Tesla
Režie:
Michael AlmereydaScénář:
Michael AlmereydaKamera:
Sean Price WilliamsHudba:
John PaesanoHrají:
Ethan Hawke, Eve Hewson, Kyle MacLachlan, Donnie Keshawarz, Rebecca Dayan, Jim Gaffigan, Ebon Moss-Bachrach, Josh Hamilton, Lucy Walters, Dan Bittner (více)Obsahy(1)
Nikola Tesla se narodil v roce 1856 v dnešním Chorvatsku. Byl to předčasně vyspělý samotář s nadáním na jazyky a matematiku. Studoval strojírenství v Praze, ale studium nedokončil. V roce 1884 odjíždí do USA a setkává se s vynálezcem a podnikatelem, Thomasem A. Edisonem, jedním z nejúspěšnějších mužů své doby. Získá zaměstnání v jeho strojírně. Objeví princip střídavého proudu, svůj první revoluční vynález. Chce s Edisonem spolupracovat, ale ten nemá zájem. Edison tvrdí, že střídavý proud je ztráta času, nepraktický a smrtící a nemá budoucnost. Tesla si založí firmu Tesla Lighting, ale trápí ho nedostatek financí. Jeho partneři ho podvedou a Tesla skončí u kopání výkopů. Později najde sponzory, kteří mu zařídí laboratoř. Jeho motor oceňují, protože nemá srovnání. Nový systém elektrické transformace a distribuce energie pomocí střídavých proudů Tesla předvede na přednášce. Setká se na ní s vynálezcem a obchodníkem George Westinghousem. Ten projeví o motor zájem a koupí jeho patenty. V roce 1888 se Tesla stěhuje do Pittsburgu, kde dohlíží na výrobu. Bohatne, ale zároveň se rozhoří válka mezi zastánci stejnosměrného a střídavého proudu. Tesla potkává Anne Morganovou, dceru J. P. Morgana, jednoho z nejbohatších mužů na světě. Morgan podporuje Edisonův podnik General Electric. Anne Teslu přitahuje, ale on má oči jen pro svou práci. Nechce se ničím jiným rozptylovat. Stejně dopadne i slavná Sarah Bernhardtová, které se Tesla také líbí. V roce 1893 na Světové výstavě v Chicagu slaví úspěch Pavilón světla, do něhož dodali osvětlení Tesla s Westinghousem. Edison mezitím fúzuje s dalšími firmami a Westinghouse se ocitne v úzkých. Nemůže Teslovi platit tolik, kolik požaduje. Poté Tesla zkonstruuje pro niagarskou elektrárnu úplně nové stroje, obrovské generátory, transformátory, motory, elektrické vedení a turbíny. V roce 1899 se rozhodne odjet do Colorada, kde provádí tajné pokusy s bezdrátovým přenosem elektrické energie. S výsledky přijde za Morganem, který ho financuje. Teslu zklame, když se dozví, že italský vynálezce a fyzik Guglielmo Marconi prezentoval svůj vynález signálu vzduchem a při tom použil Teslovy patenty. Tesla nechápal drsný svět obchodu a zisku. Pro svou věž na bezdrátovou distribuci elektřiny na velké vzdálenosti, která se stavěla v roce 1901 na Long Islandu, potřeboval víc financí. Morgan však nebyl s výsledky spokojen a přestal Teslu podporovat. V dalších letech se Tesla věnoval v ústraní spíše svým futuristickým vizím. Přežil Edisona, Westinghouse, Bernhardtovou i Morgana. Zemřel v osamění v hotelu New Yorker v lednu 1943 ve věku 87 let. Byl nemajetný, ale nebyl zapomenut. Vždy se díval do budoucnosti. Možná, že svět, v němž žijeme, je sen, který si Tesla vysnil jako první. (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (55)
Za mne poněkud zklamání, měli to pojmout jen životopisně a nestrkat tam prvky, které tam nepatří, stejně tak pasáže kde se odehraje něco co se nestalo, jen aby to bylo později řečeno, nepůsobí dobře. Ztvárnění Tesly má v tomto filmu své kouzlo, možná mi to úplně nesedlo, ale je pravděpodobnější, že byl blíže této verzi, než občas až šoumenskému ztvárnění. Moc pěkné kostýmy. Pokud máte Teslu v oblibě, doporučuji si to pustit a udělat si vlastní názor na film. ()
