Alice už tu nebydlí

Ten film odhaluje mnoho pravd a je v určitých chvílích až nepříjemně realistický. Pozitivní je, že s postav necítíte (s výjimkou Krise Kristoffersona) žádnou příznačnou superhrdinskost, typický otisk amerických filmů. Dokonce bych řekl, že postava Ellen Burstyn krom sympatií a soucitu v divákovi nahlodá i silné nepochopení. A to je další plus. Přes to všechno mě tohle citlivé vyprávění od mistra jiných oborů Martina Scorseseho nechytlo až do takové míry. Film se mi smrsknul do silně působících jednotlivin, které vždy po chvilce odezněly a jelo se po podobných kolejích dál. Snad to tak má být a snad je to odpozorované s reálného života, ale mě spíš baví fígly aneb Čardoěj ze země Oz, případně ostré dialogy ve scénáři. A ke konci jich ubývalo s příchodem Kristoffersona. On má zřetelně charakterizovat jisté upřímné lano pro Alice. Jenže na konci filmu a po všech těch peripetiích jsem už skoro jako ona. Tomu kovbojovi se zdráhám uvěřit... P.S - Jodie Foster jede jako nikdy. (03.07.2010)

Scorseseho film o ženě, se kterou si osud nepěkně pohrává, je rozhodně z režisérského hlediska velice dobře zpracován, herecké výkony jsou také velmi dobré - představitelka hlavní role Ellen Burstyn je výborná, v menších rolích mě pobavil magor Harvey Keitel a mladičká gaunerka Jodie Foster. Ovšem co je to všechno platné, když na mě tento příběh nijak zvlášť nezapůsobil. Přispělo k tomu asi několik věcí, které mi ve filmu vadily - neustálé opakování chyb hlavní hrdinky (zřejmě nezná přísloví "nevstoupíš dvakrát do jedné řeky") a taky ten její spratek - hned bych mu dal tečku! Závěrem musím rozhodně ocenit skvělý výběr hudby - ta do filmu výborně zapadla! (22.08.2011)

Teda Jodie Foster bych vážně nepoznal - celý film jsem byl v domnění, že je to kluk s ženským jménem (a říkal jsem si, proč má proboha na konci sukni?:)) Film je to dobrý, akorát mi přišel místy vztah matky/syna trošku moc "americký", ale nějak ohromně mi to nevadilo. A jak dá ke konci Kristofferson tomu nesnesitelnýmu klukovi přes zadek, já bych udělal uplně to samý a možná bych jí švihnul rovnou i Alici (teď jsem krásně cynickej). Ba ne, Alice je s citem napsaná postava, která opravdu (díky Burstynové) žije a nenechá vás chladnými. Také mě ohromila kamarádka v podání Diane Ladd, jejíž pláč byl tak strašně opravdový až se vám z toho chtělo plakat taky (při scéně "telefon", kdy se rozpláčí obě herečky najednou jede až mráz po zádech. Řekl bych, že jsem "lepší" a upřímnější pláč ve filmu neviděl). A myslím si, že tenhle film se musí líbit hlavně ženám, a kdyby se Alice na ty chlapy opravdu nasrala a hned na začátku odjela s kamarádkou, tak jsme se mohli koukat na alternativní Thelmu a Luisu. (09.03.2007)

Film nám ukazuje těžký život ženy. Je to určitá obžaloba mužů - manželů. Jsou dominantní, žena je doma a musí poslouchat. Vše je o výchově, pokud v takovém modelu vidíme ideál života. Ale je to výhradně mužský egoistický svět, který nás živí. Krásný příběh, jak se zlomená žena s malým dítětem postaví zpět na nohy a nakonec najde i pravou lásku. Alice (výborná Ellen Burstyn) nikdy neměla štěstí na muže, ale po smrti jejího manžela se musí začít starat sama o sebe a svého malého synka. Cestou naráží na další muže, ale ti ji od mužského pokolení odrazují svou brutalitou a neschopností respektovat ženy jako partnerky více a více. Nádherné drama se zřejmě potřebným happyendem, aby naděje stále zůstávala. (15.06.2009)

Scorsese s príšerne pomalým tempom a ešte aj o životných peripetiách a rozhodnutiach ženskej duše...Tento film mi až tak nesadol, aj keď jeho úmysel bol viacmenej úderný, scenár chválihodne vypointovaný aj herci boli O.K..Vo filme dominuje jednoduchosť, tá však môže miestami aj nudiť, ako sa stalo aj v mojom prípade, dokonca ani z Ellen Burstyn nie som extra nadšená - hystéria jej vyšla, no ostatné emócie som mala problém rozoznať, chvíľami som nevedela, či sa smeje alebo plače. Nie je to žiadna psychologická sonda do ženskej duše, skôr priemerne popisujúci snímok z dielne Martina Scorseseho. (02.02.2010)