergroundovou společnost._____Více než příběh je tady ale důležitější tehdy nový vizuální styl "cinéma du look" s technicky brilantní mizanscénou. (Velký Gatsby zdraví, ale nebyl to Hollywood kdo objevil tento filmový vizuál vycházející z reklamní estetiky, nýbrž Francouzi v 80. letech v čele s Lucem Bessonem.) Z filmu dýchá kreativita a invence tvůrců. Fandy glamour by mohl zaujmout jeden z prvků "cinéma du look" a to extravagantní účes Isabelle Adjani - provokativní pankáčský irokeze. 👍 Produkce: Les Films du Loup (03.09.2017)

Stopáží trošku přepísknutý cyber punk s příjemným nadhledem a neodolatelným Christophe Lambertem, který se filmem pohybuje s naprostou elegancí a nonšalancí. O pátrání zde ani tak nejde, jako o svět lidí v chodbách metra, o lásku a o hudbu. „Guns don't kill people - People kill people!“ Líbí se mi stylizace, onen pobavený nadhled, některé hlášky i ony tři písničky. (31.08.2013)

Už v svojom prvom filme predviedol Besson úžasný cit pre výber hereckých predstaviteľov, ale SUBWAY je až preplnená galériou fantastických postavičiek z podzemia. A hoci okrem opäť veľmi výrazného hudobného vkladu Erica Serru v tom filme nič poriadne nedrží pokope, sledovať ich by ma bavilo ešte aj dlhšie. (25.09.2015)

Diskopříběh v akčnějším balení. Soukup a Bessonem si mohou podat ruce, protože oba natočili ve stejný čas sobě podobné zrůdnosti, jen u nás jsou hrdiny učňové a ve Francii nezávislí umělci. Besson má větší rozpočet a tak si může dovolit zobrazit umělce jako "action heroes" v čele s Bessonovou personifikací jeho duše na plátně Lambertem. Scénář je v podstatě snůška těch neotřepanějších kliše poskladaných halabala dohoromady (krásná dívka milující peníze, avšak v srdci pořád čistá, smrt jako dovršení uměleckého díla - to daleko lépe využil Aronofsky v Černé labuti), Serra si může podat ruce s Michalem Davidem, co se týče hudby... (23.05.2011)