Nikola Tesla - velikán mezi nadčasovýma objevama, génius, fyzik, kterýmu dneska vděčíme za kde co. A my dostaneme pseudo dokument / film, kterej z něho dělá spíš zoufalce, chudáka a neschopnýho člověka. Takhle to pro mě vyznělo, rozhodně to nebyla nějaká "oslava" jeho vynálezů. A i když se v závěru svýho života dostal do dluhů a stáhl se do ústraní, nechci zrovna tohle vidět jako stěžejní linku filmu. Navíc forma vyprávění, kdy nám "strašně chytrá" mladá dáma hledá na notebooku v dobových šatech (ano, čtete to správně) informace a něco nám k tomu vykládá, plus zrovna ona je jediná, která má pro jeho myšlenkový pochody pochopení, to byla pro mě zbytečnost, kde vynecháním tohoto obsahu bych radši upřednostnil to, co vymyslel, postavila vybudoval. Škoda přeškoda, téma je to výborný, ale tady se to nepotkalo. ()
Nepochopený Génius... O čom svedčí aj hodnotenie tohto snímku. Uznávam, ze spracovanie nemusí "sadnúť" každému, ale i napriek tomu si treba uvedomiť o kom ten film je... O človeku, ktorý prekonal svoju dobu diametrálnym spôsobom a len veľmi pomaly a zvoľna sa mu postupne dostáva uznania aké si zaslúži. ()
Hawke jako podivínský vynálezce stojí za to vidět (+ pro mě radost MacLachlan jako Edison) a nuda rozhodně nebyla, nicméně je to podobně neúplný a s otazníkem dojem jako nedávný bio Capone. Když už tak prodloužit, doplnit a vzít s větší parádou. Než film co si najde pár fanoušků a jinak totál vyšumí... "Maybe the world we are living in is a dream that Tesla dreamed first..." (z dokumentů například) ()
Tesla je krásný příklad toho, že jde zvorat i životopisný film o nesmírně zajímavém a slavném člověku. Prostě nestačí mít jen solidního herce a faktografický život postavy. Potřebujete i scénář a režii. A pokud obě tyto věci máte na starosti vy, a jsou příšerný, tak jste prostě patlal a neměl by jste se do takové látky pouštět. Tesla mohl být skvělý film, který by Ethana mohl katapultovat opět na herecké výsluní, a i když nezáří, není tím největším problémem filmu. Pro mě je nejzajímavější fakt, že na konci Tesla "zpívá" verzi Everybody Wants To Rule The World, jejíchž vlastní verzi zazpívala moje milovaná Lorde. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (2)
- Ve filmu zazní párkrát Chopinové nokturno op. 9, č. 1. Při konci filmu Nikola Tesla (Ethan Hawke) zpívá píseň „Everybody Wants to Rule the World“ od skupiny Tears for Fears. (Hinkel)
- Ve 34. minutě můžeme vidět obraz „Bonaparte Before the Sphinx“ (1886) autora Jean-Leona Geromeho (1824–1904). V 60. minutě zahlédneme obraz „Death of Cleopatra“ (1658) autora Guido Cagnacciho (1601–1663), (Kunsthistoriches Museum in Vienna). V 60. minutě dále spatříme obraz „The Battle of Cascina“ (c. 1542) autora Bastiano da SANGALLO (1481–1551). V 74. minutě si můžeme všimnout vylepených plakátů Alfonse Muchy (1860–1939) na představení herečky Sarah Bernhardt (1844–1923). V 86. minutě spatříme obraz „Portrait of Georgiana, Duchess of Devonshire“ (1785–1787) autora Thomase Gainsborougha (1727–1788), (Chatsworth House). V 86. minutě dále také spatříme obraz „A Lady Writing“ (c. 1665) autora Johannese Vermeera (1632–1675), (Rijksmuseum). (Petsuchos)
Reklama