Milda

To, co nezvládl být Mečiar, tak to musel nahnat režisérčiným příběhem, je Milda bez problému. Trochu víc bych odolával touze podtrhávat humorné vyznění a bylo by to přímo špičkové v demonstraci nepochopení a nemožnosti vůbec zahájení konverzace nejen s jedním starým pánem, ale i celým mentálním nastavením, které se zdaleka neprojevuje výhradně u komunistů ani primárně u starších. (25.10.2017)

Milouš Jakeš byl v zásadě odpornou bytostí. Skálopevně přesvědčený o své pomýlené vizi světa a o tom, že komunistický režim byl v základu zdravý a spravedlivý. Když byl konfrontován s nepříjemnými otázkami (např. srpen 1968), začal blábolit nesmyslné floskule a vztekat se. Ohledně charakteristiky této tragické figury českých dějin není potřeba mnoho slov. Bohatě postačí jedna scéna z tohoto filmu, ve které se svěřuje, že za největší životní tragédii považuje své vyloučení z KSČ. Jak říkal: "Nic horšího se člověku v životě nemůže stát. Nemůže." A to prohlásí člověk, jehož vnuk z hanby za svého otce spáchal sebevraždu a pravnuk si raději změnil jméno. Myslím, že toto dokonale vystihuje Jakešovu psychopatickou osobnost. (06.08.2020)

Milda Jakeš: "Člověk se musí naučit v tom chovat. Chovat ve smyslu jako...prostě...nedávat najevo, že tomu nerozumim, že to neznam." Dle mého Jakeš dával celou dobu najevo, že ničemu nerozumí. Seschlej rudej páprda připomínající želvu, které když se začne bortit rámec myšlení, které propaganda zformovala, tak se stáhne a zaleze si do svého ideového krunýře. Takhle Jekeš přetrvává. Imbecil a elektrikář byl nejmocnější muž země. Pohleďte, socialismus, který se nikdy nestal komunismem a vítejte v Česku, kde i 40 let po revoluci senilní bábi děkují Jakešovi za to, jak dobře se o ně tenkrát staral. (11.12.2018)

Fascinující dokument, kterému ovšem chybí nápověda historika. Není zde snaha pochopit Jakešovu zatvrzelost vycházející z naprosto odlišné doby. Zjištění, že se jedná o zatvrzelého komunistu, je banální. Takoví totiž jsou a byli jeho vrstevníci-soudruzi. Přitom v dokumentu se takové pátrání často nabízí - viz např. jak Jakeš říká, že si přečetl Komunistický manifest a okamžitě poznal, že sděluje absolutní pravdu. Paradoxně měl v závěru pravdu on, když řekl, že se jedná o snahu vytvořit z dokumentu o jeho osobě odsudek komunismu. Klidně by se něco takového dalo natočit, ale úplně jinak. (01.08.2018)

Já bych tomu dal klidně kategorii horor. Sondáž do mysli komunisty není zrovna lehkovážná komedie, ačkoliv co vás nutně nenasere, to vás zase pobaví. Milda ale ve své chýši (později v novém bytě opět vybaveným normalizačním nábytkem) se svými knedlíky, pro které má značnou slabost, vypadá děsivě. Pozorný divák pochopí, že Milda není klasický komunista, měl větší ideály, které ve stáří slouží spíše ke škodě, protože pro jeho představy tu není na tomto světě místo. Milda je takový hodný komunistický dědeček soudruh, kterého byste v rodině opravdu nechtěli mít, protože s hlubším poznáním jeho ideologie přemýšlíte, kde se stala chyba. I jeho vnuk vypadá, jako kdyby raději byl potrat, než pocházet ze socialistického sémě. Milda ví jak mluvit, ale stáří a afektovanost ho nutí občas říkat to, co si opravdu myslí. Režisér krásně nakousl témata, která Mildu ukázala v jiném světle - procesy v 50. letech, na to Milda nemá odpověď, on moc dobře ví, že dnes se téma velmi diskutované a jeho názor je v rozporu s těmi dnešními. A tak kope kolem sebe a nechce dál natáčet. (19.03.2018)