V paprscích slunce

Celé to působí jako děsně vtipná parodie či satira. Nejsmutnější na tom však je, že je to realita.Je to realita každého všedního dne každé obyčejné rodiny a jednotlivce, kteří v této příšerné zemi (rozuměj příšerném diktátu klanu Kimů) žijí. Závěrečný záběr je jedním z nejsilnějších momentů, které jsem kdy na filmovém plátně viděl. Tento dokument doporučuji kokotům jako je basketbalista Rodman a snad jeho kámoš Un a jemu podobní nebudou u vlády příliš dlouho. I když si bohužel myslím, že v této zemi budou. (07.11.2016)

V životodarných lúčoch žiarivého Slnka sa zohrievajú milióny severných Kórejcov a Kórejok. Popri teple sa nádejajú. Veď onedlho azda vypukne ten donekonečna sľubovaný komunizmus. Pre budúce generácie ten najdokonalejší a najoptimistickejší režim. Čo na tom, že všetky predstavenia a tančeky slúžia okrem ideového výplachu más najmä zahraničným návštevám. Ide o dokonalé potemkinovské obrazy falošnej reality. Nedokonale prekrývajú absurdnú prázdnotu verejných priestorov všade navôkol. Okná príbytkov sú pozakrývané - dovnútra nevidieť, tmavo oblečená masa rútiaca sa preplnenými vagónmi metra a autobusov sa vyznačuje vážnymi, mlčiacimi tvárami. Ústa majú plné len ideostrážcovia dialógov a učiteľky, vysvetľujúce podľa pokynov strany ten jediný čučche správny prístup monokraticky vládnuceho rodu Kimovcov.  Podmienky nakrúcania boli limitované, no autorom sa podarilo dokonale predstaviť typický štátny totalitný režim. Nepodarilo sa tak celkom vyhnúť nude opakovaných klaňaní mamutím sochám zbožštených vládcov, či hocičomu s nimi spojeného. (02.04.2022)

Pred pár dňami som mal tú česť, sledovať priam konšpiračný, diskutabilný dokument "Propaganda", ktorý je oproti "Under The Sun" doslova tornádom. Tu je tempo rapídne pomalšie, vďaka hudbe pôsobí depresívnejšie, pričom divák pre tento krát "žasne" akýmsi iným, podivným spôsobom. Je naozaj smutné byť "robotom" vlastnej krajiny, ktorá drieme v absolútne hlbokom brlohu socializmu. Zaujímalo by ma, aký dojem tento snímok vyvolal v samotných tvorcoch, súdruhov z "KĽDR". Lebo pokiaľ chceli svet presvedčiť o svojom idealizme, že ich cesta je tá jediná správna, tak sa im to "hrubo" nepodarilo. (12.11.2016)

Při dokončovačkách evidentně "nevěděla pravá ruka, co dělá levá", jinak by se těžko mohlo stát, že jméno hlavní dětské hrdinky se v přepisu do latinky objevuje ve dvou verzích: někde se jmenuje Lee Zin-mi, jinde pro změnu Ri Čin-mi. Pro diváka to může být - hlavně zpočátku, než pochopí tuto lingvistickou schizofrenii - dost matoucí. (10.09.2017)

Ruský dokumentarista Manskij dostal povolení sledovat život jedné severokorejské rodinky, přičemž vše bylo předem režírované a inscenované jako natáčení celovečerního filmu. Veškeré denní práce byly schvalovány cenzory, aby byl výsledek dokonalý dle jejich not, jenže Mansijskij vedle oficiálního natáčení doslova špiónsky točil to "jak se to točí" a skutečným výsledkem je tento unikátní dokument. Nejprve to vypadá hrozně komicky, jak cenzoři desetkrát nacvičují scénu rozhovoru rodiny, jak zinscenují odjezd autobusu do školy, který předtím asi nikdy nejezdil, nebo jak v průběhu natáčení mění povolání rodičů ( tatínek nejprve žurnalista pak inženýr ve fabrice) jenže pak si člověk uvědomí jak je to hrozně smutná - realita režírování životů 24 hodin denně celý život. Forma tohoto dokumentu je při tom všem opakování scén celkem zdlouhavá, opakující se až nudná, ale výpovědní hodnota je hodně silná. (11.06.2020)