Karel

Portrét umělce jako starého muže. Olga Špátová zachytila poslední okamžiky Gottova života v střídmých, nepatetických náznacích, v nichž se zračí to nejdůležitější – síla, vytrvalost, bolest, pokora i láska. Příležitost nahlédnout za oponu úsměvů a potlesku, kterou tento dokumentární film nabízí v až nebývale velkorysém rozsahu, nelze neocenit především z obyčejného lidského hlediska, jako svého druhu zpověď, upřímnou, drsnou, jemně sarkastickou. Karel Gott nic nepředstírá, nemá proč. Je starý, nemocný, ví, že jeho čas se chýlí ke konci. Emoce, které tento filmový epitaf nepochybně vyvolá, jsou zároveň jakýmsi ubezpečením, že Gottův zlatý hlas zemře teprve se svým posledním posluchačem. Protož dokud se zpívá, ještě se neumřelo... (15.01.2022)

Pro Karlovi fanoušky, příjemný dokument, který nepřinese nic nového, ale mohou s ním strávit více než dvě hodiny, jako se starým, příjemným pánem, který se smiřuje s tím, že brzy přijde konec. Dokument se zaměřuje na celý rok 2019 až do jeho smrti. Během té doby s ním strávíme čas na chatě s rodinou, kde je vidět mírně odtažitý vztah s dětmi a zavzpomíname si na jeho úspěšnou kariéru, jak u nás tak za hranicemi. Film nikdy nejde do hloubky a po celou dobu nevyjde na povrch nic negativního, co by mohlo na Karla změnit pohled a posunout dokument dál než je takové kvalitnější, rodinné video. Já měl k mistrovi naprosto neutrální postoj, dokument mě tak nijak nenadchl ani neurazil a i přes delší stopáž mě vlastně ani nenudil. Pro opravdové fandy se bude jednat o svatý Grál. (16.01.2022)

Přemýšlím, jak napsat tenhle komentář a oddělit hodnocení samotného dokumentu od osoby Karla Gotta a nejspíš to nejde, jelikož dokument stejné kvality o někom jiném by byl prostě nezajímavý průměr. Všechno kouzlo tohohle snímku pak tedy padá na bedra samotného zpěváka. Každý z nás určitě nějaký ten čas s písněmi Karla prožil, ať už to bylo na začátku večera s trezorem, k ránu, kdy chce být každý stále mlád a nebo ráno, kdy končí bál, naposled. Já rozhodně nejsem fanynkou a nikdy si doma z nudy jen tak Goťáka nepustím a i přesto jsem všechny výše zmíněné situace zažila a stály za to. V tom je to kouzlo, Karel byl člověkem na správném místě, rozdal lidem tolik radosti a věřím, že ještě dlouho rozdávat radost bude. I přesto, že většina stopáže v dokumentu je o tom jak Karel rekapituluje svůj život a připravuje se na onen svět je paradoxně radost právě ten pocit, který jsem během sledování dokumentu měla. Lidé odcházejí běžně, ale to, že život prožijí na maximum, s pokorou, pílí a odhodlaností už tak běžné není. Krásně na mě dejchla atmosféra černobílých záběrů z 60tých a 70tých let a kdybych mohla ihned na sebe nahodím pouzdrové minišatičky, načešu velký nafoukany účes a do těch šedesátek se alespoň na jednu noc transportuju.  Dokument měl i slabší chvilky jako například shledání s fankubem a na můj vkus až moc sentimentálních komentářů nad starými fotografiemi. To jsou ale jen malé výtky a celkově to byl příjemně užitý večer v přímí kinosálu zakončený velice hezky. Celý sál zatleskal, což jsem v životě v kině nezažila a už je mi jedno jestli to bylo vzdání díku zpěvákovi a nebo krásná naivita starších návštěvníků kina. (06.10.2021)

Měl jsem Karla Gotta rád, mám rád všechny Čechy, kteří nás proslavili v zahraničí. Mám rád lidi co něco skutečně dokázali. Stejného respektu jako Karel Gott se u mě může pyšnit snad jen Jarda Jágr a pak už bych musel hodně přemýšlet. Či-li Karel byl velikán, takový velikán v jehož přítomnosti se museli cítit všichni více než dobře. Pokládám ho za člověka, který vědomě nikomu neubližoval, což ovšem neznamená že ve svém životě neměl nepřátele, ale vzhledem k tomu jak veliký byl, jich mnoho neměl. Karel nikomu nevadil, lidé jej mají stále rádi, je oblíbený.... dokument? Co k němu dodat, mohlo to být určitě lepší. S blížícím se nevyhnutelným závěrem začíná chytat za srdíčko, i mě se na konci vehnaly do očí trošku slzy, když jsem si uvědomil, že někdo takhle veliký odešel. Že už nebude. Už ho nemáme. Naše Republika najednou ztratila osobnost, kterou jsme se mohli chlubit. Gott byl náš! Nevím jestli si tohle lidé u nás uvědomují, ale tyhle skutečné osobnosti je velmi těžké nahradit. Karle odpočívej tedy v pokoji. 65% (08.02.2022)

Slovy zdravotní sestry Toničky z Básníků: „Musíš Karle, musíš!“ Karel Gott byl výjimečný zpěvák s nezaměnitelným hlasem a svému kumštu i publiku dával srdce. A i když jsem nebyla mistrova skalní fanynka, tak jeho písničky mě provázely celým mým dětstvím. A nejen mě, Goťáka poslouchali i moji rodiče. Tento zdařilý dokument mě dojal a mimochodem, podle mě není zbytečně moc o Ivaně, jak zdejší uživatelé tvrdí. V prvé řadě je o Karlovi Gottovi, osobnosti která se narodí jen jednou za několik generací. Tušila jsem, že bez slz se to neobejde a neobešlo. (19.04.2024)