Více

Realistický film o temnej stránke 60. rokov, ktorý mi tematicky pripomínal Requiem za sen (aj keď spracovaním za ním predsa len zaostáva). Mladý nemecký študent chce žiť naplno a vydáva sa na cesty, až kým neskončí s mladou Američankou na Ibize, kde ho postupne stále viac a viac (odtiaľ názov) navádza na drogy. Slabinou filmu je, že je pomerne zdĺhavý, zachytáva ale všetko, čo so závislosťou súvisí - od príjemných začiatkov, cez abstinenčné záchvaty, problémy s dílermi a podsvetím až po úplné prepadnutie a nevyhnutný koniec. Film je veľmi symbolický, okrem drog sa zaoberá témami bezhraničnej slobody, voľnomyšlienkárstva a hľadania šťastia mladých v živote a ich miesta vo svete, ktoré ale často končí práve iba pri zábave, drogách, sexe a ničnerobení, čo film zobrazuje pomerne naturalisticky. Na dobu vzniku to bol určite významný film, ktorý sa nebál ukázať pravdu o drogách a hippies, jeho hodnota a posolstvo ale platí aj dnes (najmä dnes...). A samozrejme soundtrack zložili Pink Floydi, netradičná hudba z ich psychedelického obdobia (hudba, ktorá nie je pre každého) hrá buď na pozadí v baroch alebo na kazetách hlavných postáv. (27.12.2013)

Vražedná kombinace drog mládí - svoboda&sex - s drogami reálnými. Naivní Romeo a plavovlasý anděl zkázy Estelle. Don Quijote de la Herca v kulisách slunné Ibizy... Bez obalu a bez milosti spěje k neodvratně tragickému konci. Samotný film občas podklesne v kolenou (nikoli vinou drog), ale vysoko na vlně ho podrží soundtrack - měl jsem tohle album rád, aniž bych znal film. Teď mohu říci, že do něho přesně zapadá. A silueta větrného mlýna z obalu se pro mne stává jedním z nejděsivěji vztyčených prstů 60.let... (čtvrtou hvězdu dotahuji za skvělou hudbu) (16.04.2023)

Tento zvláštní film jsem prvně viděl na mém prvním setkání s fanklubem Pink Floyd a ač mi v té době přišel takový všelijaký tak musím říct, že je určitě velmi kvalitní. Až dětinsky naivní feťáci, kteří se věčně hádají kvůli drogam a přesto se stále milují. Z moci drog se nikdo nedostane a i o tom je tento odlišný snímek. (11.08.2008)

Tak trochu prázdna moralitka, s nesympatickým, násilným a abusive hlavným hrdinom, ktorú nad vodou drží iba príjemná šesťdesiatková atmosféra v pôvabných lokáciach a fantastická Mimsy Farmer. Nie len, že skvelo hrá, ale je aj krásna a na plátne takmer konštantne nahá (miestami asi až príliš často, bolo to ozaj potrebné?). Pink Floydov som tu ledva zachytil (a to som sa snažil na nich sústrediť!). (15.04.2023)

Myslím že většina lidí to viděla z toho stejného důvodu jako já... Pink Floyd. Budu film hodnotit mimo hudbu. A myslím, že je to naprostá hovadina. Schroeder si myslel že natočí něco drogově originálního, ale je to pitomé a nudné. Hlavní herečka se pořád svléká, hlavní herec se snaží taky. K tomu berou heroin, a nakonec to špatně dopadne. Páni, to by nikdo nečekal! Navíc nemám ráda když se hudba Pink Floyd spojuje s drogově závislými a celkově s drogami. Film je to nadmíru hloupý, předpovídatelný a trapný. Jednu hvězdičku za hudbu, i když soundtrack je stokrát lepší. A co teprve když to hrají naživo.... (25.01.2014)