The Crazies

Ač často plivu na hororové remaky, tady jsem upřímně moc rád. Noví Crazies jsou oproti svému předchůdci mnohem mnohem lepší. Tato původní romerova klasika je zaměřená dvěmi směry, zaprvé máme zde vojáky, kteří přijeli zajistit jedno malé městečko a s nimi zde dostáváme pohled i na tým vědců, kteří se snaží nalézt lék. Druhá linie je skupinka 5 lidí, kteří se snaží dostat z obklíčeného města. Herci za moc nestojí a film postrádá jakékoliv napínavé scény. Jako jednoznačného vítěze tedy volím snímek z roku 2010. (18.12.2010)

To ze Romero se do vetsiny svych horroru snazi vecpat kritiku spolecnosti je vec obecne znama. V Crazies se pustil do armadni masinerie a to opravdu poradne. Je zajimave, jak moc tenhle ctvrty Romeruv rezijni pocin pripomina NOTLD. Pri havarii letadla se do vodovodu maleho americkeho mestecka dostane nova bakterialni zbran, zpusobujici vselijake zmeny chovani u infikovanych lidi. Zmeny samozrejmne k horsimu, castym symptomem je silenstvi a chut vsechny ve svem okoli povrazdit. Role jsou na zacatku rozdelene pomerne jasne, ale v prubehu filmu se ukazuje, ze nic neni cernobile a vojaci v bilych oblecich a plynovych maskach, slepe poslouchajici jakekoli rozkazy, jsou pro hrdiny casto vetsim nebezpecim, nez nemocni. Pribeh je tedy pomerne zajimavy a nepostrada silne momenty - predevsim uvodni scena je genialni a vyrovna se dovadeni mezi maminkou a dcerkou ve sklepe v NOTLD. Bohuzel, film ma i par masarek. Predevsim zdlouhavost a utahanost nekterych scen obcas spolehlive uspava, vystrihnout par minut by jiste neskodilo. A jak bych par minut vystrihnul, tak bych natahl konec, ktery je klasicky "Romerovsky" nezvladnuty. (07.11.2005)

Jeden z prvých filmov dnes už kultového režiséra. Síce film nie je o zombíkoch, ale nesie podobné znaky ako Night of the Living Dead (1968) a o desať rokov starší Dawn of the Dead (1978), ktorá ma neskutočne bavili. To znamená, že nevsádza na prepracované gore efekty a krv, ale skôr na psychlogické a morálne rozpravy o ľuďoch v danej situácii, tento krát v meste v karanténe. Bohužiaľ od snímku som čakal mnoho, ale dostal som málo. Nechápem vysoké hodnotenie tohoto snímku a ja musím hodnotiť, tak ako hodnotím, keďže Romerove snímky ako Diary of the Dead (2007), alebo Land of the Dead (2005) ma oveľa viac bavili. Som zvedavý, či rovnomenný remake - Crazies, The (2010), prekvapí, alebo nie. (08.03.2010)

Surový film bez špetky slitování a kousku naděje. Romero rozehrává svoje typické téma hrozby epidemie a chování lidí v extrémních situacích. Vojáčkové jsou skvělý vymaštěncí , likvidační scény skutečně povedené a atmosféra pro mistra typicky beznadějná. Nebýt tolika hluchých míst dal bych maximum. Tentokrát to má u mě George za pěkné 4*:-))Více TU (11.01.2009)

Moje druhé setkání s Georgem A. Romerem, tvůrcem kultovní Noci oživlých mrtvol (1968), mi jenom potvrdilo, že pokud jsem i v jeho zmíněném debutu vnímal mnohem víc, než pouhý „béčkový horor o zombících“ a sice rovněž něco jako politické podobenství o společenském marasmu a návalu těžkých deziluzí, jakými si koncem 60. let prošla společnost v mnoha zemích světa, můj pocit nejspíš nebyl zcela mimo mísu. Tentokrát Romero udeřil ve své politicko-kritické vrstvě žánrového snímku ještě tvrději (svým způsobem i průhledněji) a rozehrál v ději o šířící se neznámé nákaze obrovskou bezmocnost na všech frontách: od vysoce postavených politických zástupců až po civilní obyvatelstvo, v euforii bouřící se proti nařízení bezpečnostních složek a zásahům státní armády. Chaos, který vládne v oné fikci mezi lidstvem i ve státě, se spočátku jakoby přenášel i na diváka a chvíli mi trvalo, než jsem se pocitově se naladil na onu atmosféru (která probíhala v poněkud jiném duchu, než jsem původně čekal) a taky se pořádně zorientoval v dění naplněném celou řadou pestrých motivů od vědeckého skoumání až po tragickou romanci uprostřed onoho společenského pekla. Osobně bych asi The Crazies moc neoznačil za horor, alespoň na mě s výjimkou úvodu tento film jako horor ani nepůsobil, ale jako sci-fi thriller s napínavou akcí, postupně houstnoucí paranoidní atmosférou i výrazným přesahem na mě fungoval bezchybně. Ačkoliv můj zážitek z Romerovy prvotiny zůstal nepřekonán, i tento snímek má pro mě dostatečné množství nesporných kvalit a taky zajímavých podnětů, kvůli jakým ho mám chuť časem vidět znovu. [90%] (03.12.2021)