Král komedie

Tenhle film jsem původně vůbec neplánovala komentovat a říkala jsem si, že tři hvězdy mu budou stačit - jenže jak se snímek blížil konci, získával si mě čím dál tím víc - ovšem né konkrétními postavami (ačkoli herci byli skvělí), nýbrž samotným svým vyzněním, poselstvím, náladou - před závěrečnými titulky jsem se přistihla, jak se usmívám od ucha k uchu a mám podivně optimistickou náladu - a to mi vydrželo až do konce titulků. Vskutku milý film. (3,5* zaokrouhluji za ten krásný závěr nahoru) (25.01.2007)

Ani z Hannibala Lectera jsem neměl tak mrazivý pocit jako chvílemi z Ruperta Pupkina, člověka zcela vytrženého z reality, neschopného začlenit se a komumunikovat s okolím. Jako se to děje často u filmů s mediální tématikou (Truman Show, Network, Muž na Měsíci), diváci se soustředí na kritiku médií tak úpěnlivě, že si nevšímají, o čem ty filmy ve skutečnosti jsou... že jejich téma je mnohem obsáhlejší. Král komedie skutečně neukazuje o nic méně o stavu společnosti než Taxikář či Zuřící býk, jen zabaleno je to v trochu odlišném papíře. Jediné, co bych mohl vytknout, že se vlastně Král dějem Taxikáři dost podobá - včetně happy endu, který vlastně vůbec nemusí být happy end. Ale nevadilo mi to zas tak moc. (04.12.2012)

Scorsese má zvláštní zálibu natáčet některé své filmy podruhé: Who's That Knocking at My Door? v zásadě remakoval s Mean Streets, Casino a Goodfellas působí jako jeden film rozstříhaný do dvou a s The King of Comedy se zase vrátil v zásadě k Taxi Driverovi. I zde sledujeme doslova basement incela, jak se propadá do své vymyšlené iluze reality, ve které má nějaký účel a uznání. Akorát nejsou sedmdesátky a ve vzduchu post-vietnamské trauma, nýbrž léta osmdesátá a s nimi všudypřítomný svět televizní zábavy. Pupkinova postava také není roztomile komický blázínek, ale politováníhodný malý človíček vychovaný dle ideálů amerického snu, dle kterých si stačí jít neúnavně za svým, abyste toho dosáhli. Jenomže ono ne-e. Nebo nakonec jo-o? Tahle mapa od reality odpojené osobnosti lačnící po úspěchu a uznání publika, je v současné éře všelijakých internetových šašků a influencerů, kteří udělají všechno pro krátkodobou pozornost publika, vlastně stále dost aktuální. "Can I help you with anything else?" "No no, I just gonna wait here." "But this isn't a waiting room." "Mhm." (12.05.2023)

The King Of Comedy v prvni rade silne manipuluje jak s ocekavanim, tak se samotnym zanrem, kdy je to cele uplne o necem jinem, nez se zda. To je take duvod, proc byl film tak zoufale komercne neuspesny a ve Scorseseho filmografii patri spise k tem zapomenutym, ani ja jsem se vubec nehrnul do filmu o "bavicich" ala Man on The Moon, na ktery to vypada. Kdyby ale nekdo na rovinu vysolil, ze je to o 2 totalnich psychopatech v New Yorku, kdy Robert De Niro sjizdi individum, ktere si v nicem nezada s Travisem Bicklem z Taxikare a Sandra Bernhard hraje jednoho z nejfanatictejsich stalkeru na filmovem platne, cele by to vypadalo uplne jinak. O to pozitivnejsi je pro me tenhle skvely film prekvapeni a Scorsese si me navzdory svym totalne prehodnocenym mafianskym srackam typu Goodfellas, nebo The Departed zacina cim dal vic ziskavat. 8/10 (11.12.2010)

Nemam rad ranne Scorseseho filmy kvôly ich pomalemu tempu a tak mi tento film dlho unikal a pritom to bola velka chyba. Je to fakt skvela tragikomedia o fanatickom fanusikovi v podani famozneho De Nira. Nastastie tentokrat svoju postavu nepojal ako nejakeho nasilneho magora, ale ako prakticky neskodneho naivneho blbca. Hlavne v prvej polovici filmu bol tak otravny az bol zabavny a zaroven miestami pôsobil smutne. Bohuzial v druhej polovici filmu, akonahle dôjde k unosu, tak väcsi priestor dostane aj dalsia postava zfanatizovanej fanynky, ktora mi pripadala zbytocna a tak nejak naviac. Cele to ale nastastie vynahradzuje skvely zaver, takze v mojich ociach tento malo znamy Scorseseho film patri k jeho lepsim. A Scorseseho cameo je roztomile. :) 7/10. (30.08.2015)